Psoas - naše bedra

29. 11. 2016


Bederní svaly jsou skupinou svalů, které jsou uložené hluboko v našem břiše, a proto mluvíme o nejhlubších svalech v těle. Představme si svůj trup jako cibuli, kdy po odstranění všech vrstev se dostaneme do hloubky svých útrob, kde leží ledviny, psoas a páteř.

Bederní svaly jsou vlastně skupinou dvou svalů – malý a velký bederní sval, psoas major a psoas minor. Velmi často se také používá v terminologii iliopsoas, tedy bedrokyčlostehenní, kdy spolu s bederním spojujeme i sval kyčelní (iliacus) – vějířovitý sval na lopatě kosti kyčelní.

Velký bederní sval vyrůstá z dolních úseků naší páteře, z pěti bederních obratlů a u někoho také z posledního, dvanáctého hrudního obratle – v našem těle od pupíku směrem dolů. Příčně jde přes dutinu břišní, je v těsném kontaktu s břišními orgány, nervovou břišní ganglií, aortou a vede ke kyčlím, kde končí na zadní straně kosti stehenní (trochanter minor). Sval tak zajišťuje flexi a rotaci kyčelního kloubu. Jeho pozice ovlivňuje naše břišní orgány, ledviny, páteř, pánev, kyčle a samozřejmě také bránici, neboť s ní sval přímo sousedí. Je tam vzájemný kontakt s bránicí – sval je vlastně uložen v tekutinách, svým neustálým pohybem masíruje naše orgány a spolu s páteřními obratli se podílí na stimulaci a pohybu tekutin podél páteře k mozku. Stažený sval také omezuje naši kapacitu břišního dechu.

Bederní svaly mají vliv na stabilitu pánve, ale představme si, že noha nezačíná v kyčli nebo pánvi, ale mnohem výš, naše pozornost jde vlastně k bránici – tam, kde začíná psoas. Práce s tímto svalem totiž nastaví vnímání těla jako celek i díky tomu, že jeho funkce je podobná mnohem více ligamentu (jakési spojnici) než svalu.

Psoas, energie a emoce

Psoas je totiž jediným svalem, který spojuje naše nohy s trupem. Uvolněný psoas vyživuje chodidla a naopak. Pod tím si můžeme představit nejen jeho vliv na fyzické postavení kyčlí, kolen a stav kotníků či chodidel (stažený psoas destabilizuje pánev), ale také energetické, neboť podle čínské medicíny je spojen s meridiánem ledvin, a tím se tento sval může stát i jakousi výživnou energetickou zásobárnou.

Je důležitý pro stabilitu pánve, vše je ale reciproční a je to jeden z těch velkých svalů, které kompenzují nestabilitu jinde v těle. To znamená, že velmi často je vlastně stažen, aby vyrovnával. A to je dobré si uvědomit při provádění jógy, zamířit také vědomou pozornost do hloubky svého těla. On je totiž svalem instinktivním, nejen díky jeho blízkosti k velké nervové ganglii (oblast našeho solaru), ale i nadledvinkám. Jedním z prvních moderních průkopníků práce s tímto svalem byla Ida Rolf, zakladatelka rolfingu, která o svalu mluvila jako o autonomním nervovém systému v oblasti, kde se usazují ať už naše nechtěné, nebo nepřijaté emoce – i z důvodu, že náš systém je nějak přetížen. Pokud mluvíme o svalech jako o prodlouženém nervovém systému, kde se ukládají naše emoce, co můžeme říct o nejhlubším svalu v těle? Psoas je sval, který v hloubi našich útrob, v našem břišním mozku, instinktivně reaguje na to, zda se cítíme v bezpečí, nebo ne.

V dnešní době jsme bohužel často ztratili kontakt se svými instinkty, do jaké míry vlastně dokážeme rozpoznat naše nejhlubší pocity? A tady je psoas moudrý ve své hloubce, živý, reagující, odpovídající a komunikující. Stahuje se při pocitu nebezpečí. Pokud se při cvičení necítí bezpečně, instinktivně se stáhne. Mluvíme o bio-inteligenci našeho těla, celého našeho systému, který zahrnuje nás jako Bytost pohybující se, komunikující, cítící, myslící, se svou historií, tělem, kde jsou všechny informace zapsány. Psoas je sval, pro nějž je přirozenou pozicí písmeno C – primitivní pozice plodu. Souvisí to s celým naším vývojem, který v tomto těle započal v děloze, kdy sama příroda určila tvar našeho lidského semínka, aby mohlo růst.

Psoas a jóga

Jednou z příčin jeho stažení je vlastně jakési zneužívání našeho systému, ať už skrze fyzický pohyb, při kterém se necítíme bezpečně, nebo emoční zátěži, a velmi často také narušením spolupráce mezi jednotlivými díly naší kostry.

Traduje se, že pro uvolněný postoj jsou důležité tři faktory – stabilní pánev, vycentrované klouby a uvolněné bederní svaly. Všechny se vzájemně propojují. Pro nás jógující je pak uvolněný a prodloužený psoas velkým obohacením praxe. Liz Koch mluví více o prodloužení svalu než o protažení, neboť sval sám o sobě pracuje při chůzi jako kyvadlo – sem a tam, kdy svým pohybem stimuluje průtok tekutin skrze tkáně a buňky a masíruje orgány a páteř (náš střed). Ve svém prodloužení je důležité jeho uvolnění, jedině tak, že náš střed je uvolněn, mohou energie volně proudit a pustí nás k plnějšímu prožitku v ásanách, i proto, že se stává (stáváme) zdrojem energie. Jeho pružnost zároveň tonizuje a vyživuje okolní svaly. Psoas před tím, než ho budeme protahovat (prodlužovat), potřebuje uvolnit, aby se cítil dobře, bezpečně a prodloužení mělo svůj účinek. Uvolňování a vědomá pozornost v tomto svalu nás přivádí do středu, posiluje náš pocit integrity.

Jednoduchá cvičení pro navnímání a relaxaci svalu

  1. Známý taoistický mistr Mantak Chia mluví o dřepu coby nejlepší pozici pro naše bederní svaly, ale pokud západní člověk nemá tu schopnost se zatím v této pozici cítit dobře, ať zvolí pozici dřepu na boku – není to nic jiného než schoulení se do klubíčka. Traduje se, že v této pozici se duše dokáže nejlépe uvolnit, proto si tuto pozici volí mnohé přírodní národy po smrti. Navíc je to instinktivní pozice, kterou sami zaujímáme, abychom si chránili to nejcennější v nás (pozice plodu). Dotek našeho těla se zemí skrze dech, jemný houpavý pohyb může prohloubit prožitek.
  2. Nejdůležitější pozicí pro naše bedra je relaxační pozice na zádech s pokrčenýma nohama – úhel v kolenou je 45 stupňů. Je to pozice, ve které začínáme a měli bychom v ní setrvat minimálně deset minut. Po této době jde uvolňování svalů hlouběji. Klíčem je naše vědomá pozornost a pomoc gravitace. Další cvičení s psoatem vychází z této pozice.
  3. Uvolňování dolní části svalu: Stabilní pánev, noha pomalu klouže po podložce bez drhnutí, pozornost je v kyčelních jamkách, odkud vychází pohyb. Relaxujeme a pozorujeme také bránici. Pánev neutrální. Vyměníme nohy.
  4. Uvolňování horní části svalu: Stabilní pánev a obě ruce pokládáme pomalu a pozorně za hlavu. Sledujeme očima prsty (měkký pohled), uvolňujeme čelist, krk. Relaxujeme oblast solaru, bránice, páteř je neutrální na podložce, chodidla bez napětí ve vědomém kontaktu se zemí.

Abychom hlouběji porozuměli tomu, jak tento sval pracuje, vracíme se k pochopení lidské bytosti v celém jejím celku, se vším, co k ní patří, a protože sval je uložen v hloubce, používáme často techniky, které jdou v čase nebo prostoru do hloubky. Vracíme se k tomu, jak fungují naše buňky, jak jsme vznikli, co nás ovlivňuje, zabýváme se psychikou, svými emocemi, ale i biologií nebo embryologií, kde čerpáme inspiraci pro porozumění našeho dalšího vývoje.

 

Použitá literatura: Liz Koch: The Psoas Book, Mantak Chia: Tan Tchien Čchi Kung

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket