Jak jsi se dostala k józe?
Oklikou. Na vysoké škole mě spolužačka dotáhla na hodinu jógy – takové hodně válecí a pamatuji si, že mě to vůbec nebavilo. Jsem přirozeně zapálený ohnivý typ a až postupem času jsem pochopila, jak je pro mě důležité zpomalení, do kterého se mi ale dříve vůbec nechtělo. Při aktivním „budování kariéry“ po škole mi pomáhala power jóga – rovnala mi bolavá záda z cestování po Evropě a sezení v kanceláři, ale mělo to i vedlejší efekty: cosi se ve mně začínalo postupně překódovávat.
Když zapálení pro byznys vyhořelo, tělo najednou vyplo části těla, které jsem potřebovala k práci, měla jsem nevysvětlitelné horečky a bolesti, začala jsem chápat, že je potřeba něco změnit. Nejen hardware, ale i software. Začala jsem se dívat dovnitř do své hlavy a svého těla. Po několika měsících doma jsem se rozhodla úplně změnit životní směr, zatoužila jsem poznat kořeny jógy, a ta touha mě zavedla do různých koutů Indie, do Thajska, do Irska a na Bali. Oslovila mě jóga tantrická – hatha jóga, která pracuje s vnitřní energií a čakrami.

Proč jsi u jógy zůstala?
Cítila jsem pozitivní efekt na své fyzické tělo, ale i na „vnitřní energetiku“. Moje tělo se léčilo, začala jsem více pracovat se svými emocemi a vidět některé věci jinak. Jóga nám dává nový úhel pohledu. Nadhled, vhled, a někdy i podhled z hlubin.
Kdysi mě oslovil film Matrix – různé vnímání reality a otázka: červenou, nebo modrou pilulku? Jakmile si vyberete, prostě frčíte. Ač ta cesta zdaleka není pořád růžová, protože člověk ve svém nitru potká ledacos, zůstávám, protože mám pořád kam pokračovat.

Je jóga každodenním společníkem tvého života, a pokud ano, jak se to projevuje?
Každodenním ano. Hlavně mimo „jógamatku“, resp. můj „jógový koberec“, na kterém sice provádím část praxe, ale cvičení jsem zjemnila. Přes den mě provází spíše „vnitřní jóga“, tj. vnímání, cítění, pozorování. Vnáším to i do jógových lekcí a seminářů. Vedení lekcí je také dobrou motivací i pro mou osobní praxi a cestu.

Co je pro tebe na józe přitahujícího?
Že je to praktická věc pro život na více úrovních. Také mě jako biochemika vždy zajímaly procesy v našem těle a biochemie mozku. Jóga v tomto ohledu poskytuje mnohé dosud nepoznané.

Hledáš k józe ještě nějaké doplňkové sportovní aktivity, nebo tě v plné míře uspokojuje jóga?
Jóga v té podobě, jaké se jí věnuji, není pro mě osobně až tak sportovní aktivita. Dříve jsem běhala a dělala lehkou atletiku. Teď už neběhám (maximálně na tramvaj ☺), ale pořád mě baví jezdit na kole, na bruslích a v zimě na snowboardu. A závodit na dračích lodích. Ráda chodím do přírody, do lesa. Hodně tančím a dělám pohybové meditace. To je taková moje vášeň. Pohyb bez omezení, pravidel a hranic, o který si řekne tělo samo.

Řekla bys, že zájem o jógu vzrůstá?
Řekla bych, že ano. Protože je to jeden ze způsobů jak propojit různé aspekty svého bytí a pracuje komplexně. V těle a mysli máme uloženo ledacos a teď je doba, kdy se tím stále více zabýváme. Věci vybublávají na povrch. Místo touhy po zázračných pilulkách přebíráme více zodpovědnosti za své zdraví a osobní štěstí. A tam má jóga co nabídnout.

Co jóga může nabídnout lidem, kteří ji zkusí?
Asi záleží, s jakou motivací se do ní pustí. Je spousta různých jógových přístupů. Jóga obecně zlepšuje kvalitu života (věnujeme-li se jí s respektem). Pracuje s naším fyzickým tělem, ledacos protahuje, uvolňuje nebo zpevňuje, reguluje hormonální systém. Blahodárné jsou účinky na nervový systém a jemně hmotné aspekty v nás. Jóga nás učí vědomě si vybírat, na co se naladíme. K tomu se dá využít i systém čaker a umění koncentrace. Relaxační aspekt jógy přináší uvolnění, které v dnešní době tolik potřebujeme a někdy (i při józe) se na něj zapomíná. To je škoda. Často se bojíme uvolnit, držíme toho spoustu v sobě a máme pocit, že vše musíme unést. To nás komplexně přetěžuje. Když si dovolíme vypouštět, rozpouštět, uvolňovat a jen být (k čemuž nám jóga poskytuje skvělé nástroje a prostor), začíná v nás přirozeně proudit životní energie a můžeme plněji využívat svůj potenciál.

Na co by si měl hledající zájemce o jógu dát pozor při výběru studia nebo instruktora?
Různým lidem vyhovují různé věci. Takže výběr bude asi osobní záležitost sympatií k místu, lektorovi a stylu. Jak na mě daný člověk/místo působí? Jakou mám motivaci, co mě sem přivedlo? Jak se cítím po lekci? Lidé a místa nám přicházejí do života z nejrůznějších důvodů. Některé své učitele bych mohla označit za velice dogmatické či arogantní, a přesto mi to v tu danou chvíli mnohé dalo. Princip zrcadel je neúprosný. Proto je dobré dívat se hlavně na sebe. A pokud vám něco nevyhovuje, tak zjistěte, co to vlastně ve skutečnosti je, a pokud můžete, změňte to. Anebo s tím uzavřete mír. ☺

Jsou nějaká rizika, která by s jógou mohla přijít?
Rizikové je přesvědčení, že existuje „jediná správná cesta“, protože cest ke „kapličce totální pohody a zdraví“ je patrně mnoho. A každému možná sedne v určitý čas něco jiného. Také je dobré opravdu cítit a ctít sebe a své potřeby, ne jen slepě důvěřovat tomu, co nám kdo řekne. Důležitá je sebeláska – nepřetěžovat se.
Mě osobně nachytalo riziko: musím být lepší člověk, než ve skutečnosti jsem, a také monstrum zvané spirituální ego. Často zameteme to temné pod koberec a chceme už být osvícení. Ale tak to nefunguje. Jóga je o rovnováze. A upřímnosti.
Jóga může být v jistých aspektech velice mužská cesta výkonu a výsledku. Je dobré si uvědomit i ženský princip, který potřebujeme k rovnovážnému stavu, a ten je o jemnosti, plynutí, uvolnění a smíření.

Musí být člověk praktikující jógu vegetarián?
Myslím, že člověk praktikující jógu je především člověk. A každý člověk je zodpovědný sám za sebe. Musí/nemusí je takový zastaralý školní systém, kterému podvědomě rádi rebelujeme, nebo se mu slepě podřídíme, nebo ještě jedna dnes oblíbená výživová specialita: budujeme si ego na tom, jak to krásně dodržujeme. Asi je dobré udělat si vnitřní inventář: proč maso jíst chci, nebo nechci? Nakolik je to autentické se mnou?
S tím, co jíme a jak to jíme, k nám proudí určitá energie. O energii (masa) jogíni ví/tuší/říkají mnohé, proto se mu spíše vyhýbají. Nicméně tu bliká „dogma kontrolka“, jak to má být správně. Myslím si, že i v mase a jeho jedení můžou být velké rozdíly. V kvalitě i kvantitě. Řekla bych, že je dobré, když člověk praktikující jógu sám sebe přirozeně vede k vědomější spotřebě, ať už jde o maso, nebo cokoli jiného.

Jak jíš ty?
Multikulturně. Poslední 4 roky byly velmi rozlítané mezi Evropou a Asií, což hodně ovlivnilo můj jídelníček i potřeby. V Asii jím normálně v restauracích a dhabách místní vegetariánskou kuchyni. V Čechách si ráda vařím: pohanku a spoustu zeleniny. Ale vlastně i indickou kuchyni. Kitchari (mix rýže, čočky a zeleniny), dal (čočková omáčka) a rýže se mi zatím pořád ještě nepřejedly.
Protože mě zajímá ajurvéda, tak jsem poupravila jídelníček podle své typologie: moje zvýšená „rozlítaná“ váta potřebovala zahřát a „promazat“. A tak doma používám spoustu různých olejů: olivový, dýňový, avokádový. Když jsem přestala jíst maso, pořád jsem se dojídala sladkým. Pomohla mi rada holistické lékařky v Thajsku, že bez masa potřebuji více zdravých tuků. Také jím hodně semínek (lněná, konopná, sezamová, slunečnicová) a různých ořechů. Miluji polévky.
Na otázku masa: nějakou dobu jsem měla vegetariánské období – inspiroval mě velikonoční půst (který se protáhl) a kamarádka, která si tak také léčila autoimunitní onemocnění. Začala jsem se více zabývat výživou a vlivem jídla na psychiku. Teď si kousek masa párkrát do roka dám. S vědomím, že to, co jím, pochází ze živého tvora, který si zaslouží alespoň trochu vděčnosti za to, že ho teď jdu kousek zbaštit. Ale myslím, že pozornost si zaslouží každé jídlo – není samozřejmostí, že se dostalo až k nám na stůl. Ráda si dám „vědomou“ chvilku: zastavení, spočinutí, poděkování, než se pustím do jídla.

Jóga je filosofií, jóga je intenzivním cvičením, jóga je relaxace... jóga je pro tebe?
Nejprve mě okouzlila jógová filosofie a duchovno, které mi v mnohém pomohlo, ale protože jsem se na čas doslova „dematerializovala“, vrátila jsem se opět zpět na zem. A užívám si teď jógu v její komplexnosti, včetně vnímání těla. Jóga je pro mě empirická věda: z různých zdrojů posbíráte informace a inspiraci a pak to testujete (na sobě). V porovnání s vědou, kterou jsem studovala před tím, je to s měřitelností a opakovatelností výsledků trochu horší, neb nic není perfektní a neměnné, a někdy přijdou i propady, které je potřeba nějak přestát. Žijeme v cyklech – nahoru i dolů. Nemíjejí ani můj osobní život s jógou. Z chemické vnější laboratoře jsem se přesunula do té vnitřní. A zkoumám, pozoruji a užívám si nejrůznější reakční produkty a efekty. Efekty na mé tělo fyzické, na energetické, na emoční, a i ty více jemně-hmotné záležitosti. Je to pro mě osobně takový zvláštní, někdy racionálně nevysvětlitelný experiment. A to je na něm i to krásné.

Děkujeme za rozhovor!

• -jd-
• www.simhayoga.cz
• zdroj fotky: Dagmar Volfová