Moře, jóga, skvělé jídlo

28. 10. 2019


V rámci letní literární výzvy jste nám zasílali své příspěvky na téma Má cesta k józe. S nastupujícím podzimem ty nejzajímavější z nich uveřejníme.

Možná jsem se v pozdních večerních hodinách při čekání na taxi na balijském letišti skutečně cítila jako Elizabeth Gilbert z knihy Jíst, meditovat, milovat.

Moře. Jóga, skvělé jídlo.

Řidič mě vysadil v mém novém třítýdenním domově a já se probudila z knižního snu. Vítejte v Serenity Eco Guesthouse. Jsme eco každým coulem a k tomu taky vegan a organic, komáry (ano, ty, jež přenáší horečku dengue) tu chemií nehubíme, máme moskytiéry a pěstujeme citronovou trávu, občas vám nerozumíme, ale odkýváme všechno a navíc se usmějeme od ucha k uchu. Na pivo nebo Aperol Spritz tu zapomeň, a pokud nedáš lekci jógy alespoň jednou denně, tak jsi pěkná bačkora.

Na útěk bylo pozdě.

Všechno hezky pomalu, řekla jsem si. Nejdříve bylo třeba se řádně aklimatizovat, což znamenalo žádné prudké pohyby, protože bylo skutečně teplo. Vlhkost by se dala krájet stejně jako mlha u Rákosníčkova rybníčku a větráky v pokoji bez klimatizace nepřinášely žádné znatelné zlepšení situace

Uběhly dva dny a já se konečně odhodlala, k čemuž dopomohly i neustálé dotazy od ostatních obyvatel mého dočasného domova. „A jaká lekce byla zatím nejlepší? Zkusila jsi akro jógu? Já už jdu dnes na třetí lekci.“ Z rozvrhu jsem vybrala ranní power jógu. Lekce tu trvaly hned 90 minut, což bylo nejdříve příjemné zjištění, brzy jsem ale přišla na to, v jak hlubokém omylu jsem tu chvilku žila. 90 minut v padesáti stupních bylo peklo. Druhý týden už mi asi horkem nefungoval mozek, a já si vybrala hodinu, která probíhala přes pravé poledne. Odříkání mojí mantry „co tě nezabije, to tě posílí“ narušovaly kapky potu, které mi stékaly po obličeji, a k přežití tohoto fyzického utrpení nepomohla ani motivace v podobě odpoledního raw cheesecaku.

Jak jsem se ale opět přesvědčila, jde si zvyknout (téměř) na všechno. Ke zvýšení frekvence jógových setkání přispělo i objevení kouzelné a pomalé yin jógy, která byla na teplé večery úplně ideální. Tři týdny mi na Bali utekly jako voda a já konečně poznala, že jóga není jen pár ásan, které pomohou od bolesti zad. Není cílem udělat ukázkový stoj na rukou, důležité je cítit se dobře. Nepřemýšlet. Uvolnit se. Vypnout. Vnímat a vést svůj dech. Jóga není cvičení, jóga je způsob života. Vidět kolem sebe tolik lidí, kteří jógu takto vnímají, bylo skvělou zkušeností ke zdokonalení mé vlastní praxe.


Namasté.

 

autor: Lucie Semanská

„Jógu praktikuji již několik let, od roku 2017 pravidelně. Nejraději mám klasickou hatha jógu a yin jógu, kterou jsem si oblíbila právě na Bali. Vzhledem k sedavému zaměstnání je pro mě v současné době jóga nepostradatelnou součástí téměř každého dne. “

foto: archiv autorky


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket