sobota 7. 12. 2024
Nová autorka časopisu JÓGA DNES je studnicí vědomostí a fíglů v tajuplnosti stravování. S jejími články se budete seznamovat v časopise i na webu.
V kurzu výživového poradenství se pozorný student vždy vše naučí, ale často nedokáže dané informace kriticky zhodnotit a přijme je jako prostý fakt, bez toho aby věděl, proč tomu tak vlastně je. Když pak radí dalším lidem – dělá tak často podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, což ne vždy může být úplně správné a přesné.
Znalost biochemie, tedy chemických procesů odehrávajících se v našem těle (resp. metabolismu), je dle mého názoru výsostně potřebná pro každého výživového poradce. Umět doporučit zvýšenou konzumaci potravin s obsahem železa je jednoduché. Vědět ale, pro co všechno v těle je železo důležité a jak jeho nedostatky mohou ovlivnit správný chod našeho těla, bývá často oříšek.
Michaela Bebová právě dokončuje studium biochemie na Karlově univerzitě. Spojení znalostí z oboru s orientací v rozmanitém světě výživy ji dává výhodu přesnější interpretace a často kritičtějšího názorů na věc.
Co Vás přivedlo ke studiu biochemie?
Již od dětství mě bavilo míchat různé věci dohromady a pozorovat co se stane – ať už to bylo v kuchyni nebo v přírodě. Během studia na základní a střední škole mě vždy bavila biologie a z chemie mě fascinovala prakticky ta nejtěžší část – metabolismus. Když to dáte dohromady, biochemie byla jasnou volbou. A vášeň pro experimentování v kuchyni mi také zůstala.
Jak ovlivnila biochemie Váš život?
Během studia jsem si ověřila zlaté přísloví: „Čím víc vím, tím víc uvědomuji, že nic nevím.“ Jsem vděčná za to, že mám tu možnost porozumět těm nejsložitějším mechanismům, které se odehrávají v našem těle, a nikdy mě nepřestane fascinovat, jak to ta příroda tak dokonale zařídila. Samozřejmě, že vědění je občas trochu omezující. Jako v každém oboru mě často pronásleduje tzv. profesní deformace.
Předpokládám, že se zajímáte již z podstaty věci o výživu. Je to tak?
O výživu a zdravý životní styl jsem se začala zajímat dávno před studiem na vysoké škole, na konci základní školy. Přátelé se mi často smáli a nechápali. Trend zdravé výživy tu tenkrát ještě tolik nebyl. Já jsem se ale nenechala odradit a stála jsem si vždy za názorem, že zdravou výživou můžeme výrazně ovlivnit naše zdraví, pocity, náladu a celkovou kvalitu života. Naštěstí na to postupem času přišli téměř všichni. J
Studium a čas mé přesvědčení jen upevnily.
Limituje Vás znalost biochemie a zákoutí chemických procesů v těle ve způsobu stravování?
Znalosti o složení potravin a orientace v chemických procesech je určitě sama o sobě limitující. Až na kvalitní výjimky se vyhýbám konzumaci uzenin. Dále mi nic neříkají regály s ochucenými sladkými nápoji, sušenkami, lahůdkovými saláty a konzervovanými masnými výrobky. Druhá stránka věci je nutriční obsah. V tomto ohledu jsem však více liberální.
Umíte zhřešit?
Určitě ano. Rozlišuji ale „umět si dopřát“ a „hřešit“ nezdravým jídlem. Jsem hodně na sladké, což držím na uzdě, ale umím si dopřát. Vždy však u mě vítězí kvalita nad kvantitou. Za opravdové hřešení považují spíš propečenou klobásu nebo rauty v pozdních hodinách.
Vždycky jsem zastával názor, že jíst se má s mírou, s rozumem, bez extrémů a vědomě. Hledat na potravinách z čeho jsou složeny a je-li tam 5 a více položek, kterým navíc nerozumím, tak potravinu vrátit do regálu. Máte nějaké obecnější doporučení, jak by se lidi měli stravovat?
Zastávám názor, že by člověk měl hlavně používat selský rozum, jak předesíláte – stravovat se bez extrémů a s rozmyslem. Každý jsme individualita, a měli bychom si sami vytvořit stravování, které nám vyhovuje a zároveň samozřejmě respektuje hlavní zásady. Největším nesmyslem jsou dle mého názoru diety bez rozmyslu. Zdravá a hlavně trvalá „dieta“ spočívá v kompletní změně myšlení a celého životního stylu a rozhodně neznamená bezmyšlenkovité vyřazování jednotlivých potravin. Zájem o složení potravin, které konzumujeme, je určitě jednou ze zásad.
Jaké je to číst a slyšet zaručeně správné názory různých poradců a lidí, nezabývajících se biochemií na téma „jak jíst“?
Určitě bych netvrdila, že každý správný výživový poradce musí být biochemik. Je spoustu kapacit ve svém oboru, které problematice rozumí i přesto, že mají jiné vzdělání. S jistotou lze však říci, že určitá znalost je nezbytná.
Myslíte si, že stravovací kultura v Česku je na dobré úrovni, nebo se lidé nechávají svazovat diktátem médií?
Media a reklama mají neoddiskutovatelný vliv, stejně jako v oblasti politiky, byznysu a showbyznysu. Lidé často podléhají trendům. Např. s určitou pravidelností se vždy objeví nová superpotravina, kterou by měli všichni pravidelně začít konzumovat, a která slibuje zázračné účinky. Dalším příkladem je zveřejňování nových a nových studií ohledně prospěšnosti/škodlivost potravin a různých přísad – to také do jisté míry ovlivňuje myšlení lidí. Myslím si, že stravovací kultura u nás se rozhodně postupem času zvedá, lidem více záleží na tom, co konzumují, z čeho se potraviny skládají a obecně jak by měli správně a zdravě jíst. Pořád je ale co zlepšovat. Velkou roli zde také hraje poptávka, ta značně určuje dostupnost, kvalitu a cenu potravin.
Je výživa způsobem prevence a pomocníkem pro zdraví, nebo jsou to jen klišé?
Správná výživa je dokonce prokázaným faktorem, který hraje velkou roli v řadě onemocnění – ať už z preventivního hlediska nebo z hlediska negativního působení na organismus. S trochou nadsázky lze říci, že výživa je tím nejobyčejnějším a nejlevnějším medikamentem.
Je léto a doba dovolených. Mnoho žen je stále znepokojených se svou postavou a ještě by chtěly stihnout zhubnout do plavek. Jak by poradila žena – biochemička?
Pokud bych měla na tomto místě radit, určitě bych nedoporučovala žádné hladovky a diety jen kvůli pár ztraceným kilům do plavek. Léto bych vzala jako ideální období pro odlehčení stravy a vyřazení těžkých jídel, nejrůznější letní sportovní aktivity, dobití energie, zrelaxování a odbourání stresu. Pokud se vše tohle spojí, na konci léta mohou být ženy příjemně překvapeny.
V době dovolených se často griluje. Poradila byste čtenářům, pokud to jde, zdravý způsob grilování?
Grilování je pro mě citlivé téma, jelikož se týká mého výzkumu. Při grilování (ale i při smažení) vzniká spoustu karcinogenních látek, které mají negativní dopad na náš organismus, a obzvlášť v létě, kdy je grilovací sezona, se tak spousta lidí nevědomky těmto karcinogenům vystavuje. Pokud se grilování nechcete vzdát, snažte se snížit expozici na minimum a řiďte se alespoň nejdůležitějšími zásadami grilování: důkladně čistěte rošt, grilujte na kvalitním černém uhlí a sálavém ohni, maso vybírejte libové a po upečení z něj odstraňte připálené kousky. Určitě je dobré k masu konzumovat zeleninu, která díky obsahu antioxidantů a dalších látek alespoň z části eliminuje škodlivý vliv grilovaného masa.
Děkuji za rozhovor!
Václav Krejčík
zdroj fotky: Michaela Bebová
www.biochemicka.cz