čtvrtek 5. 12. 2024
Lidské tělo je jako květina, která bez dostatku živin, vody a vhodné péče začne uvadat. Jídlo je naším palivem a jestliže zvolíme nevhodnou skladbu, začne nám to dávat najevo. Podobně jako květina potřebuje láskyplnou péči, aby se jí dařilo, začala kvést, tak i my se o sebe musíme hezky starat.
Možná jsme jako děti slýchali: „ Žádný sladký, dokud ten oběd nesníš. Nezvedneš se od stolu, dokud to všechno nesníš. Nevyhazuj to jídlo, co by za to daly děti v Africe.“ Ano, i takové výroky mohou ovlivnit stravovací návyky. Cílem rozhodně není začít někoho trestat. Rodiče to také někdo jen naučil.Stačí si to uvědomit a dovolit si něco nedojíst nebo vyhodit. Optimální je jíst do 75% až 80% plnosti, kdy se necítíme na prasknutí a náš žaludek má prostor pro lepší trávení potravy. Podobná přesvědčení nejsou jediným spouštěčem přejídání. Pojďme se podívat na další důvody.
Nuda
Když se nudíme, sáhneme po jídle, abychom se nějak zabavili. Zaplníme tím nějaký čas, ale co potom? Čím bychom mohli tento zvyk nahradit? Možná si přečíst něco zajímavého, jít se projít nebo…?
Spánkový deficit
Ráno vstaneme a máme pocit, jako kdybychom v noci běželi maraton. Vyrazíme do práce, první hodina, druhá hodina a přichází únava. Ačkoliv nemáme hlad, něco si dáme, abychom se probrali. Přichází odpoledne, o pozornost se hlásí druhá nebo již x-tá vlna krize. Dáme si nejlépe něco sladkého, abychom mohli dále pokračovat. Jednou za čas se to stane každému, ale když to takhle probíhá den co den? Co třeba vypnout televizi/ nechat práci na druhý den a jít se pořádně vyspat?
Nevyvážená strava
Koláč ke snídani, pizza k obědu, dortík s kafíčkem odpoledne, chleba se salámem k večeři, mezi tím ještě sezobneme nějakou čokoládku a večer si otevřeme brambůrky k televizi. Není třeba hlídat každé sousto, ale naučit se jíst vyváženě. Možná naše tělo křičí: „ Potřebuji více bílkovin, tahle sacharidová bomba mi nestačí.“ Pokud neposloucháme, můžeme se ocitnout v začarovaném kruhu. Rychlé cukry nás zasytí na chvíli, ale poté se naše energie opět blíží k nule a přichází hlad.
Nedostatek jídla
Jestliže nemáme čas se najíst, extrémně snižujeme přísun jídla nebo záměrně vynecháváme oběd/ večeři za účelem redukce váhy, tělo se potýká s nedostatkem energie a živin. Mozek spustí výstražný praporek a jakmile se k jídlu dostaneme, vydá povel se co nejvíce najíst jako kdyby měl přijít hladomor. Netrapme tedy tělo kalorickým deficitem a nedostatkem živin. Pro případ nouze je dobré u sebe mít nějakou tyčinku, a když se stane, že jídlo opravdu nestíháme nebo není kde se najíst, jezme pomalu. Nesnažme se do sebe nacpat co nejvíce a utišit tak hlad, nějakou dobu totiž trvá, než pocit sytosti doputuje do mozku.
Restrikce v jídle, „cheat days“, Vánoce
Říká se, že zakázané ovoce chutná nejlépe a tak není divu, že chceme vždy nejvíce to, co si zakazujeme. Třeba si v hlavě nastavíme, že nebudeme jíst čokoládu, protože je “špatná, nezdravá”. Z nějakého důvodu na ní dostaneme obrovskou chuť a řekneme si, že si teda kousek dáme. Čtvereček za čtverečkem a najednou jako kdyby nám někdo vymazal paměť, sedíme s pusou od čokolády a před námi prázdný obal. Hlavou se nám honí: „Jak se to stalo, kam to všechno zmizelo?“.
Podobně fungují další restrikce, kdy si povolujeme konzumovat velké množství tzv. zakázaných potravin jen během určitých dní. Cílem je odstranit limitující myšlení typu „ Ještě dnes a od pondělí tohle jíst nebudu. Dnes je můj „cheat day“, mohu jíst vše a poté opět dieta. Během Vánoc si užiji všechny dobroty a od ledna se na to zase vrhnu, začnu chodit cvičit.“
Odpíráním nic nevyřešíme, naopak se naše touha bude zvyšovat. Je třeba jít do hloubky a zjistit, proč si to nechceme dovolit a veškerá omezení odstranit. Tím se nálety na určité druhy potravin rozpustí a my se naučíme jíst vše v optimálním množství pro naše tělo.
Emoce, bolest, stres
Jedním z mnoha důvodů přejídání bývá stres, např. náročné období v práci, vypjatá situace v rodině. Pokud taková situace trvá delší dobu, je vhodné najít jinou metodu než je uklidňování se pomocí jídla. Skvělá jsou dechová cvičení, sport, zábavné aktivity s přáteli, atd.
Spouštěče přejídání se většinou prolínají, je nutné se podívat hlouběji do našeho nitra, posvítit si na emoce. Stává se, že bereme jídlo jako prostředek, který nás má zbavit nepříjemného pocitu. Můžeme zajídat strach, fyzickou bolest, osamělost, odmítnutí, pocit nedostatku lásky v životě a další negativní emoce. Někdy dokonce dochází k tomu, že i radost je pro nás tak silná, že nevíme jak ji prožít, a tak se snažíme uzemnit za pomoci jídla.
Základem všeho je uvědomění si, že se pravidelně přejídáme, kdy k tomu dochází a s jakými situacemi se to pojí.
Jsme tu proto, abychom si život užívali, ne se jenom trápili a omezovali.