Mytologie 06. 06. 2016 PDF Tisk

Radha a její láska ke Krishnovi

Radha a Krishna jsou silné mytologické postavy, ke kterým se váže mnoho, byť protikladných, příběhů a interpretací. Tyto překlady a výklady si velice často odporují a využívají toto silné mytologické spojení ve svůj vlastní prospěch, aby pak mohli učenci, učitelé a vypravěči vyzdvihovat nejrůznější společenské a duchovní normy a na jejich základě formulovat nová morální pravidla a ponaučení.

Radha a její láska ke Krishnovi

Velice dlouho jsem váhala, jaký z příběhů vám vlastně nabídnu, protože objektivita v mytologických rozměrech není žádným měřítkem pravdivosti. Pravdivé je to, co působí! Proto mi dovolte vyložit vám střípky ze zvěstí, které si o Radze a Krishnovi předávají západní učenci, ale především vám chci povědět o výkladu, který jsem se dozvěděla v Indii a byl pro mě nejpůsobivější. V konečném důsledku přeci jen každý v příběhu najdeme to, co sami chceme najít, a vyprávíme pak to, co nám připomíná náš vlastní život, náš životní příběh.

Radha jako vtělení Lakšmí
Radha byla vždy připoutaná ke Krishnovi, a to nejenom v životě, kdy se odehrál jejich příběh, ale již mnohem dříve. Ve skutečnosti je velmi zajímavým příběhem, jak se Radha na Zemi vlastně dostala. Traduje se, že kdesi žil jeden sadhu, který obětoval celý život v modlitbách k Višnovi. Jeho nezlomná víra a celá mnichova pozornost byla zaměřena pouze k tomu, aby se jednou mohl osobně setkat s Višnuem. Jednoho dne se tak skutečně stalo a v indické mytologii bývá zvykem, že když se nějaký smrtelník setká s Bohem, může poté vyslovit jedno přání, které mu bude splněno. Višnu se mnichovi zjevil se svou ženou Lakšmí, která oplývala božskou krásou. Když ji mnich viděl, jediné, co si od Višnua přál, byla jeho žena. Višnu se zamyslel a pravil: „V tomto životě to není možné, ale v příštím životě ti propůjčím svou ženu Lakšmí ve vtělení Radhy.“ Višnu se v ten moment rozhodl, že se i on vydá na pozemský svět ve vtělení Krishny a bude své ženě nablízku. Mnich tak skutečně dostal, oč žádal, ale srdce Radhy mu nikdy nepatřilo.

Radha jako rebelka
Některé výklady mluví o Radze jako o cizoložnici, rebelce, která neváhala obětovat veškeré rodinné i společenské hodnoty na úkor absolutní sebeodevzdávající se lásky ke Krishnovi. Mnozí učenci o ní mluví jako o bořitelce společenského tabu, který byl na ženy, v otázkách smluvených sňatků, uvalen. Stejně tak někteří spisovatelé zdůrazňují Krishnovy milenecké a svůdcovské schopnosti a hojně popisují jeho erotické a milenecké hrátky taky s jinými ženami, které měla Radha nést s žárlivou nelibostí. Avšak tyto texty jsou pozdější a nevystihují hlubinou podstatu duševního vesmírného propojení Višnua a jeho manželky Lakšmí.

Jisté je, že Radhu provází dlouhodobé utrpení z odloučení od milované bytosti, se kterou může setrvat vždy jen krátce, potají a ve strachu z odhalení. Ve spirituálním kontextu je později Radhina oddaná sebeobětující se láska chápána jako lidská láska k Bohu, který je chvíli přítomen a potom je opět vzdálený. Čím silnější byla Radhina láska ke Krishnovi, tím méně mohla Radha počítat s tím, že by ho svou láskou mohly byť jen na moment v pozemském světě připoutat k sobě, přesto se Krishna od své duševní ženy Lakšmí nikdy neodloučil.
Mnohé texty mluví také o Gopí tradici. Jednalo se o ženy, které neváhaly utéct ze svých domovů, od svých manželů a dětí, aby mohly spočinout ve vášnivém náručí Krishny, který v lesích hrával za úplňku na svou flétnu. Erotické výklady jeho vztahu ke všem těmto ženám jsou až novodobé. Dříve se tradovalo, že si Krishna pouze pohrával s jejich myslí a sváděl je tak, že každá z nich uvěřila, že ji miluje, a když ho k sobě chtěly přitisknout, tak jim zmizel, protože jeho jedinou skutečnou družkou byla Radha.

Radha a Krishnova flétna
Radha je spojována s Krishnovou flétnou, protože právě jeho hra zavinila jejich opětovné shledání na pozemském světě. Radha dlouhé hodiny poslouchala, jak se z lesa line nesnesitelně podmanivá, dokonalá hra bambusové flétny. Když už bylo pro Radhu pokušení neodolatelné, vydala se tajuplného hráče hledat, a tak se opět shledala se svým mužem Krishnou, avatárem Višnua. Poté Radha utíkala ze své vesnice vždy v noci, v obrovském strachu z odhalení a veřejného zostuzení, aby se mohla opět propojit se svou druhou duší – Krishnou.

Gopí tradice poukazuje na to, že vášnivý náboženský osobní prožitek může vést ke zboření pevných zaběhnutých společenských dogmat – to především v kontextu ženské role ve společnosti. Mezi člověkem a Bohem nemohl být žádný jiný prostředník. Uslyšela-li žena božské volání, neváhala vše opustit, vše ztratit a vše svěřit lásce k němu. Různé interpretace tohoto příběhu naznačovaly, v jak rozličných rolích mohl být chápán vztah člověka, lidské duše, k bohu – jako k transcendentní bytosti nebo jako k učiteli, příteli či nejbližšímu milenci.
Pro mě nejzajímavějším archetypem spojení Radhy a Krishny je jejich nadčasové pouto, které nemůže být přetrhnuto žádným člověkem či kulturním konceptem. Lakšmí a Višnu byli jedním a tímtéž, stejně jako Radha a Krishna. Stěžejním pochopením jejich mytologického archetypu je právě nezměrná síla jejich hlubinného propojení, které nemohlo být zlomeno.


Indičtí flétnisté bambusové flétny často myslívají na Krishnu jako na svého spojence a stejně tak ženy, které se do těchto flétnistů bezhlavě zamilují, jsou lidmi označovány jako Radhy. A tak tento archetyp přetrvává dodnes.

  • autor: Tereza Ghose
  • www.taite.cz
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

 

Použitá literatura:
David R. Kinsley: Hindu Goddesses, str. 81–94.

Objednat předplatné