Potravinové intolerance

25. 07. 2018


Potravinové intolerance jsou relativně novým původcem velmi rozmanitých zdravotních obtíží, které často nemají jasnou a lehce diagnostikovatelnou příčinu.

Tato problematika se do našeho povědomí dostala teprve nedávno, a to ruku v ruce s pojmy jako je bezlepkové strava, celiakie, strava bez pšenice, veganská strava, alergie na potraviny aj. O výživu a její vliv na naše zdraví jsme se začali zajímat stále více a více – a to je dobře. Výživa je faktor, který naše zdraví dokáže významně ovlivnit a to jak po pozitivní, tak negativní stránce a rozhodně bychom jí měli věnovat pozornost. 

Potravinové intolerance mají jednu nevýhodu: nejsou akutním onemocněním jako je např. chřipka, rýma či zánět v koleni. Je to řekněme dlouhodobý diskomfort našeho těla, který nás mnohdy nežene k lékaři, ale dlouhodobě znepříjemňuje náš život. Mezi nejčastější zdravotní obtíže spojené s potravinovými intolerancemi patří: ekzémy, akné, vyrážky, bolesti hlavy až migrény, bolesti kloubů, snížená imunita, nadýmání, nespavost, průjem či naopak zácpa, úzkosti a deprese, dýchací problémy, svědění, gastritida apod. Vše vyjmenované není životu nebezpečné, je to však velmi obtěžující. Když s podobnými problémy přijdete ke svému obvodnímu lékaři, možná vám tak maximálně doporučí více odpočívat, vystavovat se méně stresu, přestat kouřit či pít alkohol a případně si vzít nějaký ten prášek na bolest. Přitom potravinovými intolerancemi aktuálně trpí až 40 % lidské populace ve srovnání s alergiemi, které jsou mnohem méně časté (cca 4 %), za to mnohem více příznakově prokazatelné.

Potravinové alergie vs. intolerance

Tyto dva pojmy se častou pletou či zaměňují, jde však o dvě zcela odlišné věci.

Potravinová alergie je stav, kdy tělo zareaguje na antigeny (zde malé reprezentativní částečky potravin) silnou alergickou reakcí, která je zprostředkována protilátkami typu IgE. Alergické symptomy vznikají v závislosti na vyplavení histaminu a jsou akutní, objevují se tedy hned, zhruba do jedné hodiny po požití, vdechnutí nebo kontaktem s alergenem. Nejčastější projevy jsou vyrážka, kopřivka, dušnost, průjem, zvracení, otoky, migréna apod. Velmi silné reakce mohou vést až k šoku a upadnutí do bezvědomí (např. některé silné alergie na měkkýše či arašídy).

Zatímco potravinové alergie jsou známy již velmi dlouho, potravinové intolerance nabyly na významu až v posledních letech. Intolerance jsou reakce zprostředkované protilátkami typu IgG a IgA. Jedná se o nepříznivé reakce v řádech hodin, dnů až týdnů, nejsou to tedy reakce akutního typu. Intolerance jsou nejčastěji způsobeny sníženou aktivitou enzymu, který se podílí na metabolismu některé složky potraviny. Nedostatečně či nedokonale natrávená potravina (např. bílkovinný komplex) se dostává přes střevní epitel do krve a je pak tělem vnímána jako cizí entita. Asi nejznámější intolerancí vůbec, a jedna z prvních mediálně rozšířených, je laktózová intolerance, tedy intolerance mléčného cukru, který je štěpen laktázou – enzymem, který často chybí v trávicím traktu dospělých.

Možná vás napadne, že tvorba protilátek v těle přece nemůže být tak škodlivá, protože tak jako tak se tvorba přirozeně děje v závislosti na podnětech, se kterými se naše tělo setkává. Takováto reakce je ale nežádoucí. Správně by imunitní systém měl reagovat odpovědí toleranční, jinými slovy, měl by být na dané částečky správně natrávené potravy zvyklý. 

Kdy bych měl/a uvažovat o vyšetření?

Pokud již delší dobu pozorujete zdravotní obtíže bez zřejmé příčiny, a to zejména týkající se trávení, je vhodné uvažovat o vyšetření. Člověka, který se o vlastní stravování příliš nezajímá či o výživu jako takovou, hned nenapadne, že by s tím jeho problémy mohly souviset. Vyšetření na potravinové intolerance probíhá pouze na základě vyhodnocení protilátek z krve – není tedy nijak invazivní a stačí k tomu jeden krevní odběr. Velkou nevýhodou je poměrně vysoká cena, která mnoho lidí odradí, v otázce zdraví bychom se ale měli stavět na první místo. Výsledky poté slouží k celkové analýze a vytvoření eliminačního jídelníčku, kdy je potřeba vyřadit problematické potraviny alespoň na dobu 2-3 měsíců. Úleva by měla přijít zhruba do třech týdnů, někdy je ale potřeba mnohem, déle. Je potřeba zdůraznit, že nastolená změna by měla být vždy konzultována s odborníkem, aby nedošlo k nutriční podvýživě. Vyřazené potraviny je vždy potřeba adekvátně nahradit a celý jídelníček tak opět vyladit.

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket