Michaela Dombrovská o pozitivním sobectví

15. 05. 2015


Autorka oblíbených článků JÓGA DNES, spisovatelka a instruktorka jógy v rozhovoru, ve kterém pozitivní sobectví hraje hlavní roli. 

Pravidla pozitivního sobectví je název knížky, která ti před 3 měsíci vyšla u vydavatelství Grada. Jak jsi s níspokojená? 

Kniha vznikla na základě stejnojmenného blogu, který jsem napsala před více než třemi lety. Od té doby sbírám různé tipy, rady a návody, které se hodí k tématu. Samo pozitivní sobectví se jako termín ujalo a už se o něm od té doby vícekrát psalo. V knize jsem měla možnost vše uceleně představit a doplnit příběhy, buď vlastními nebo z mého okolí. Jak se líbí, posoudí čtenářky a čtenáři. Mně osobně dělá velkou radost. 

Co tě přivedlo k sepsání pravidel pozitivního sobectví? 

Hledala jsem nějakou inspiraci pro život. Připadalo mi, že je u nás spousta knih ze zahraničí, kde je osobní rozvoj velkým tématem, ale nic vysloveně českého. To už se sice změnilo, přesto si myslím, že prostor pro taková pravidla, která jsou otevřená veškerým možnostem duchovního rozvoje, ale přesto nohama pevně na zemi a v souladu s českou mentalitou, tu je. Čtenářské reakce mi to zatím potvrzují. 

Pravidla jsou každopádně pouze inspirací. Na život neexistuje žádný všeobecně platný návod, každý si píšeme ten svůj. 

Do jaké míry jsi vycházela ze svých zkušeností?

V podstatě většinou, i když ne všechny příběhy v knize jsou mé vlastní. Veškeré tipy, které v knize najdete, jsem ale sama zkoušela a mohu doporučit. 

V knize je také naznačeno, že velkou změnu v mém životě mi přinesla zkušenost s nemocí. Myslím, že právě pro Jóga Dnes mohu prozradit, že u mě v období velkého pracovního vypětí v kombinaci s událostmi v osobním životě propukla panická porucha. Tuto diagnózu zná na vlastní kůži zhruba 5 % procent populace, přesto se o ní stále velmi málo mluví. Na rozdíl od fyzických nemocí je o to náročnější, že není vidět, a těžko se komukoliv vysvětluje. Ačkoliv je člověk navenek zdravý, má v akutní fázi potíže normálně fungovat. Dnes už mě to nijak neomezuje, naučila jsem se panické ataky zvládat a i když se mnou budou latentně stále, postupně mizí. Naopak vnímám velmi pozitivně, že jsem se naučila zastavit, zamyslet se nad tím, co je opravdu podstatné, jak chci trávit čas a čím naplnit život. Přijde mi dokonce vtipné, že jako Panna mám právě panickou poruchu a celkově mi tato zkušenost dala nový pohled na život a také velké téma – pozitivní sobectví. Věřím, že kniha může pomoci hlavně těm, kteří mají nějakou zkušenost podobného rázu nebo třeba jen přemíru stresu a pocit chaosu v životě. 

Co bys poradila ženám i mužům, kteří si nevěří? 

Bez důvěry není láska. Věřit si je nutná podmínka k tomu mít se rád/a. Není to o přehnaných projevech sebevědomí, ale v přijetí sebe sama. Dokonalá není žádná živoucí bytost, protože by to znamenalo, že už se nemůže dále vyvíjet. A my máme každý den novou příležitost plnit si své sny, rozvíjet se, žít podle svých představ. Důležité je ujasnit si vlastní přání, nesrovnávat se s nikým a umět si užít přítomnost. 

Jsi instruktorkou powerjógy. Prolíná se ti nějak jóga a zkušenost, kterou jsi přenesla do své knížky?

Jóga je v mém životě velmi důležitá. A také díky ní nade mnou panická porucha neměla navrch příliš dlouho. Jóga mě naučila dýchat, umět relaxovat, znát a zvládat své tělo. Vím, jaké jsou mé fyzické limity a na mentální úrovni umím zklidnit svou mysl. To vše mi výrazně pomohlo. Nemůžu říct, že byl každý den jako malovaný, ale díky józe jsem v životě výrazně omezila stres a jeho důsledky. V pravidle, které se týká péče o tělo, proto jóga prostě nemůže chybět. Nezacházela jsem do dalších úrovní, protože kniha není primárně o józe, ale doufám, že k ní třeba přivede ty, pro které je to něco nového, neznámého. 

Je sobectví škodlivé, nebo si myslíš, že opravdu existuje pozitivní míra sobeckosti? 

Sobectví je negativní vlastností, když si něco uzurpujeme nebo prosazujeme vlastní zájmy na úkor někoho jiného. Někdy je ale také projevem pudu sebezáchovy, když jde například o přežití. Název pravidel i knihy je záměrně trochu provokativní, aby upoutal. A také upozornil na to, že mít se rád/a a pečovat o sebe, je v pořádku. Také v józe je střed důležitým tématem, musí být pevný, aby fungovalo vše ostatní. Pozitivní sobectví neznamená, že bychom neměli věnovat pozornost svému okolí, ale rozhodně znamená, že bychom neměli zapomínat sami na sebe. Sobectví nám může pomoci přežít v nějakých náročných podmínkách bez ohledu na okolí, pozitivní sobectví nám umožní příjemněji žít každodenní život v harmonii se svým okolím. 

Není jóga sobecká, když ve středu pozornosti stojí samotný jedinec, který cvičí, praktikuje, medituje?

Jóga je pozitivně sobecká. Protože jen ten, kdo umí pečovat o sebe, může skutečně pečovat o jiné. A kdo o sebe s láskou pečuje, přirozeně přistupuje s větší péčí také ke svému okolí. Někdy je třeba z dobrých důvodů přinést oběť, přesto člověk nemusí být obětí. Pokud známe a vážíme si sami sebe, děláme vlastní rozhodnutí a neseme za ně odpovědnost, jsme bojovníky a můžeme se stát mistry, umět konat a také umět nekonat – dostat se na úroveň, kde nebude třeba žádné sobectví, ani to pozitivní.

 Děkujeme za rozhovor.

  • -jd-
  • www.protoze.cz 
  • zdroj fotky: Janka Šimáčková 

 Odkaz na knihu, zde! 

DSC_0045
DSC_0059
DSC_0068
DSC_0175-2

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket