Marrákeš – opulentní pastva pro všechny smysly

20. 10. 2017


Marrákeš neprobudí vaše smysly. Slovo „probudí“ navozuje pocit lehkého jarního vánku, který pohladí a slunečního rána, které jemně pošimrá. Nic z toho vám toto nejznámější město Marockého království neposkytne. Vaše smysly vám řádně rozproudí, protřepe, mnohdy i zmate.

Pokud jste zastánci decentnosti, tohle město není pro vás. Beru zpět. Prosím sbalte svoje kufry a vystupte ze své komfortní zóny. Nechte se unést ztělesněním „nehoráznosti“, které vás zde obklopí. Vaše zábrany začnou tát tváří tvář nestydatým barvám domů, pouličních pokrmů (na vyhlášené šneky jsem osobně odvahu ještě neměla, ale jednou na to dojde!), orientálním svítidlům a dalším cetkám, severoafrickému slunci a nebi. Vydejte se odpoledne do okolí Mediny – starého města – a rozproudí vás pouliční hudebníci, tanečníci, vyprávěči příběhů. Zanedlouho zjistíte, že se na veřejnosti houpete a kroutíte víc než ty kobry na koberci pod bedlivým dohledem zaříkávače hadů a že se nežinýrujete hašteřit o každou korunu. A že denně pijete čerstvě vymačkaný džus za neuvěřitelných 15 korun, aniž byste se dvakrát zamýšleli, jestli jste si do kufru přibalili Endiaron.

Nejen podrážky bot budete mít každý den černé. Po celodenním toulání v labyrintu tržiště světa u náměstí Jemaa el Fna budete mít pot a prach i tam, kde byste ho na vlastním těle nečekali. Záda vám ztěžknou pod tíhou nákupů kožených kabelek, sušeného ovoce, argonového oleje nebo nedej bože – těch hříšně neodolatelných kachliček, keramiky nebo koberců.

Život na ulicích propuká večer. Nikdo se nepozastavuje nad tím, že vám pod okny hotelu po desáté večer hrají hudebníci či v podřepu hlasitě konverzují pokuřující sousedé. I přes to se neubytovávejte daleko od starého města. A rozhodně se nenechte rozhodit, až vás v brzkých ranních hodinách probudí zvučné svolávání k modlitbě z okolních mešit. Využijte času navíc a vychutnejte si líně probouzející se město v obklopení odkazů starodávné islámské architektury. Ali ben Youssef Medersa dodnes patří k největším, ale především nejskvostnějším školám svatého Koránu v severní Africe. Nebo zabrouzdejte do židovské části města, kde stále stojí synagoga Lazama, hrdé dědictví dob, kdy židovské komunita hojně přispívala k rozkvětu Marrákeše, města karavan.

Při brouzdání spletitými uličkami jste si jistě všimli, že červená barva vládne městu. Cihlově červená, abychom byli přesní. Domy, silnice i již zmíněné tržiště – všechno ladí s červenou půdou, na které leží Marocké království. Výjimek není mnoho. Jedna z nich leží nedaleko Mediny – starého centra.

O tuto architektonickou odchylku se postaral francouzský krajinář, Jacques Majorelle, který zde v roce 1931 nechal vybudovat secesní vilu. Ne lecjakou. Na rozdíl od všech staveních v blízkém okolí ji nechal natřít nezaměnitelnou modří, jehož předlohou byla obloha v pohoří Atlas. Odstín barvy byl (a stále je) natolik jedinečný, že se mu dodnes říká „majorelleová modrá“. V 1980 vilu zakoupil věhlasný módní návrhář, Yves Saint Laurent, kterému naopak učarovala berberská kultura.

V odpoledních hodinách se vraťte zpět na náměstí Jemaa el Fna. Žádný den na tomto náměstí není identický s předchozím. Zdejší kulturní, vypravěčské a společenské projevy jsou natolik pestré a neopakovatelně jedinečné, že se místní obyvatelé dožadovali podpory a propagace na ochranu tohoto místa na mezinárodní úrovni. Vnikl tak projekt UNESCO s názvem Masterpieces of the Oral and Intangible Heritage of Humanity (Mistrovská díla ústního a nehmatatelné odkazu lidstva). Při zahájení meetingu, který tento projekt odstartoval v roce 2001, Juan Goytisolo pronesl tato slova: „Podívaná na Jemaa el Fna je každý den odlišná. Všechno se mění – zvuky, hlasy, gesta. Publikum má možnost poslouchat, sledovat, cítit, ochutnat, dotýkat se… Ústní tradice je zde orámovaná ještě jednou významnější – té, kterou nazýváme nehmatatelnou. Náměstí Jemaa el Fna je prostor, který zastřešuje bohatý odkaz ústní a nehmatatelné tradice.“

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket