Půstem k prozření, nebo k nemoci?

05. 04. 2017


Půst je praxe stará téměř jako lidstvo samo. Již staří Řekové věřili, že očišťuje nejen tělo, ale hlavně ducha. A právě duchovní očista, zvnitřnění se, odlehčení těla ve prospěch autentického vnímání, jsou pro půst charakteristické v mnoha náboženstvích a naukách.

Postní dny jsou chápány jako přípravná fáze k významným činům. Vyžadují klid a pokoru, pomáhají nám přiblížit se k sobě samému a často jsou doplněny meditací, studiem či modlitbami.

Díky půstu duch prozře, rozsvítí se a některá náboženství dokonce věří, že půst může přivodit i vize a prorocké sny. Koneckonců půst držel i Ježíš a Buddha. Tělo se zregeneruje a omladí. Dokonce vás může půst ochránit od mnoha nemocí. Pokud je ale půst oproštěn od duchovního naladění, pokud je s ním experimentováno, může se otočit proti vám.

Co je to půst

V prvé řadě je dobré si uvědomit, co je to vlastně půst. Všeobecně víme, že křesťanství za něj označuje zřeknutí se masa, které se dodržuje v období po skončení masopustu až do Velikonoc. Křesťané si v postní době odepírají i pamlsky či banální rozhovory a činnosti. Dnes je však stále obvyklejší držet půst nikoli z náboženských, ale čistě zdravotních důvodů, a to hlavně na jaře, kdy je nejvhodnější období pro očistu. Podoba půstu však může být různá. Tou nejsyrovější je hladovění doplněné pouze pitím destilované vody. Při některých půstech je dovoleno popíjení zeleninových či ovocných šťáv, které tělu dodávají důležité minerály, enzymy, vitamíny a stopové prvky. Půsty se mohou lišit i v délce a periodicitě jejich držení. Mohou být jednodenní, několikadenní i týdenní. Můžeme je periodicky opakovat, nárazově se k nim vracet či si je rozložit do celého roku. Je však důležité si uvědomit, že půst nesmí být zaměňován za hubnutí a vždy by měl být doprovázen znalostí svého zdravotního stavu. Nezkušený půstař by měl být ideálně pod dohledem toho zkušenějšího, případně si o půstu alespoň některé informace zjistit.

Benefity půstu

Zkušeným půstařem je například herec Jaroslav Dušek, který v jednom rozhovoru na otázku, zda chodí k doktorovi, odpovídá: „Nechodím. Nevím, co bych tam dělal... Po půstech jsem mnohem zdravější. Po deseti dnech se vám uvolní šlachy a klouby, je to neuvěřitelné. Z těla musí odcházet nějaká strnulost, aniž byste se rozcvičoval, je mnohem měkčí.

Čím to je, že se náš organismus díky půstu očistí, obnoví svou energii, omládne? Velmi laicky řečeno jsou při půstu zastaveny funkce žaludku, a naše trávicí soustava tak může odpočívat. V těle se regenerují bílé krvinky. Omezením příjmu kalorií se tělu uleví a mohou klesat i rizika některých onemocnění jako například onemocnění cév a srdce. Redukuje se hladina IGF-1 hormonu, který je spojován se stárnutím.

Blahodárný je ale i půst pro duši. Krátkodobá askeze v jídle, ztišení se, pohroužení se do sebe, nás vedou k vnitřní svobodě a klidu.

Je půst pro každého?

Čtete-li výčet těchto zlepšení, které půst přináší, možná právě zvažujete, zda se do půstu nepustíte. V tom případě, ale pokračujte ve čtení, půst totiž není pro každého.

„Půst bych doporučila dospělým, trénovaným, mladším jedincům. Přirovnala bych to k Maratonskému běhu. Pro člověka, který běhá správně, má dobrou obuv, kvalitně dýchá, je trénovaný, jde o záležitost ozdravnou a bezpečnou. Pokud se však na tento běh vydá člověk nemocný a na běh nezvyklý, uškodí mu,“ říká lékařka, internistka a psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová. „Rozhodně by se do půstů neměli pouštět diabetici, lidé trpící metabolickými chorobami, epilepsií, mladé dívky v období puberty, kterým se ještě vyvíjí organismus, staří lidé se závažnými srdečními obtížemi či trávicími potížemi. U těchto osob hrozí poškození zdravotního stavu,“ doplňuje lékařka, která je toho názoru, že by měl být půst doplněn alespoň sacharidy či polysacharidy, například chlebem. Přitom varuje před rychlým nástupem k hladovění a raději doporučuje organismus na půst postupně připravit. Jejím hlavním poselstvím pro ty, kdo se na půst chystají, je skutečnost, že by měl být zejména duchovní záležitostí. „Jde o velký komplex změn, při kterém bychom se měli dostat ze svého běžného zatížení, uchýlit se do ústraní, meditovat. Není možné půst banalizovat, přestat jíst a jít do práce.“

KETOACIDÓZA – létat při půstu

Ještě jedna odpověď Jaroslava Duška mě v článku zaujala. Popisuje v ní stav, ve kterém se při půstu nachází: „Tělo je prodyšné. Lidi říkají, že svítíte, připadáte jim mladší... Máte chuť běžet. Zbystřuje se vám vnímání. Zjemní se vám smysly. Víc cítíte vůně, někdo líp vidí, slyší. Někdy se vám zdají hodně intenzivní sny. Někomu přirozeně o jídle.“ Tento překrásný změněný stav vědomí je na jedné straně cílem půstu, na straně druhé je to ale stav zrádný. Přichází vlivem ketoacidózy, která přímo ovlivňuje mozek. Proto by se půstu měli vyvarovat i psychiatričtí pacienti. Například anorexie totiž může být charakterizována jako závislost na tomto změněném stavu vědomí.

Není půstu bez vody

Pokud jste se již přesvědčili o tom, že vám zdravotní stav dovoluje se postit, dbejte při půstu na pravidelný příjem tekutin, který je třeba zvýšit až o jeden litr, než je pro vás běžné. Při snížení příjmu jídla totiž přicházíte o tekutiny, které potrava obsahuje. Zvolte zpočátku půst jednodenní a u půstu odpočívejte. Nesoutěžte. Zbavte se strachu z hladu, pokud se vaše mysl naladí, překvapí vás, že ani nepřijde.

 

  • autor: Markéta Faustová
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket