Tento postoj je pochopitelný, protože jsme všichni omezení optikou našeho krátkého života. Co když se ale věci prostě jen dějí? Nedějí se nám. Nehledejte v tom nic osobního, prostě se to děje. A to, zda jsou to dobré, nebo špatné zážitky, rozhodujeme zase jenom my. To my dáváme věcem a situacím význam. Význam pramenící z toho, co nás od malička ovlivňuje a obtiskuje do nás střípky, na základě kterých posuzujeme veškeré životní události. Není třeba si brát tyto události osobně. Nepátrejte po smyslu, proč se to stalo právě nám. Jistý smysl to určitě má, není to ale nic osobního. Nechte se vést vašimi smysly bez jakýchkoliv předsudků a ten smysl se vám časem ukáže sám.

Naše společnost nám od mala ukazuje, že jsou věci dobré, nebo špatné. A my máme tu úžasnou vlastnost, že se soustřeďujeme na to špatné. Zkusme si na chvíli připustit, že svět není špatný. Svět nebo bůh nebo vesmír (doplňte si cokoliv, co chcete) se nám nesnaží ublížit a přinášet negativní zážitky. I události, které na první pohled vnímáme jako negativní, nějak zapadají do našich životů a mají nějaký vnitřní smysl. Všechno to „špatné“, co se nám přihodí, je vlastně jen takové popostrčení pro nás, abychom udělali krok k poznání sebe samých. Ano, tyto zážitky bolí. A někdy dostáváme naloženo víc, než sami dokážeme unést. Ale i z toho se může zrodit spousta krásných věcí. Stejně jako z krásy a radosti. Pokud zažíváte nějakou nepříjemnost, zkuste se na to podívat jako na hozenou rukavici k tomu posunout se o kousek blíž k sobě samým. Stačí ji chytit.

Svět kolem nás je prostě jen takový, jak o něm smýšlíme. To, co očekáváme, se nám nakonec stane. A neznamená to, že když budete nastaveni jako „sluníčkaři“, do vašeho života nevstoupí nemoc nebo smrt. Není to o tom, co do svého života přivoláme, ale jak to zpracujeme. Pocit štěstí je totiž velmi subjektivní pocit. Nezáleží na životní úrovni. Naopak. To, jak jsme vnitřně naladěni, má vliv na to, jak s tzv. negativními událostmi dokážeme naložit. Pokud nesmýšlíme o světě kolem nás jako o něčem, před čím je potřeba se chránit, dokážeme jakoukoliv životní událost přetvořit v něco skvělého. Nepoloží nás to na lopatky.

Neznamená to, že si nemůžete dovolit truchlit, plakat a svíjet se vnitřní bolestí na zemi – jen tam ležte. Pokud si ale všechny ty nepříjemnosti nevezmete osobně, uvidíte, že vstanete jako fénix z popela. Vstanete s něčím krásným ve vaší duši. Ne nadarmo se říká, že všechno nějak dopadne. Je to tak. To, jestli to dopadne dobře, nebo špatně, je ale zase jen naše osobní hodnocení. Ve skutečnosti nic není jen černé, nebo bílé. Smysl to má, i když ho zrovna teď nevidíme.

• autorka: Blanka Smrčinová
• @blankasmrcinova
• foto: Shutterstock.com