Mudry mohou řídit procesy mezi mozkem i myslí a funkce nervového systému spojením různých nervových zakončení sympatiku a parasympatiku. Obecně se v neurologii předpokládá, že lidský nervový systém je rozdělen na aferentní a eferentní systém. První systém vede přívodné a smyslové vjemy. Druhý systém představuje motorické nervy, které nesou impulsy z mozku ke svalům, tkáním a buňkám.

V józe může být tělo rozděleno rovnoměrně do deseti částí, pět po každé straně dráhy vedené středem těla od vrcholu hlavy k základně páteře. Tělo může být dále rozděleno do deseti pránických oblastí. Jeden z pěti hlavních pránických toků řídí hlavu, hrudník, břicho, pánev a končetiny. Pět vedlejších pránických toků pracuje na mnohem jemnější úrovni v rámci určitých nervových oblastí. Skutečným smyslem pránájámy je řídit těchto deset toků prána-váju a prána-váhaka, které probíhají v nádí neboli v nervech panča-kóša, pěti lidských tělech. Při spojení prstů rukou v některé hasta-muder se některé nervy spojí v uzavřený kruh. Při spojení celých rukou, se spojují mozkový nervový systém hlavy a nervový systém desátého páru hlavových nervů, bloudivých nervů, systém horní části těla. Přiložíme-li dlaně na tvář, pak se do uzavřeného obvodu spojí lícní nervy a bloudivý nerv. Spojí-li se ruce s nohama, pak dochází k propojení systému vagu s cerebrospinálními nervy. Při parva-ásaně – poloze minulosti, jsou všechny nervové systémy vrženy do turbulentní akce. Parva-ásana se používá, chce-li jogín nahlédnout so svých minulých existencí, vzpomenout si na minulé životy.

Jedním z nejlepších příkladů toho, jak hastamudry řídí fyzikální funkce těla, je skupina muder užívaných v pránajámajóze pro řízení různých částečných dechů. Pravá plíce je rozdělena do tří oddělených oblastí: spodní břišní lalok, střední mezižeberní lalok a horní podklíčkový lalok. Levá plíce má spodní a horní lalok. Každý z těchto laloků je řízený určitou částí mozku – aprakáša-bindu. Je to ekvivalent dechového centra v oblasti prodloužené míchy. Dechové centrum tvoří tři oblasti. Nejspodnější oblast, tzv. čin-bundu, řídí břišní dech. Nejhořejší oblast dechového centra, tzv. adhi-bindu, řídí podklíčkový dech. Celá aprakáša-bindu je rozdělena do dvou částí, jedna řídí nádech a druhá výdech. Impulsy autonomní povahy vycházejí ze spodní oblasti této vegetativní části mozku a vysílají nervové podněty přes brániční nervy. Tento pár nervů povzbuzuje brániční dýchání – adhama-pránájáma. Mudra řídící tuto oblast se jmenuje čin-mudra.

Vědomé impulsy vznikající v mozkové kůře na povrchu mozku dávají vznik podnětům ve střední části aprakáša-bindu a vysílají signály přes bloudivý nerv pro mezižeberní dýchání. Mezižeberní dýchání se v józe nazývá madhjama-pránájáma a je řízeno činmaja-mudrou. Podklíčkové dýchání v nejhořejší části plic je řízeno impulsy vznikajícími v rámci mozkové kůry vědomé části mozku. Odtud jsou vysílány mentální impulsy do horní části dechového centra. Mudra, která řídí podklíčkové dýchání, se nazývá adhi-mudra.

Každý lalok plic může být nezávisle naplňován a vyprazdňován, provádí-li jedna ruka příslušné mudry, zatímco druhá ruka setrvává v šúnja-mudře. Pouze jeden lalok je vždy naplňován naráz. Mudry mohou být střídavě zaujímány pravou a levou rukou, takže lze prociťovat tok vzduchu ze strany na stranu v příslušné oblasti plic. Ke kompletnímu dechu slouží brahma-mudra, řídí všechny části aprakáša-bindu, dechového centra mozku. Při využití brahma-mudry pro hluboký dech, jako je mahat-jóga-pránájáma, se nejprve naplňují spodní laloky, střední a pak horní laloky. Nejstarším významem slova „brahma“ je v sanskrtu „dech“. Hasta-mudry pro řízení dechu byly známé starým ršijům vedle dalších několika stovek muder, používaných v józe a tantře. Tyto mudry řídí tělo i tělesné funkce, vyrovnávají emoce i mysl a řídí kontrolu i kulminaci kundaliní-šakti do nejvyššího sjednocení.

Mudry

Čin-mudra řídí břišní dech a provádí se spojením konce palce s ukazováčkem, prsty vytvářejí kroužek. Ostatní tři prsty jsou natažené a drží se od sebe. Obě ruce jsou umístěny dlaněmi dolů na stehnech nohou, prsty směřují dovnitř.

Činmaja-mudra se provádí spojením konce palce s ukazováčkem, prsty vytvářejí kroužek, sklopíme do dlaně prostředník, prsteník a malík. Mudra podporuje podklíčkový dech.

Adhi-mudra má vliv na horní plicní laloky (podklíčkový dech). Vložte palec do dlaní a sevřete ruce v pěst hřbetem nahoru.

Brahma-mudra se provádí tak, že otáčíme ruce volně s palci v pěsti hřbety dolů a zvedneme je do výšky středu trupu tak, aby se poslední články prstů a klouby dotýkaly. Docílíme tak plného dechu s prodýcháváním všech plicních laloků.

Šúnja-mudra se realizuje tak, že položíme ruce volně dlaněmi na stehna a pozorujeme svůj dech. Poté obrátíme jednu ruku dlaní nahoru a palec odtáhneme kolmo k ruce. Polovina plic na straně, kde je ruka dlaní nahoru, má omezenou dechovou aktivitu, dýchá převážně opačná půlka plic.

Literatura

Jóga – krok za krokem, 1999

• autor: Eva Učňová
• foto: Shutterstock.com