sobota 7. 12. 2024
Bakásana, pozice jeřába, bývá často zaměňována za kákásanu, tedy pozici vrány. Rozdíl je v tom, že u jeřába máme lokty úplně propnuté, takže připomínáme tohoto elegantního ptáka. A jaký je příběh, který se váže k této pozici? Pojďme si ho teď povědět.
V epickém indickém příběhu, Mahábháratě, který možná znáte, sledujeme životní pouť a spor dvou rodin. Na jedné straně jsou kladní hrdinové, Pánduovci, a na druhé ti záporní, Kuruovci.
Náš příběh se odehrává zrovna v momentě, kdy bylo pět pánduovských bratrů úskokem vyhnáno do lesů na celých dlouhých dvanáct let, poté co jeden z nich prohrál hru v kostky. Jednoho dne byli všichni velmi žízniví a vydali se hledat vodu. Vylezli na nejbližší nejvyšší strom, a když se rozhlédli kolem, uviděli krásné čisté jezero. Jeden po druhém tam pak vyrazili, aby se osvěžili a vodu přinesli i ostatním. Ale pokaždé když tam jeden z bratrů dorazil, ozval se hrozivý hlas, který varoval před tím, aby mladík vodu okusil. Pokud tak udělá, zemře. Bratři byli ale velmi vyprahlí, a tak varování hlasu neuposlechli. Postupně zemřeli.
Poslední, kdo k jezeru dorazil, byl nejstarší z bratrů, moudrý král Judhišthira. Když zjistil, že všichni čtyři jeho bratři jsou mrtví, byl zdrcen. V ten moment se hlas ozval znovu, jenomže tentokrát Judhišthira uviděl i toho, komu patří – obrovského jeřába, jenž se objevil přímo před ním. „Jsem tím, kdo může za smrt tvých bratrů. Pokud se dotkneš této vody, také zemřeš. Ale jestliže dokážeš zodpovědět všechny mé otázky, tak přivedu tvé bratry opět k životu,“ pravil jeřáb. Judhišthira souhlasil.
„Co je pro svět tou největší novinkou?“ položil jeřáb první otázku. Judhišthira nezaváhal, ale jeho odpověď by nás mohla překvapit. Protože nemluvil o tom, co se děje v životech celebrit, jakou technickou vymoženost si budeme moci brzy koupit, kde se aktuálně bojuje nebo jaká přírodní katastrofa se na světě odehrává. Místo toho pravil: „Všechny živé bytosti zapomněly na svoji vnitřní božskou podstatu a nachází se ve stavu nevědomosti, tedy v avidje, která jim způsobuje utrpení.“ Jeřáb byl s jeho odpovědí spokojený a položil další otázku: „Co je největším divem světa?“ Nejstarší bratr opět bez zaváhání odpověděl (a jak už asi tušíte, nemluvil ani o egyptských, ani o mayských pyramidách nebo Tádž Mahalu): „Největším divem světa je to, že přestože všichni lidé a ostatní živá stvoření neustále umírají, věříme, že nám se to nikdy nestane. Jsme přesvědčení, že nějakým způsobem unikneme smrti.“ Jeřáb se opět spokojeně usmál a položil třetí otázku: „Jaká je ta pravá cesta?“ A dostalo se mu odpovědi: „Tou pravou cestou je následování mudrců a jogínů, kteří dosáhli seberealizace. Pravda leží v hloubce jejich srdcí a oni s námi budou sdílet svoji moudrost a znalosti, pokud o to budeme stát. Následováním těchto velkých učitelů, kteří už nemají žádné egoistické tendence a připoutanosti a žijí jen proto, aby dávali, můžeme také dojít do stejného cíle.“ Jeřáb položil poslední otázku: „Kdo je na tomto světě opravdu šťastný?“ Tentokrát se usmál král Judhišthira: „Opravdu šťastný je ten, kdo došel osvícení, ten, kdo splatil všechny svoje dluhy a nevytváří žádnou další karmu.“ Jeřáb byl se všemi odpověďmi spokojen a ukázal se nejstaršímu z bratrů ve své pravé podobě – jako bůh smrti Jama. „Jsi moudrý, Judhišthiro, tví bratři díky tobě opět získají své životy.“
Tyto otázky a hlavně odpovědi na ně jsou shrnutím jógové cesty. Vše začíná uvědoměním, že často zapomínáme na svou božskou podstatu, což nám způsobuje utrpení. Tato nevědomost je velmi silná a i díky ní se mylně domníváme, že smrt se týká jenom ostatních, a způsobuje i to, že se identifikujeme se svým tělem a svojí myslí. Ale jakmile si uvědomíme svůj omyl, můžeme učinit kroky k tomu, aby nám došlo, jaká je skutečnost. Můžeme začít žít život, který bude založen na principech jógy, tím, že se znovu spojíme se svojí pravou podstatou. Čím více si budeme uvědomovat své božství, své vnitřní spojení se vším, co jest, tím více budeme cítit přetrvávající klid a pocit naplnění. Toto vše nám může dát jóga a krásné na tom je, že to můžeme zažívat už teď a tady. Král Judhišthira neztratil rovnováhu ani přesto, že byl konfrontován se samou smrtí. I my se můžeme učit tomu udržet si svou rovnováhu třeba tím, že budeme pracovat na balanční pozici jeřába.
A jak na to?
Způsobů, jak se na tuto pozici připravit, je nespočet, určitě je užitečné praktikovat vysoké prkno (v lehkém vyhrbení hrudní části páteře) a přitahovat v něm kolena směrem do podpaží nebo zkoušet jeřába vsedě (tvar jako ve finální pozici, ale s hýžděmi na zemi) a rozhodně neuspěchat propnutí loktů čili praktikovat zmíněnou kákásanu – vránu.
Krok za krokem do pozice jeřába:
Pozice jeřába testuje naši rovnováhu a přináší soustředění a vnitřní klid. Dává nám sílu na fyzické i mentální rovině. Posiluje zápěstí, paže, ramena i střed těla.
Objednat předplatné
