Pusťte to, co vás tíží, a uvolněte se

18. 09. 2018


Uvolnění. Uvolnění se. Zdánlivě samozřejmé, v praxi, v životě, však často neproveditelné. Nebo velmi těžko. Přitom uvolnění je základním aspektem nastolení hluboké a hřejivé vnitřní spokojenosti. Jak se sebou pracovat, aby nečinilo problém, ale radost?

Uvolněte se, prosím. Název pořadu České televize, který až do roku 2010 moderoval známý svéráz Jan Kraus. Ten svými všetečnými a trefně mířenými dotazy pozvané hosty většinou znejistil, a často více než mírně. Proto zřejmě více než výmluvný název Uvolněte se, prosím. Hostům se to ale v mnoha případech evidentně nedařilo. Proč? Odpověď je nasnadě. Každý z nás ji v sobě může nalézt. Chce to vědomé rozhodnutí pracovat sám se sebou, vytrvalost a čas. Cestu najdeme v józe.

Ticho a klid

Najděte tiché a klidné místo. Takové, kde se budete cítit dobře a bezpečně. Jako v matčině lůně. Praxi zahajte v sedu se založenýma nohama. Pokud jsou kolena výše než kyčle, podložte hýždě polštářkem, ručníkem, dekou nebo složeným kusem oblečení, aby se s nimi dostala do jedné roviny. Zavřete oči a uvolněte se. Dýchejte zhluboka, ale volně. Nechte dech plynout a pozorujte jej. Plyne volně? Jako řeka? Nebo si všímáte kamenů, přes které přeskakuje a láme se o ně? Jako voda v řece? Daří se vám se uvolnit? S každým výdechem poslat pryč vše, co vás tíží? Svírá? Možná dusí? Daří se to? Ne? Proč? Pátrejte. Pozorujte. Sledujte. Dech vás dovede k odpovědi.

Jako v matčině lůně

Jakmile se v poloze přestanete cítit komfortně, založte nohy na opačnou stranu. Hledejte pohodlí, klid, harmonii, polohu. Všímejte si, jak se poloha, kterou zaujímáte, odráží na vašem vnitřním rozpoložení. Cítíte se v ní dobře? Je polohou, nebo pozicí? Je domovem, ve kterém se cítíte přirozeně, svobodně a nenuceně? Nebo kanceláří, kde jste zavření a v domnění, že zde musíte z jakéhokoliv důvodu setrvat, zde zůstáváte přesto, že je vám to tak moc proti srsti? Že z toho máte až husí kůži? Cítíte se tak v pozici? Odejděte z ní. Zaujměte polohu. Polohu dítěte. Na začátku jsme řekli, ať najdete místo, kde se budete cítit bezpečně. Jako v matčině lůně. Takže se staňte malým dítětem. Hoďte všechno za hlavu. Sedněte si na paty, spusťte trup dolů a položte čelo na zem. Pokud nedosáhnete, podložte jej polštářkem. Pokud máte potíže s koleny a chcete zmírnit úhel uhnutí mezi nimi, vložte mezi lýtka a zadní stranu stehen polštářek, složenou deku nebo ručník.

Proud dechu dovnitř a ven

V poloze dítěte dýchejte do břicha. Vnímejte proud dechu dovnitř a ven. Dovnitř, do těla s nádechem. Ven, z těla, s výdechem. Vnímejte, jak se s každým nádechem břicho nafukuje, rozpíná. Rozpínavý dechový pohyb. A s výdechem, jak se smršťuje. Smršťující se dechový pohyb. Sledujte, jak se s proudem dechu dovnitř břicho rozpíná, a jak se s proudem dechu ven smršťuje. Nechte dech volně proudit. Nevkládejte sílu, úsilí. Jen pozorujte. A vnímejte, jak se při tom cítíte. Nic jiného teď není. Jen vy a váš dech. Proud dechu dovnitř a ven. Rozpínavý a smršťující se dechový pohyb. Rozpínání s nádechem, smršťování se s výdechem. Pořád dokola. Stejně. Monotónně. Klidně. Pohodlně. Cítíte se dobře? Daří se vám se uvolnit? Na začátku jsme neřekli, abyste se v poloze uvolnili. Možná se tak ale cítíte. Přirozeně, nenuceně. Proč? Pustili jste to, co vás svazuje. Zaměřili jste pozornost na dech. Otevřeli cestu k sobě samému. Cestu k vlastní podstatě. Holé a nepřikrášlené. Hledáte cestu k sobě domů. Což je samo o sobě uvolňující.

Blaženost v sobě samém

S nádechem se pomalu, obratel po obratli, kulatě, líně a opatrně, přesuňte do sedu na patách. Položte se na záda, pokrčte nohy a položte je vedle sebe na chodidla, co nejblíže hýždím. S nádechem nechte padat kolena od sebe a dolů, až se chodidla dole spojí. Dlaně položte na podbřišek a dýchejte do břicha. Proud dechu dovnitř a ven. Rozpínavý a smršťující se dechový pohyb. S nádechem se břicho zvedá a spolu s ním dlaně, které na něm máte položené. S výdechem klesá. S ním i dlaně. Jak jednoduché, samozřejmé, známé a jasné.

Dech odhaluje kouzlo každodennosti

Dech nám pomáhá vyznat se v nás samých. Pomáhá zklidnit se a zaměřit se na to, co je skutečně důležité. Buďme si ho vědomi v každodenních situacích, stejně, jako si jej uvědomujeme při praxi. Setrvejte s dechem v poloze blaženosti. Potom pomalu natáhněte nohy a ruce pošlete za hlavu. S nádechem se vytáhněte do dálky za rukama a nohama, napněte všechny svaly na těle, s výdechem povolte. Zopakujte. Vnímejte uvolnění, které se rozlévá po celém těle. Fyzickém i vnitřním. Přijměte toto rozpoložení za své. Staňte se jím. Klidem, mírem, pohodou. Dýchejte. A žijte. V poloze šavásany v sobě nechte doznít pocity z praxe. Staňte se tou praxí. Buďte praxí. Žijte v praxi.

 

  • autor: Kateřina Lukášová
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket