Před naplněním je třeba nádobu vyprázdnit

04. 11. 2018


Pránájáma je čtvrtou částí Pataňdžaliho cesty jógy. Společně s ásanami, které zde zaujímají místo třetí, představuje první podmínku a základní předpoklad pro vyšší stupeň sebeuskutečnění. Zastavení změn a pohybů mysli, k nimž vede jógová praxe. Pránájámu již Pataňdžali předpokládá, když hovoří o jamě a nijamě a přípravě a očistě mysli.

Pránájáma, dechová cvičení, mají podle dávných spisů ještě větší fyziologický účinek než samotné ásany. Výrazně zatěžují všechno dechové svalstvo. Tím stupňují účinek ásan ovlivňujících hrudník a zvyšují vitální kapacitu. Cvičení pránájámy má také velký vliv na činnost srdce. Při nádechu vzniká v hrudníku podtlak, který zvyšuje a urychluje přítok krve, protože má savý účinek na velké žíly v hrudníku. Rytmické střídání nádechu a výdechu potom příznivě reguluje srdeční činnost a dosahuje podobného efektu jako ásany na končetiny. Možnost nepřímo působit na srdeční činnost dechovými cviky dokazuje tzv. respirační arytmie, což je vlastně označení pro změnu srdeční činnosti podmíněnou rytmem dechu. S nádechem se přítok krve k srdci zvětšuje, s výdechem zmenšuje – tato změna tedy není určována ničím jiným než rytmem dechu.

Pohyb bránice

Dechová cvičení také významně působí na pohyb bránice a kladou na něj důraz, čímž zároveň pracují i se všemi břišními orgány. Při silné kontrakci bránice a nafouknutí břicha dopředu klesají útroby dolů, při silném výdechu spojeném se stažením břicha naopak stoupají nahoru. Taková masáž břišních orgánů dává do souvislosti dýchací rytmus společně se změnou prokrvení. Spojuje tak činnost orgánů, které dechovému rytmu podléhají. Změny se odehrávají i ve věci nasycení krve kyslíkem a oxidem uhličitým, což s sebou nese i všechny složité biochemické děje s nimi související. Na to všechno navíc reaguje neurovegetativní systém a centrální nervový systém i mozková kůra. Dechová cvičení tak podle všeho neovlivňují pouze vegetativní funkce, ale i psychické děje.

Každý dobrý dech začíná výdechem

Nádobu není možné naplnit, dokud nebyla dokonale vyprázdněna. Tak přistupuje jóga k dýchání. Důraz tak v prvé řadě klade na výdech, který je nezbytnou podmínkou správného a úplného nádechu. Podle toho nemůžeme správně dýchat, pokud nejprve důkladně nevydechneme. S výdechem dochází k relaxaci dechových svalů, měl by být tichý a pomalý. Na jeho konci mohou úplnému vyprázdnění plic pomoci stažením břišní svaly, což z nich vyžene poslední zbytky použitého vzduchu. Vzhledem k houbovitému charakteru plic zde vždycky nějaký vzduch zůstane. Ten nazýváme reziduálním a jeho množství je třeba snížit na minimum. S nádechem se smísí s čerstvým vzduchem, a vytvoří tak vzduch, který skutečně dýcháme. Čím více vydechneme, tím vyšší bude objem vzduchu. Množství vzduchu, které jsou plíce schopné pojmout, se nazývá vitální kapacitou a cílem dechových cvičení je tuto kapacitu zvýšit. Nejprve je však nutné naučit se ji plně využívat. K tomu dopomůže právě pečlivý výdech.

Tři typy dechu

V józe se rozlišují tři typy dechu. Břišní (brániční, abdominální), kostální a klavikulární. První je častý u mužů. Pracuje s bránicí – ta se s nádechem a nafouknutím břicha snižuje, s výdechem a poklesem břicha stoupá vzhůru. Tím masíruje břišní orgány a přispívá k jejich správnému fungování. Rozestupem žeber a zvětšením hrudního koše jako měchu se uskutečňuje dýchání kostální, do hrudníku. V kombinaci s prvním jmenovaným zajišťuje dostatečnou ventilaci plic, které naplňuje v jejich střední části. Klavikulární dýchání vchází při zdvihu klíčních kostí a přivádí čerstvý vzduch pouze do horní části plic. Je obvyklý pro ženy. Spojením těchto tří typů dechu vzniká plné jógové dýchání, které je spojuje v jeden jediný rytmický a plynulý pohyb. Jedná se o vůbec zdraví nejprospěšnější způsob dýchání. Praktikuje-li se každý den (třeba ráno po probuzení nebo večer před usnutím), harmonizuje činnost orgánů a zlepšuje duševní i psychickou pohodu.

 

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket