Technika cvičení 20. 11. 2016 PDF Tisk

Naučte se stát

Pomalé cvičební styly mají jeden společný cíl – vyladit tělo a mysl k optimalizaci všech tělesných funkcí. Jak je máme chápat? A jak provádět? Jak pohybem ovlivnit funkci pohybového aparátu, aby na nás nemohly bolesti zad a páteře?

Naučte se stát

Základním fyziologickým principem cvičení pro udržení kondice a zdraví je považováno předcházení či úprava svalových dysbalancí. Jinak řečeno, svaly, které nejsou v rovnováze, se snažíme k rovnováze přivést. Činíme tak protahováním svalů s tendencí ke zkracování a naopak posilováním svalů s tendencí k ochabnutí. Z hodin tělesné výchovy a populárních časopisů máme zažito, jak je nezbytné posilovat břicho, záda a hýždě nejen proto, abychom vypadali co nejlépe, ale také proto, aby nás nebolela záda.

Nestůjme jako Tyrš

Je to však ideální terapeutický přístup? Bohužel ne. Již dávno je přežitý a medicínou potvrzený negativní vliv tzv. Tyršova postoje na postavení páteře a funkcí svalů trupu. Prsa vystrčená vysoko před sebe a lopatky k sobě se už nenosí. Bylo prokázáno, že se při tomto držení těla nemohou do svalových řetězců a pohybových vzorů svaly zapojit optimálně a tělu chybí základní stabilizace v hloubce trupu.

Analytické metody cvičení, tj. cvičení na přístrojích v posilovně, kalanetika, cvičení na problémové partie a další, pracují jen s určitou částí těla. Není to zcela špatně, můžeme však cvičit i lépe. Nezbytný je komplexní přístup k celému tělu, k celému člověku.

Příkladem cvičení celistvého přístupu jsou jóga, tchai-čchi, rehabilitační metody vycházející z vývojové kineziologie, cvičení dle Feldenkraise. Tento druh cvičení nám zajišťuje dobrou funkci pohybového aparátu, těla jako celku, neboť využívá centrální pohybové programy. Jsou to programy uložené v nejvyšším řídicím centru, v koncovém mozku. Jsou nám lidem dané, vrozené, ale nikoli neměnné. Zdravé miminko má předem naprogramováno, jak se naučit držet polohy, lézt, chodit a stát vzpřímeně v prostoru. S postupem času se začneme chovat jinak, sedavěji, pohodlněji a programy se mění současně se změnou našeho životního stylu. Je třeba si tuto skutečnost uvědomovat a znát nadstavbu nad pouhým protahováním a posilováním vybraných svalových skupin a chápat funkci pohybového aparátu v souvislostech.

Jak zdokonalit práci se svým tělem

Vypněte na chvíli mozek a zaposlouchejte se do svého těla. Začněte si uvědomovat, jak pracuje jako celek, ale i jeho jednotlivé části. Ať už myjete nádobí, koukáte na televizi, nebo ryjete zahradu. Máte ponětí, jak si v prostoru stojí pánev? Stojíte nohama na zemi? Jak držíte hlavu? Lopatky? Dýcháte?

Při každé práci, v každé pozici překontrolujte, že je vaše pánev vzpřímená, není naklopená ani vpřed ani vzad. Nohy se dotýkají podložky celou možnou plochou i bříšky prstů. Páteř je napřímená. Ramena rozložená do stran, lopatky jsou spuštěny dolů a do stran od páteře. Hlava je také vzpřímena, brada lehce přitažená ke krku.

Dalším krokem bude začít pohyby vědomě řídit. Dobrým cvičením se může stát běžný denní život, nejsou potřeba speciální lekce, jen chuť věnovat se sobě samým. Pohyby během dne provádějte s minimální možnou silou, tak nejlehčeji, jak dovedete. Pak budou cviky či pozice prováděny ekonomicky, nebudou se zbytečně zatěžovat systémy svalů, které máme přetížené např. sedavým stylem života.

Nedávno mne velmi potěšila dentální hygienistka, která mi vytkla, kolik síly používám při čištění zubů. Ihned jsem si vzpomněla na své lekce a své klienty, kterým často říkám, aby ubrali sílu i energii. Teprve pak se jim zapojí svaly trupu, břicha a zad tak, jak mají. Od té doby se při čištění zubů soustředím na postavení pánve, lopatek, dech, vynaloženou sílu a v neposlední řadě i na svůj chrup. Toto je příklad „cvičení“, které provádíme denně a může celé naše tělo harmonizovat. Aktivizovat potřebné svaly či jejich části a utlumovat svaly přetížené.

Tělo, které nepracuje v harmonii, začne dříve či později někde vydávat bolestivé signály. Jedna má klientka, mladičká sportovkyně, studentka Fakulty tělesné výchovy a sportu, si nevěděla rady s bolestmi v bedrech. Jak probíhala terapie? Nedivte se, začaly jsme ubírat na intenzitě všeho, co dělá a pracovat na uvědomování si, jak se tělo při sportu chová. Teprve později na dýchání, držení těla a společné práci břicha a zad. A změny k lepšímu se dostavily. Jaké poselství bych vám tímto ráda předala? Učme se a zdokonalujme v práci s naším tělem. Přiměřeným cvičením a pohybovou aktivitou se tělo harmonizuje. Využijte rozmanitých druhů cvičení a vyberte si tu, po které tělo pěkně cítíte a je vám dobře. Dejte na své pocity, protože ani vysoká škola tělesné výchovy vás nemusí naučit optimálnímu provádění pohybů.

Věřte, že nepotřebujeme rozebírat při cvičení pocity jako: teď cítím, jak mi pracuje pravý šikmý břišní sval. Lépe je soustředit se na břicho v celé své šířce, hloubce i kráse. Na teplo, které se při cvičení rozlévá procvičovanou oblastí. Ještě lépe je, pokud se dostaví při cvičení pocit, jak nás břicho i záda obepínají a drží jako korzet, ve své síle společně, teplo se rozlévá břichem i zády. Nic nás nebolí, volně dýcháme a při každém nádechu se spodní žebra rozvíjejí do stran.

Už jste tento pocit zažili? Pokud ne, zkuste následující cvik:

Ve stoji se opřete celými chodidly do země, roztahujte prsty na nohou od sebe, kolena jemně pokrčte a vytočte ven, tak aby směřovala nad ukazováčky nohou. Pomyslný ocásek – kostrč jemně stáhněte k zemi, jen tak, aby nedošlo k pohybu v bedrech. Ta jsou lehce prohnutá. Vzpřímenou páteř i s hlavou vysunujte ke stropu, hrudník a lopatky nezvedejte, naopak je nechte níže u pánve. Pažemi obejměte pomyslný velký míč v úrovni pasu, lokty táhněte od těla. Přidejte pocit, jako byste si chtěli palce nohou strčit do pusy. Vydržte v pozici, dýchejte, vychutnejte si vjemy z těla.

Takto radostně a elegantně můžete každý den pokračovat k harmonii svého těla.

 

  • autor: Eliška Novotná  
  • zdroj fotky: Shutterstock.com                        

Objednat předplatné