sobota 20. 4. 2024
Většina z nás bere jako samozřejmost trénovat své fyzické tělo, zdravě jíst, hýbat se. Ovšem trochu zapomínáme, že stejnou pozornost, ne-li větší, zasluhuje a potřebuje i naše mysl. Pojďme se společně podívat na to, jak nám meditace může posloužit v našich životech.
Sedím v horském hotelu na konci všeho a dívám se, jak se z kopců posetých lesy vznáší pára, či je to mlha? Nevím a dneska ani vědět nechci. Po slunečném dni se obloha zatáhla a déšť spustil proud očistných kapek dopadajících všude kolem mě. Jsem jediná na terase, schovaná pod obřím deštníkem. Za mnou svítí teplé světlo místností a jakoby z dálky slyším hlasy a cítím vůni večeře. Nemám hlad a netoužím po společnosti. Toužím po přírodě a jako člověk z města ji nasávám plnými doušky a nechávám v ní rozpustit všecko, co se ve světě, ve kterém žiju, zdá důležité, složité, neřešitelné a nutné.
Vždy když mě pohltí lesy, nohy začnou bolet z vystoupaných kilometrů a přede mnou se nečekaně otevřou výhledy na tu nejkrásnější krajinu, kterou snad ani má mysl nedovede vytvořit… vždy si připomenu, jak je všecko důležité a neřešitelné vlastně zbytečně složité a někdy až směšné. Tady v srdci hor a v hloubce lesů poznávám, čí životy a očekávání to žiju. Do jakých her se nechávám vtahovat a jak často utíkám od prostého a důležitého tady a teď.
Zastavit, vnímat a prožívat
A co to má společného s meditací, ptáte se? Vlastně hodně a možná nic. Kdo ví, dnes je vše otázkou názoru a úhlu pohledu.
Každopádně tento článek je o meditaci a je o zastavení se a vnímání sebe sama. O meditaci se nečte, meditace by měla být prožitkem. Vlastně vše se má žít, prožít a užít. Tuny teorie nás zbytečně zahltí, ale špetka teorie sama o sobě není na škodu. Jen je nutné si ji prožít a až s tím prožitkem pátrat dál. Teprve to prožití nás tvoří a posouvá kupředu. Otevírá nové pocity, vjemy a zážitky a dokáže nás spojit s lidmi, kteří nám mohou předat něco nového.
Meditační podzim
Říjen a listopad jsou měsíce, které nás vybízí navracet se z cest do svých domovů a přecházet z rozverných nálad a událostí léta do klidu a vnitřního světa své duše. Jenomže se to mnohdy jednodušeji řekne, než udělá. Jsme-li pohlcení městem, prací a společností více než přírodou a jejími cykly, tak se nám zdá téměř až nemožné si na pět minut sednout a uvolnit se do svého těla. Po těch pěti minutách jsme ještě rozhozenější než před nimi, mysl stále někam putuje a stahuje nás do svých příběhů, říká nám, co bychom měli udělat místo „zbytečného“ sezení, valí na nás úkoly, stahuje nás do minulosti a do budoucnosti a my se cítíme pohlcení, polapení a neschopní se soustředit.
I mysl potřebuje trénink
Jenomže stejně jako cvičení fyzického těla, tak i cvičení mysli chce svůj čas. Svaly nám také nenarostou z jednoho cvičení přes noc a kila navíc se do týdne nevypaří. Jak se staráme o své tělo, tak bychom se měli starat o svou mysl, ne-li víc. Stejně jako krmíme svá těla zdravou stravou, i mysl potřebuje vhodnou výživu v podobě správných informací, pozornosti a klidu.
Uvědomte si, že mysl neovládá vás, to vy máte ovládnout svou mysl a ano, je to ve vašich silách. Dokáže to každý, jen je nutná praxe, pravidelnost a trpělivost. A také soucit a pozornost k sobě sama.
Místo a čas meditace
Pro začátek je vhodné si stanovit místo a čas meditace. Někomu pomůže, když si doma zřídí meditační koutek, a někdo zvládne meditovat kdekoliv po domě či venku. Zpříjemněte si ten čas. Zapalte si svíčku, provoňte místnost oblíbeným aroma olejem, dejte si před meditací sprchu a oblékněte si pohodlné oblečení, vypněte telefon, eliminujte veškeré rušivé zvuky a vjemy. Ale pozor, abyste se v tom zpříjemňování si meditace nedostali do prokrastinace a praktikování, jen když seženete určitý druh svíčky a vyperete svou oblíbenou deku. Zde už utíkáme a lpíme na věcech, a to není dobré.
Objevujte a zkoušejte
Každý si nalezne to své. Někomu dlouhá příprava nedělá dobře a potřebuje si v určitý čas prostě sednout a meditovat. Jiný potřebuje provést rituál, který ho dovede k uzemnění a uklidnění. Napište si do kalendáře, kdy je váš čas meditace. I když máte nepravidelnou pracovní dobu, tak si meditaci naplánujte, pomáhá to. Můžete začít na pár minutách a časem dobu meditace a koncentrace prodlužovat. Je-li to jen trochu možné, meditujte venku, bude to pro vás očistné a přínosné hlavně tehdy, pokud většinu svého času trávíte zavření v budovách škol či kanceláří.
Zkoušejte, testujte a hledejte. Neexistuje jeden návod pro všechny, nalezněte si svou vlastní cestu.
Tipy pro domácí praxi
1) Uzemnění
Pohodlně se usaďte a začněte vnímat nádech a výdech. Neřiďte ho, jen pozorujte, kudy prochází, zda je hluboký, nebo povrchový.
Vnímejte, jak se cítíte ve svém oblečení, zda je vám teplo, zima či příjemně.
Nic z toho nehodnoťte, jen buďte a užívejte si plnou přítomnost
2) Pozornost na dech
Svou pozornost přemístíme k dechu.
Začněte vnímat nádech do bříška a s výdechem uvolněte ramena.
Nádech na 4, výdech na 4.
Zkuste svůj nádech i výdech prohlubovat, je možné si s délkou nádechu a výdechu hrát a také přidat zádrže dechu.
Toto není klasická meditace – jde o to chytit svou mysl do plné pozornosti k dechu a tím ji uklidnit.
Možné dechové délky:
Poté zůstávejte v tichosti a klidu, soustředění na svůj vnitřní svět. Začne-li mysl spřádat plány a nové příběhy, tak se do nich nenechte vtáhnout, sledujte je s odstupem. A pokud do příběhů minulých i budoucích skočíte, nezlobte se na sebe a znovu se vraťte pozorností k dechu, k tělu, k sobě. Už to, že si uvědomíte odskočení od přítomnosti, je krokem k úspěchu a ke klidu.
Jde opravdu o to přestat myslet?
Mnoho lidí se mylně domnívá, že v meditaci jde o to přestat myslet, a při praxi bývají frustrovaní z toho, že myslí. Nejde o to přestat myslet, ale ovládnout svou mysl. Nenechat se vtahovat do jejích her. Být přítomní a pozorní. Kolikrát za den utečete do minulosti, budoucnosti či do naprosto smyšlených příběhů o čemkoliv? A kolikrát za den jste pozorní sami k sobě a k tomu, co děláte?
Pokud se do praxe meditace nechcete pustit sami, tak si nalezněte kurz, průvodce nebo si přečtěte knihu. Nezapomeňte ale na to, že důležitá je vaše vlastní pravidelná praxe. Průvodce vám otevře dveře, ale vstoupit musíte sami.
Jaký sed zvolit?
Pro začátečníka není vhodné meditovat vleže – důvod je velmi prostý, usne. Zvolte proto sed jako siddhásanu nebo sukhásanu, případně ardha padmásanu. Plná verze padmásany je pro nás většinou velmi náročná.
A že jsou vám pozice nepříjemné, bolí a necítíte se komfortně? Tak si před meditací zacvičte jógu. Právě ta ásanová praxe nás má dovést k možnosti si v klidu a bez bolestí posedět – dát si rande sami se sebou. Samozřejmě můžete použít i podsedáky, bolstry či jiné pomůcky. Důležité je, aby vaše páteř byla přirozeně rovná a zbytek těla se mohl uvolnit.
A koukám, že jsem se rozepsala více, než jsem měla v plánu. To hlavní, co bych vám tímto článkem chtěla předat, je: Pokud chcete začít meditovat, začněte – teď. Nečekejte na správný okamžik, ten totiž nikdy nemusí přijít. Praktikujte, hledejte, zkoumejte a nenechte se rozhodit prvotními nezdary, každá překonaná překážka nás činí silnějšími a svobodnějšími.
Přeji vám nádherný podzimní čas a mnoho klidných a láskyplných dní.
S láskou
Objednat předplatné
