Pránájáma a dech 25. 03. 2021 PDF Tisk

O dechu a „něčem víc“

Slovo dech bývá synonymně používáno pro označení ducha. Spojitost mezi dechem a duchem je zřejmě neoddělitelná.

O dechu a „něčem víc“

„Nadechněte se a přistoupí k vám bůh. Zadržte dech a bůh s vámi zůstane. Vydechněte a vy přistoupíte k bohu. Zadržte výdech a odevzdáte se bohu.“ (Kršnamáčárja)

Slovo dech bývá synonymně používáno pro označení ducha. Spojitost mezi dechem a duchem je zřejmě neoddělitelná. Dech je nedílnou součástí ducha a duch je dech jemný vánek provázející životem. Do života vstupující a z života vyvádějící, avšak stále neměnně přetrvávající v nových proměnách života. V práci s dechem je uchováno tajemství. Je to síla, která dokáže proměňovat člověka na fyzické, mentální i duchovní úrovni. V praxi jógy je proto velice důležité neopomíjet pránájámu, protože díky ní se dějí zázraky.

Už po staletí je známo, že změny na úrovni vědomí lze ovlivnit pomocí dechu. Násilné zásahy do dýchání v různých délkách, zástavy dechu nebo propracovaná cvičení byly a jsou součástí různých duchovních tradic. V józe se využívá zrychleného dýchání, které také může být základem holotropního dýchání. Využívá se hyperventilace i dlouhých zádrží dechu.

Psychosomatická reakce na zrychlené dýchání, tzv. hyperventilační syndrom, se považuje spíš za patologický stav, a nikoli, jak tomu ve skutečnosti je, za proces mající obrovský léčivý potenciál. V józe je naopak považována hyperventilace za léčebný princip pránájámy a praktikující se tím uvádí do změněného stavu vědomí. Toto však není praxe pro skupiny v běžných lekcích jógy, ale pro individuální přístup jógové terapie a celkově učitelů jógy, kteří musí mít s technikou zkušenosti. Jedním z výsledků rychlého (dynamického) dýchání a jeho prohloubení je uvolnění psychických obranných mechanismů, kdy se z nevědomí do vědomí vynoří informace, které byly dlouho uskladněny. Člověk se stává jejich svědkem, kdy vše, co má vyjít, vychází na povrch, a je to způsob zbavování se starých nánosů z oblasti podvědomí i nevědomí.

Dech a dýchání sehrávaly již ve staroindických dobách velmi významnou úlohu. Každý psychospirituální systém usilující o pochopení lidské povahy považoval dech za významný článek spojující tělo, mysl a ducha. O tom svědčí i samotný význam slov, která se používají pro označení dechu. Staroindická literatura hovoří o práně nejenom jako o vzduchu a dechu, ale také jako o esenci života. O pránájámě se mluví jako o vědomé aktivitě s dechem a dechovými technikami – pránájáma (prána – dech; ájáma – uchopení, ovládnutí). Prána sama o sobě je energie, životní síla a základní jednotka života. Stačí začít praktikovat dechové techniky a energie se rozvíjí a víří. Pránájáma je mistrovské sebeovládání a šíření životní síly.

Čchi je podle čínského lékařství kosmická esence a životní energie, vzduch, který dýcháme plícemi. Japonsko používá slovo ki a jeho význam je podobný jako u předcházejících dvou systémů. V Japonsku se ki využívá v principech bojových sportů. Starověké Řecko označuje vzduch, dech a ducha nebo životní esenci slovem pneuma. Starohebrejská tradice zase používá slovo ruach. Je to naprosto totožné. V latině existuje spiritus jako synonymum dechu i ducha. I slovanské jazyky mají pro označení dechu a ducha stejný slovní základ. Všudypřítomný vzduch, pohyb životní energie a zdroj našich životů, to je přítomnost energie (prány). Je ovlivňována pomocí dechu a jeho řízení. Samotný dech je autonomní vegetativní funkce organismu, při které dochází k přirozené výměně plynů mezi dýchacími cestami a plí- cemi a mezi plícemi a krví. Následně stejným způsobem dochází ke sběru a odstraňování odpadních látek.

O dech není třeba se starat, protože se jedná o automatizovaný proces, který řídí prodloužená mícha (dechové centrum) a je podmíněn obsahem kyslíku (živina) a oxidu uhličitého (odpad) v krvi. Všechny podobné fyziobiologické funkce (tep, činnost srdce apod.) jsou seřízeny do vzorců (reflexů), které jsou automatizovány a podrobeny podvědomému řízení centrální nervovou soustavou. Díky tomu je možné šetřit energii pro vyšší činnost – poznání. Za tohoto předpokladu existuje „něco víc“, co synchronizovalo všechny organismy a struktury vesmíru a díky těmto rituálům je udržuje v činnosti.

Posaďte se. Uvědomte si vzpřímení trupu a současně celkové uvolnění těla. Nechte dech plynout přirozenou cestou a jen si ho buďte vědomi. Pokud by vám poletovala mysl, spojte jednotlivé fáze dechu s mantrou sóó (nádech) a ham (výdech). Tímto ztišíte mysl a jen buďte. Dech je oznamovatelem přítomnosti, a tak se naplno oddejte a buďte.

TIP
Poslechněte si novou epizodu podcastového pořadu Nahlas Václava Krejčíka! V druhém díle se věnuje praxi pozorování dechu. Ale pozor! Nedoporučujeme tuto epizodu poslouchat při jízdě automobilem. :) Pořad Nahlas najdete jako součást kanálu Jóga Dnes ON AIR. Najdete nás na Google PodcastSpotifyApple Podcast.

Text je převzat z nové publikace Žijte jógu 2, která vyšla 1. 3. 2021 a jejímž autorem je Vašek Krejčík.

Objednat předplatné