O hledání dokonalého lektora

30. 11. 2018


Jako úplný začátečník jsem rozlišovala kvalitu jógové lekce podle dvou polarit: rychlé–pomalé nebo líbí–nelíbí. Avšak čím více jsem praktikovala a o jógu se zajímala, tím více jsem hledala TOHO lektora, který bude mou inspirací a zdrojem informací. Zřejmě vás nepřekvapí, že vcelku záhy bylo jasné, že je to zcela sisyfovská práce. Protože ona dokonalost leckdy spočívala v něčem zdánlivě nedokonalém.

Zrcadlo, řekni mi

Jednou jsem se ocitla na lekci hathajógy, specializované na záda. Přicházela jsem s očekáváním (!) klidné lekce, kdy se budeme plně soustředit na dech a minimalizujeme rozptylování mysli. Nutno říct, že sympatická lektorka vedla po fyzické stránce velmi příjemnou lekci… až na to, že neustále mluvila o všem možném.

Když s námi zapáleně sdílela pozitivní účinky červené řepy, přísahala jsem, že podruhé už na stejnou hodinu nedorazím. Ostatní spolucvičící přitom vypadali vcelku odpočatě…

Až po bližším zkoumání svého pocitu mi začala docházet nepříjemná pravda – že mám tendenci se chovat přesně tak jako ona! Zakrývám tak nervozitu, snažím se předat maximum informací ostatním a zkrátka dávám průchod svému egu… to vše důmyslně převlečené za proud řeči. Jenže právě onou dychtivostí jsem ztrácela kontakt s těmi, na kterých mi záleželo, a oni možná přebytkem informací neměli prostor vnímat sebe. Ať už na lekcích, nebo v životě.

Nevím, zda tehdy zmiňovanou učitelku poháněla přehršel energie nebo jiný důvod. Dodnes si však na ni vzpomenu, když mám pocit, že se opět začínám „rozjíždět“ a ubírám svým monologem prostor ostatním. Řekněte, nebyla v tomto ohledu dokonalou učitelkou?

Empatie jako stavební kámen

Téma naslouchání se tou dobou, kdy jsem se ocitla na „červenořepné“ józe, pořádně dralo na povrch. Znáte takový ten pocit, kdy vidíte nějakou větu a v tu chvíli s vámi tak rezonuje, že ji musíte číst neustále znovu a znovu? Tak tehdy ke mně přišla věta Zajímavý je ten, kdo se zajímá. Prostě jsem otevřela knížku a byla tam.

Schopnost kultivovat myšlenku a šetřit slovem se ukázaly jako klíčové pro můj další rozvoj, mezilidské vztahy i výuku jógy. Někdy člověk jen zírá, jak se před ním postupně skládají dílky puzzlíků pasujících k sobě…

Ony drobné změny se postupně mohou projevovat i v představě, jak má vypadat náš ideální lektor/partner/přítel… respektive bytost pomáhající nám na jógové cestě (pokud jí chceme dávat lidskou podobu).

Když se zaměříme na lidi, se kterými je nám dobře, velmi často najdeme jednoho společného jmenovatele – empatii. Otevření srdce, schopnost nesoudit a pochopit opačný názor či postoj, aniž bychom ho nutně sdíleli, nám dodává pocit přijetí. Tvoříme si bezpečné prostředí, kde se nebojíme přiznat pravdu okolí a zejména sami sobě. Nikoliv ideál, ale dokonalost v pravém slova smyslu.

Nalezen! Co teď?

Zůstat loajální vůči svému učiteli doporučuje i řada tradičních škol. Nechte se vést a absorbujte najednou jeden konkrétní přístup, který je funkční právě ve své komplexnosti.

Je určitě vhodné prohlubovat praxi, pro kterou jsme se rozhodli, a všímat si jejích účinků. Takový způsob vzdělání však příliš neodpovídá dnešní době. Nejsme už zvyklí spoléhat na pouhý jeden zdroj. Máme nekonečné možnosti a s nimi přicházejí i tendence nasávat vše najednou – ověřovat informace na internetu, listovat moudrými knihami, zkoušet další lektory… a věřit, že právě ten další zdroj nám odhalí Pravdu.

Jaký paradox, že pak místo rozšíření vědomí vedeme sami sebe ke zmatku, od soustředění k roztěkanosti. Jedním kliknutím získáváme kvantum znalostí a názorů, které si leckdy i protiřečí, bez hlubšího ponoření. Buďme vděční za možnosti výběru lekcí i informací, ale učme se vybrat a nepouštět vše.

Pokud už léta praktikujeme u stejného lektora, může být na místě zhodnotit, pro co si k němu přicházíme. Posouvá se naše praxe docházkou na jeho lekce? Odnášíme si něco nového, nebo si lebedíme ve starých způsobech, kde je nám komfortně?

Jeden faktor se však shoduje napříč styly. Nejlepší učitel je ten, který vede žáka ke své vlastní praxi – doma na podložce a také zcela mimo ni…

Selhání, nebo lidství?

Stavět svého lektora na piedestal však nese určité riziko, že ho přestaneme vnímat jako lidskou bytost. Stává se to například na jógových pobytech, nebo když zkrátka proniknete do učitelova života, takže se z lektorské autority stane spíše kamarád. Co se stalo? Ke svému idolu najednou máte přístup 24 hodin denně… a třeba zjistíte, že jí maso a pije pivo (jak si to může dovolit, když učí jógu??), po ránu vypadá dost hrozně (vždyť přece říká, že každé ráno medituje), nebo dokonce měl na výletě špatnou náladu (kde je ten jeho zen z lekcí??).

Pokud přicházejí překvapení, která nepasují do naší představy lektora, pak se nám nabízí naše vlastní téma jako na podnose. Jaké očekávání jsme měli? Co to o nás říká? Proč nám to vadí?

Možná je lepší nikoho nelimitovat naší vlastní představou dokonalosti. Nechme lektory být lidmi a přijměme pokorně informace, které nám mají předat. Až bude výuka u konce, vaše cesty se rozloučí.

Nečekaný učitel

Možná během čtení článků vzpomínáte na vlastní jógové zkušenosti – na nepovedené lekce, které jste navštívili, nebo naopak na své oblíbené lektory, kteří velmi obohatili vaši praxi. Pokud však připustíme, že fyzické výkony na podložce jsou jen jednou částí jógy, otevírá se nám zcela jiná optika hledící na dokonalost jógového učitele – učitele, který ve vás vzbudil schopnost přiblížit se svému středu a své podstatě. Je až úsměvné, že řada našich „životních lektorů“ nemá pranic společného s tím, že jste se konečně dotkli země v hlubokém předklonu.

Pro mě je to například můj kantor na vysoké, který projevoval upřímný zájem o každého z naší třídy. Nebo můj partner, který mě vede k uvědomění mých potřeb a jejich vyslovení nahlas.

Pestrost, v jaké k nám přicházejí informace a zdroje informací a poselství, je až fascinující. Jedni lektoři nás učí svým příkladem, jiní se bolestivě zapsali do našich myslí a srdcí. S některými mluvíme, některé poznáme jen skrze řádky, které napsali. Někdy se s naším učitelem setkáme krátce, jiný nás provází velký kus života. Někdy vypadá nenápadně a dlouze vylézá ze své učitelské ulity, jindy jeho přítomnost uhodí jako blesk. Třeba ve formě smrti.

Ona dokonalost lektora nakonec vypadá jinak, než si ji možná vysníme. Je totiž bez-vadná v tom, jak přesně odráží nás samotné, a naservíruje právě to, co se máme v danou chvíli naučit.

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket