Pozoruhodnými rysy této globální zdravotní krize byly kolektivní úzkost obyvatelstva, velké rozdíly ve způsobu, jakým vlády reagovaly, a různá míra úspěchu všech restrikcí. Přestože existuje významný vědecký výzkum, který ukazuje, že meditace má pozitivní vliv na zdraví a pohodu jednotlivců, existuje i nějaký důkaz, že meditace ve velkém měřítku může mít podobný vliv na společnost při snižování stresu a míry násilí? 

Ano, přesně to je totiž překvapivým závěrem autorů této knihy. Tato publikace poskytuje důkaz, že úroveň kolektivní úzkosti, napětí ve společnosti nebo nesoulad v kolektivním vědomí jsou klíčovými prvky, které určují úspěch nebo neúspěch vlády v boji proti zločinu, násilí, sociálním nepokojům a špatné kvalitě zdraví.

Barry Spivack a Patricia Saunders popisují, jak se nárůst kolektivního napětí projevuje formou rostoucích sociálních nepokojů, zločinu, násilí, náhodných úmrtí a návštěv lékařských pohotovostí. Prozkoumali 20 odborně vyhodnocených studií za více než čtyři desetiletí a ukázalo se, že je možné neutralizovat nebo snížit stres v kolektivním vědomí prostřednictvím praxe transcendentální meditace (TM) a jejích pokročilých programů, pokud se zapojí dostatečný počet jedinců, jelikož účinky jsou ve skupině zesíleny. 

Stanovení příčinné souvislosti ve společenských vědách je obtížné. „Přesto,“ říká Spivack, „existuje nejméně 6 důvodů, proč výzkum potvrzuje hypotézu, že transcendentální meditace snižuje konflikty a rozdíly ve společnosti a zlepšuje ekonomickou výkonnost, což je v souladu s příčinnou souvislostí.“

Zde jsou 4 z nich:

1) Opakování: Existuje 20 vědecky podložených studií, které ukazují statisticky významné výsledky.
2) Existuje efekt dávky – čím větší skupina, tím větší dopad.
3) Nezávislá proměnná – počet praktikujících transcendentální meditaci – se v těchto experimentech často náhodně mění, takže v rámci stejného experimentu získáte opakující se účinek, kdykoli je v rámci stejné studie překročen daný práh počtu praktikujících.
4) Studie kontrolovaly další možné příčiny sociálních změn, jako je hustota obyvatelstva, průměrné vzdělání, příjem jednotlivce, ale také počasí, roční období, politické události, podíl osob ve věkovém rozmezí 15–29 let, osoby pod hranicí chudoby a lidí starších 65 let atd.

• zpracovala: Valentina Lebová
• foto: Shutterstock.com