Staří jogíni dokázali pozorovat přírodu a čerpat z ní. Například pozorováním indické volavky, kolihy odvodili kraunčásanu a kraunača kriji. Učili se také od páva (majúra), jeřába (baka) a vrány (káka). Nejlepším způsobem, jak se přiblížit těmto ptákům, je vyvážit celé tělo na pažích. Účinek těchto poloh je pro paže velmi blahodárný. Ruce, hlavně zápěstí i celé paže, jsou posilovány. V majúrásaně dochází k velkému tlaku na břišní orgány, protože váha celého těla spočívá zvlášť na této části. Poloha stimuluje slinivku břišní, játra, slezinu a trávicí orgány.

Kákásana – poloha vrány

Ve dřepu umístíme ruce dlaněmi na zem, dolů mezi nohy. Pak pomalu přenášíme hmotnost vlastního těla na paže a zvedneme nohy od země. Kolena umístíme na lokty. Hlavu držíme zvednutou. Umístíme jednu nohu na chodidlo nohy druhé, tím naznačíme zobák vrány. Udržujeme rovnováhu. Zkuste setrvat v poloze zpočátku 30 sekund, a až vám zesílí paže a zápěstí i déle.

Bakásana – poloha jeřába

Ve dřepu položíme ruce dlaněmi na zem, dolů mezi nohy. Pomalu přenášíme váhu těla na paže a zvedáme nohy od země. Kolena položíme na horní část nadloktí až pod podpažní jamky. Hlavu držíme zvednutou. Tato poloha se jmenuje poloha jeřába, protože zde jsou nohy ptáka delší (kolena jsou výš). Zpočátku stačí setrvat v dané poloze 10 sekund. Podle síly vašich paží a zápěstí můžete tuto dobu prodlužovat.

Púrna bakásana – úplná poloha jeřába

Úplný jeřáb je velmi obtížná rovnovážná poloha. Posadíme se bokem s nohama doširoka od sebe. Umístíme ruce mezi nohy, a to co nejvíce dlaněmi na zem za tělo. Posuňte se dopředu a zvedněte ohnuté nohy k ramenům. Je to velmi pokročilá a obtížná poloha, doporučujeme ji až po zvládnutí polohy vrány a polohy jeřába.

Majúrásana – poloha páva

Tato poloha si skutečně zaslouží svůj název, protože tělo v ní připomíná nádherného páva s dlouhým ocasem. Tělo je vyváženo na obou rukách, lokty jsou ohnuty a na nich leží břicho. Tlak na trávicí orgány je poměrně velký, neboť se hmotnost celého těla soustřeďuje do oblasti břicha. Do polohy se dostaneme z čataranga dandásany otočením rukou tak, aby prsty směřovaly směrem dozadu. Potom ohneme paže v loktech a skláníme se dopředu, až budeme moci položit břicho na lokty. Zatlačíme prsty nohou proti zemi, zvedneme je a pokusíme se udržet rovnováhu. U druhého způsobu zaujímání této polohy využíváme kákásany a z ní pak nohy natáhneme dozadu a břicho položíme na lokty. Tento způsob je však mnohem obtížnější.

Majúrásana – poloha samičky páva

Samec páva je jako většina ptačích samečků mnohem pestřeji zbarven než samička. Jeho ocas se otevírá a hýří fantastickými barvami. Paví samičky jsou naopak velmi nenápadné a nemají dlouhý ocas. Proto se v poloze majúrásana skládají nohy (tj. ocas) do padmásany, lotosové polohy. Posadíme se do lotosové polohy, pokud můžeme. Dlaně dáme dopředu na zem, prsty k sobě. Ohneme lehce lokty a předkloníme se dopředu, až nalehneme břichem na lokty. Přesuneme těžiště dopředu a pokusíme se zvednout nohy v poloze lotosu do vzduchu. Setrvejte tak nejdříve 10 sekund. Postupně můžete dobu prodlužovat až na 30 sekund a více.

• autor: Eva Učňová
• foto: Shutterstock.com