BLESKOVĚ
Vzdělávání 28. 09. 2021 PDF Tisk

Opakování je matka moudrosti aneb chybami se člověk učí

Říká se, že není špatných žáků, jen špatných učitelů. Platí přitom, že každý je v jistém smyslu učitelem sám sobě. Jak zařídit, abychom nebyli špatnými učiteli a zároveň abychom se nehroutili z toho, že jsme šlápli vedle?

Opakování je matka moudrosti aneb chybami se člověk učí

Září je měsícem, s nímž si většinou spojujeme konec léta, začátek podzimu a také návrat do školních lavic. Ačkoliv poté, co se z dětí školou povinných staneme středoškoláky, možná vysokoškoláky a potom dospěláky, se nás již pomyslný začátek školního roku přestává týkat, s učiteli se setkáváme v podstatě celý život a nemusí to být vůbec na půdě akademické.

Kdo je pro nás učitelem
Učit se vlastně můžeme od každého – tomu dobrému i tomu špatnému, jak se chovat a jak se nechovat. Tím, kdo nám ale všechno přeloží do srozumitelné řeči, přetlumočí tak, abychom rozuměli, chápali a mohli se zařídit, jsme vždy jen my sami. Jak být sobě tím nejlepším učitelem a jak učit někoho dalšího?

Zásada trpělivosti
Říká se, že trpělivost růže přináší, a výhodou je, že takové krásně voňavé a světlé růže trpělivosti mohou vykvést i v tom nejsychravějším podzimu nebo nejtřeskutějším mrazu. Trpělivost totiž vychází z lásky, respektu a pokory, které nás zahřívají a prozařují tím nejkrásnějším světlem poznání, s nímž se kdy můžeme setkat. Trpělivostí uznáváme individualitu vlastní i ostatních, respektujeme své i jejich klady a zápory, neočekáváme víc ani míň, jsme spokojení s tím, co dáváme a dostáváme. Trpělivost je ctnost, kterou lze pěstovat a opečovávat jako tu nejkrásnější růži.

Chyba jako prostředek k růstu
Nejlepší učitel je ten, který má trpělivost. Takový totiž netrpí nedostatkem sebereflexe a dokáže poznat, kdy je vina na jeho straně. Protože má ale trpělivost především sám se sebou, neupadá do tupých tamasických stavů, když sezná, že pochybil, ale vnímá ony přešlapy a chyby jako prostředek k seberůstu, upevnění nadhledu a poznávání sebe sama i svého okolí.

Ahinsa a satja v každodenním životě
V tomto duchu se ukazuje pravdivost dalšího známého rčení pravícího, že opakování je matkou moudrosti. Opakují-li se nám v životě situace, v nichž jsme pochybili, můžeme si díky tomu upevňovat nové a dobré vzorce chování – takové, které činíme v harmonii s dobrem a světlem, které v nás dřímou: podle ahinsy, zásady neubližování, a satji mluvící o otevřenosti, pravdivosti a souladu slov, myšlenek a činů.

Není kárání pro kárání
Správný učitel je tedy tolerantní k chybám svým i k chybám svých žáků, respektuje své i jejich potřeby, umí být jemný i přísný podle toho, co a jak zrovna která situace vyžaduje. Dobrý učitel nekárá jen proto, aby káral nebo že mu to dělá dobře, kárá, aby bylo chápáno a pochopeno. On sám nikdy neopodstatněně nesvaluje vinu na své žáky a je si vědom skutečnosti, že není špatného žáka, ale špatného učitele.

Jak jít za světlem poznání
V případě neúspěchu žáka se proto dobrý učitel sám sebe ptá: „Co jsem mohl udělat lépe nebo jinak?“ z čehož se ale nehroutí a sám sebe nepovažuje za špatného učitele. Ví totiž, že život je cesta, na níž se v konečném důsledku všichni učíme za pochodu. A jóga tu cestu prozařuje jasným svitem poznání: pokud se tomu světlu otevřeme, uvidíme ho. Pokud za ním půjdeme, už nikdy nezhasne.

TIP
Zvažujete dráhu jógového instruktora? Prozkoumejte nabídku kurzů od profesionálů z Power Yoga Akademie

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Objednat předplatné