Proč sůl není nad zlato

10. 10. 2016


Kniha Pozor, sůl! je určena lidem, kteří se chtějí začít vážně starat o to, kolik soli, resp. sodíku, ve své každodenní stravě snědí nebo mají z jakéhokoli důvodu, zejména zdravotního, potřebu se odsolit a hledají změnu a jídelníček, který by je přivedl na optimální denní spotřebu soli.

Jedno balení sýra obsahuje čtyři gramy, olomoucké syrečky, které chválí různí výživoví experti, pět, celé balení chleba totéž množství. Osmdesát procent soli, kterou u nás konzumujeme, si přineseme domů v nákupu. „Ve svojí praxi se setkávám s problémem přesolení denně,“ říká spoluautor knihy Pozor, sůl! MUDr. Josef Jonáš. „Tato kniha je určena lidem, kteří si uvědomují, že konzumují soli příliš mnoho, a chtějí s tím něco udělat. V každém případě je určena pro odsolení organismu, které potřebuje každý, kdo se stravuje podle společensky zaběhaných principů. Podle mého názoru je u nás přesolena polovina lidí. Nadměrná konzumace soli stojí za všemi nemocemi, které se označují jako civilizační, jako jsou hypertenze, obezita, mozková mrtvice, infarkt myokardu, trombóza, selhání ledvin, jater nebo jiného orgánu, poruchy imunitního systému. To je aktuální stav naší společnosti. Sůl se podílí dokonce i na vzniku diabetu. Další spoluautor knihy, plk. Ing. Miroslav Légl, je živým příkladem neslaného životního stylu. O neblahých důsledcích konzumace velkého množství soli se přesvědčil na vlastní tělo a pouze úplné omezení její konzumace mu zachránilo život, zbavilo ho nadváhy, obrovského krevního tlaku i cukrovky. Dlouholeté zkušenosti se životem bez soli popsal kromě jiného v knihách Vaříme bez soli a Mezinárodní kuchyně bez soli a jiné chemie, ve kterých přinesl stovky jedinečných receptů. Dnes má hodnoty základních tělesných minerálů i cukru v normě, což je u nás opravdu výjimečné.

„Sůl stimuluje činnost nadledvin. Ty vylučují hormony mineralokortikoidy a glukokortikoidy. Zástupci těchto hormonů jsou aldosteron a kortizol. Aldosteron zadržuje sodík v organismu, brzdí jeho vylučování ledvinami. Čím více soli, tím méně sodíku se z organismu vylučuje. Sodík váže vodu, zvyšuje se krevní tlak, vznikají otoky. Brzdí se vylučování odpadních látek, především močoviny. Kvůli tomu se zhoršují ekzémy a bolesti kloubů, sůl se usazuje v cévní výstelce, usazená sůl výstelku poškozuje a toto poškození můžeme pokládat za základ ucpávání cév arteriosklerózou. Narušení produkce nadledvinových hormonů soli vede k hypertenzi, arterioskleróze, k zánětu sliznice žaludku, vedlejších dutin nosních, šedému zákalu, kardiomyopatii.“ Tak popisuje MUDr. Josef Jonáš ve stručnosti, jak nás přebytek soli zatěžuje. Sůl, chemicky chlorid sodný, se skládá ze 40 procent ze sodíku a hlavní podíl tvoří chlór. Obě látky patří mezi nezbytné pro fungování lidského organismu, který si je jako anorganické prvky neumí vyrobit. Jsou nezbytnými součástmi našeho metabolismu a příroda pro ně stanovila jasná pravidla vyladěné kompozice a vzájemné spolupráce. Mechanismus regulace množství sodíku v organismu je přitom snad nejlépe prostudovaným procesem homeostázy v lidském organismu. Lékaři vědí přesně, jak je v ledvinách řízeno množství vylučovaného sodíku a kolik se ho vrací zpět do organismu, protože je nejhojnějším iontem v mimobuněčné tekutině. Zásadní je jeho přítomnost v krevní plazmě, která představuje v těle zdravého člověka asi pět procent tělesné hmotnosti, tedy něco kolem tří litrů. Slouží jako médium pro přenos cukrů, lipidů, hormonů, metabolických produktů, v určité míře i kyslíku a oxidu uhličitého, je významným regulátorem acidobazické a osmotické rovnováhy. Právě sodík, který obsahuje, rozhoduje o tom, kolik tekutiny v těle bude.

Zadržování mezibuněčné tekutiny a zvyšování objemu krevní plazmy jsou velmi časté zdravotní problémy. Ve svém okolí vidíte řadu lidí, kteří užívají chemická diuretika, lépe řečeno saluretika, protože působí na vylučování solí z organismu a díky tomu snižují objem tělesných tekutin.

Autoři knihy přinášejí poprvé přehled všech limitů, se kterými se můžete setkat a které se pohybují od 350 miligramů denně po 2400 miligramů, což jsou doporučované hodnoty pro dospělé. V přepočtu na množství soli, což je však velmi iluzorní násobení, je to interval od 875 do 6000 miligramů, tedy asi od jednoho do šesti gramů. Pro představu: jedna čajová lžička obsahuje průměrně pět gramů.

V knize Pozor, sůl! najdete i jeden méně známý údaj, který přišel ze Spojených států. Americká vláda vydala první doporučení potravinářskému průmyslu v roce 2005, aby celková denní konzumace sodíku nepřekročila množství obsažené v čajové lžičce soli, tedy 2000 miligramů. V roce 2010 doporučila snížit doporučené denní množství na 1500 miligramů zejména lidem, pro které je větší porce sodíku hazardní. Do této skupiny patří občané starší padesáti let, Američané černé pleti bez ohledu na věk, lidé s cukrovkou, hypertenzí a chronickými problémy s ledvinami. Celkem se podle odhadu jedná o víc než 144 milionů lidí, tedy skoro polovinu dospělé americké populace, kteří by si měli konzumaci sodíku pečlivě hlídat. Toto množství od roku 2015 oficiálně doporučuje American Heart Association všem americkým občanům.

Kniha Pozor, sůl! je určena lidem, kteří se chtějí začít vážně starat o to, kolik soli, resp. sodíku, ve své každodenní stravě snědí nebo mají z jakéhokoli důvodu, zejména zdravotního, potřebu se odsolit a hledají změnu a jídelníček, který by je přivedl na optimální denní spotřebu soli. Ocení ji zejména matky s dětmi, pacienti s vysokým krevním tlakem, s oběhovými a imunitními problémy nebo lidé v aktivním věku trpící poškozením kloubů nebo se sklonem k nadváze. Na své si přijdou i diabetici a ekzematici, samozřejmě senioři, lidé s trávicími, močovými a očními problémy, a to zejména šedým zákalem.

 

  • autor: Michael Schubert
  • foto obálky: archiv autora
  • úvodní foto článku: Shutterstock.com
shutterstock_202811566
sul140

Jóga Dnes Konference
Mala Collective
Energy Studio jd
JógaMarket