La Camina: cesta za poznáním nových krajů i sebe sama

Na putování po světě, které uspokojuje moji touhu po poznání a přináší čerstvý pohled na sebe samu i na kulturu, do které jsem se narodila, se vydávám poměrně často. Ráda si jím připomínám, jak nesamozřejmé je vše, co mám, jak se různí to, co považujeme za „normální“, a zároveň vycházím vstříc i jakýmsi svým kočovným genům, či chcete-li volání duše. Pocit, když jsem na cestě neznámými krajinami, mne naplňuje nepopsatelně slastným pocitem nomádské svobody. Jistota z nejistoty, z toho, že setkáváním s dosud nepoznaným tříbím svoji intuici, učím se o sobě i o podstatě lidské společnosti více než při dnech či měsících strávených nad pojednáními věhlasných psychologů a sociologů.

Většina mých výprav mířila v posledních letech převážně na východ, do Asie. Jižní Amerika ke mně začala promlouvat asi před rokem a půl a její volání jsem vyslyšela letos v létě, kdy jsem se vydala do Peru – to volalo nejintenzivněji. Většinou vyrážím na cesty sama, neboť mi to dovoluje proniknout hlouběji do tajů místních kultur, stávám se možná zdánlivě zranitelnější, ale zcela jistě otevřenější tomu, s čím se na cestě setkám. Při výpravě do Peru jsem se však rozhodla jinak a první tři týdny z celkových šesti jsem putovala se skupinkou česko-slovenských žen pod křídly Míši Petersen (www.nusta.cz). Míša je úžasná žena a zasvěcená průvodkyně po světech živých energií jihoamerického kontinentu – mezi její přátelé patří například mexičtí Toltékové, členové kruhu stařešinů z Ekvádoru a mnoho šamanů – kuranderů a kurander právě z Peru. Dokáže zprostředkovat kontakt s esencí dané země... a co více, během společného putování otevřít či prohloubit kontakt s vlastním nitrem každého ze spolusouputníků.

Mým záměrem bylo poznat Peru, jeho lidi a energii nejen jako klasický turista, ale prozkoumat i potenciál, který se skrývá v méně navštěvovaných končinách této pozoruhodné země. Chtěla jsem malinko proniknout do tajemství a rozmanitých tradic a rituálů zdejších přírodních léčitelů, vědoucích mužů a žen, stále silně napojených na Matku Zemi – Pačamamu – a její moudrost. Lákala mne setkání s prostými vesničany žijícími tradičním, s přírodou spjatým způsobem života, tolik kontrastujícím se zdravému rozumu odporujícím rytmem života moderního urbanizovaného člověka. Společně s Míšou jsem mohla pootevřít dveře všech těchto komnat království jménem Peru. Sama jsem se pak také měla možnost na chvíli ztratit v hloubi Amazonského pralesa, propojit se s energií tamních rostlin, o které jsem tolik slyšela. Do Peru jsem odjížděla s pocitem, že chci nechat věci plynout jejich přirozeným tempem, příliš nepřeplánovávat, neočekávat a být otevřená tomu, co bude přicházet. Což se ukázalo jako dobrý přístup. Během šesti týdnů v této energeticky silné zemi jsem měla možnost projít transformativní cestu s těmi nejlepšími průvodci z řad mých spolucestovatelů, šamanů i místních, u kterých jsem bydlela. Zakusila jsem dobrovolničení v jógově-ekologické komunitě, kterou jsem si vyhlédla, a také jsem ocenila novou porci sebepoznání a uvědomění i inspiraci pro svou jógovou praxi, které na mých cestách zákonitě v různých formách přicházejí.

Jóga v Peru: indická tradice v incké scenérii

A jak je to v Peru s jógou? Tato země se stává s bezpočtem svých silných energetických míst a krásnou přírodou stále častějším cílem organizátorů jógových retreatů. Ale neprovozují ji tu zdaleka jen cizinci. Lima se může pyšnit několika řetězci jógových studií, zejména její trendy čtvrť Miraflores, kde potkáte na ulici mnoho úředníků a manažerů, kteří v polední pauze rychlým krokem kráčejí s jógovou podložkou přes rameno do nejbližšího studia.

Mezi jógujícími obyvateli Limy a také mezi batůžkáři z celého světa otevřenými dobrovolnické práci je populární Vashnavistický ášram, soběstačná komunita a biofarma v jednom – Eco Truly Park. Patří mezi několik ekologických jógových komunit v jižní Americe (www.ecoyogavillages.org), kam je možné vyrazit jako dobrovolník a nějaký čas se aktivně podílet na chodu společenství. Lidé tam však přijíždějí na jeden či více dní také jako návštěvníci – seznámit se s fungováním komunity, bioenergetickým zemědělstvím nebo se zúčastnit lekce jógy, některé z nabízených terapií či uměleckých workshopů, případně poobědvat v místní vegetariánské restauraci či si dát něco na zub z malé lokální pekárny. Já jsem do této komunity severně od Limy na pláži „Chacra y mar“ (chacra zde znamená obdělávaný kus půdy) vyrazila na deset dní jako dobrovolník. Mezi mou pracovní náplň zabírající něco kolem čtyř hodin denně patřila výpomoc v kuchyni, práce ve snackbaru a pekárně, ale také fyzicky o něco náročnější práce se dřevem, ve stáji či na poli. Také jsem několikrát vedla ranní jógovou lekci. A vše vyšlo tak, že zrovna v době mého pobytu probíhal jógový festival, tudíž jsem kromě pravidelných ranních lekcí v rámci komunity mohla zakusit ještě další z tváří peruánské jógové scény. Kromě jógových lekcí různých stylů byla na programu hudební vystoupení, různorodé přednášky. Velmi obohacující částí programu byl též „Temazcal“ – tradiční ceremoniální potní rituál. Ten vede k očistě, propojení a harmonizaci naší energie s přírodou a jejími elementy – ohněm, vodou, zemí a vzduchem. Temazcal je forma potní chýše, jež představuje vstup do lůna Matky Země, očistný proces, vedený zasvěceným průvodcem, plný tepla, páry, vůní z vykuřovadel za doprovodu zpěvu písní a modliteb pro přírodu a účastníky ceremonie. Tento zážitek dodal jógovému festivalu další rozměr a úsměvy lidí, kteří potní chýši zabláceni opouštěli, dokazovaly, že obřad zapůsobil tak jak měl – obnovil napojení se na sebe sama, i na přírodu.

Ásany ve výšce 3400 metrů nad mořem

Peruánským hlavním městem jógy je však nejspíše Cuzco, někdy též zvané „spirituální pupek světa“. Toto prastaré incké hlavní město není dnes jen nejdůležitějším peruánským lákadlem pro vyznavače kulturní turistiky a oblíbeným výchozím bodem pro různé trekingové túry do okolních Kordiller či Posvátného údolí. Do nabídky aktivit patří i jóga. Jen samotná čtvrť San Blas je jógovými studii doslova prošpikována. Provozují je zejména cizinci, kteří se zde usadili – někteří na dobu přechodnou, někteří na stálo. Pokud však nejste ještě zcela aklimatizováni, lekce vinyasa jógy ve zdejší nadmořské výšce 3400 metrů nad mořem, může být zážitkem, ze kterého se budete ještě nějakou dobu vzpamatovávat.

Mezi několik nejsilnějších míst, kde jsem se kdy mohla ponořit do jógové praxe, patří bezpochyby peruánské hory. Pozdrav slunci na ojíněném trávníku pod šestitisícovým vrcholem Apu Ausangate či na jedné z inckých teras přehlížejících Machu Picchu je něco, co si budete pamatovat navždy. Člověk zde hmatatelně vnímá spojení se zemí a s nebem zároveň. Pozoruje velké dravce, posly nebes, jak se nechávají vynášet vzdušnými víry výše k nebesům a pak zas klesají k zemi, a bytostně chápe místní obyvatele, pro které je celá krajina živoucím celkem a považují sami sebe za děti Matky Země, Pachamamy. Uvědomuje si potřebu navrácení rovnováhy a harmonie – nebrat z přírody víc, než kolik je nutné, a svým chováním, modlitbou či rituály vracet Matce Zemi sílu, kterou od ní prostřednictvím vypěstovaných plodin získává. Tento přístup se my, Evropané, potřebujeme od komunit, jakými jsou kečuánští obyvatelé peruánských hor, učit.

Přichází zde také inspirace, jak tuto ideu zprostředkovat dále. Slyšeli jste někdy legendu o setkání Kondora s Orlem, kde se dvě rozštěpené civilizace opět spojí v jednotu? Ještě než jsem toto dávné andské proroctví slyšela, inspirována podněty v Peru se při mé praxi zrodila ásanová sekvence, jíž jsem dala pracovní název právě ‚Setkání Kondora s Orlem‘. Kdo ví, možná to byla práce s Titem la Rosa, úžasným „léčitelem zvuky“, jež zasela toto semínko, které mohlo vyklíčit vystoupáním do vysokých nadmořských výšek, kde je možná snazší napojit se na univerzální vědomí, či tato idea přišla jinou cestou, každopádně vše zřejmě zapadlo, kam mělo. Takže pokud i vás Peru láká, vydejte se tam – za inspirací, za úchvatnou přírodou, za sebepoznáním, za jógou. Někdy však nemusíme cestovat tak daleko, stačí se na dané místo naladit. Pokud tedy budete mít chuť přenést se na chvíli do této země kondorů a kolibříků, můžete si přečíst další příběhy z mého putování na www.yogaharmony.cz/clanky či se přijít seznámit s příběhem Orla a Kondora zakódovaným do sekvence jógových ásan na vlastní kůži. Těším se na setkání.

• autor: Šárka Soudková
• www.yogaharmony.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com