Studie ukázala, že praktikování meditace pomáhá lidem, aby se lépe vyrovnali s traumaty svých životů. Ve studii, která vyšla v tiskovém vydání Biologická psychiatrie 1. listopadu, tým vedený vědci z Massachusetts General Hospital (MGH) uvedl, že meditace a práce s myslí pomáhá uhasit asociace spojené se strachem. 

Běžným způsobem léčby úzkostných poruch je nechat na pacienty působit příčinu jejich úzkosti v bezpečném prostředí, která je má vystavit strachu, což je proces známý jako expoziční terapie. Tato expozice poskytuje příležitost zjistit, že tyto příčiny pacienty neohrožují, a tím pomáhají jednotlivcům regulovat jejich emoční reakce. Aby byl proces úspěšný, musí se nejprve vytvořit nová paměť mezi kořenem úzkosti a pocitem bezpečí, pak se musí vzpomenout na „bezpečnostní“ paměť, když se příčina znovu objeví v novém prostředí, nikoli v původní paměti plné strachu a obav.

Meditace byla navržena tak, aby poskytovala optimální podmínky pro expoziční terapii, protože zahrnuje prožívání současného okamžiku s otevřeným, zvědavým a nereaktivním přístupem. Četné studie dokumentují, že meditační programy všímavosti jsou užitečné pro zmírnění úzkosti, přesné důvody však nebyly známy. Současná studie zkoumala zdokonalené učení signálu „bezpečnosti“ jako jednoho ze způsobů, jak může meditace pomoci jednotlivcům naučit se pozitivněji přizpůsobit příčinám jejich úzkosti.

Vědci použili magnetickou rezonanci a úlohu podmíněného strachu, aby prozkoumali změny v mozku spojené s meditací. Ve studii 42 účastníků absolvovalo osmitýdenní program snižování stresu založený na práci s vědomím, ve kterém se naučili formální meditační a jógové praktiky. Dalších 25 účastníků bylo přiřazeno do kontrolní skupiny pro řízení stresu založené na cvičení, ve které byli poučeni o dopadu stresu a provedli lehké aerobní cvičení. Vědci zjistili, že změny v mozku po meditačním tréninku byly spojeny se zvýšenou schopností vyvolat bezpečnostní paměť, a tak reagovat adaptivnějším způsobem na případnou úzkost.

Jednou z hlavních námitek ve studii bylo, že všichni účastníci byli zdraví jedinci bez úzkosti. Proto se vědci shodli na tom, že další studie tohoto typu již musí být provedena s klinickými vzorky a za použití hrozivých podnětů souvisejících s úzkostí účastníků (např. pavouky, narážky, které spouštějí paniku atd.), aby se určilo, zda za těchto podmínek dojde k podobným změnám v aktivaci mozku.

• připravila: Valentina Lebová
• foto: Shutterstock.com