BLESKOVĚ
Zdraví 28. 10. 2020 PDF Tisk

Listopadky, jak je neznáte

Snad nejtypičtější podzimní květinou jsou chryzantémy, chcete-li listopadky nebo také dušičky. Pocházejí z Číny a Japonska, kde představují sílu a dlouhověkost. Zlatá chryzantéma je v Japonsku dokonce symbolem japonského císařského rodu a najdeme ji i na japonském státním znaku. V evropských zemích bývají spjaté především s Dušičkami a ozdobou hrobů, ale v jiných částech světa se na ně pohlíží veskrze pozitivně.

Listopadky, jak je neznáte

Tyto nádherně barevné květiny rozkvétají s příchodem podzimu. Pěstují se jak na zahradách, tak i v květináčích, které pak zdobí okolí našich domů, terasy nebo balkóny. Spolu s vřesem a okrasnými dýněmi tvoří nádherné podzimní dekorace. Existuje až na pět tisíc různých kultivarů, některé rané odrůdy vykvétají již na konci srpna, ale většina z nich rozkvete až v období pozdního podzimu. V nabídkách květinářství najdete listopadky všech možných barev, od krémové, žluté, oranžové po růžovou, karmínovou nebo cihlově hnědou. Dokonce jsou k vidění i chryzantémy s modrým květem. Ty se podařilo vyšlechtit v Japonsku v roce 2017, ovšem v obchodech se s nimi běžně nepotkáte. Tam nejspíše narazíte na dobarvovanou rostlinu, která s novou odrůdou nemá nic společného.

Do truhlíků jsou nejvhodnější nízké tzv. minidruhy, z nichž je většina uměle „zmenšena“. Listopadky sázíme do směsi zeminy a rašeliny, nejsou vhodné lehké substráty, které rychle vysychají. Pro získání bohatého květenství je potřeba rostliny pravidelně hnojit, nejlépe vícesložkovými běžně dostupnými hnojivy. Slunce a světlo zajistí bohaté nakvétání, ale listopadky zároveň vyžadují vydatnou zálivku. Rostliny jsou na sucho háklivé, zalévat je musíme pravidelně, a to ke kořenům, abychom předešli vzniku houbovitých chorob. Jestliže budeme odkvetlé květy pravidelně zastřihávat, vytvoří se nové a budou nám pak dělat radost déle.

Příchod prvních mrazíků by pro nás měl být signálem, že je třeba listopadky zazimovat. Přesuňte je na světlé místo s teplotou okolo 5 až 8 stupňů. Máte-li možnost, přesaďte rostlinku z květináče do půdy. Hodně ji zastřihněte, až na jednu třetinu její délky, narušte její kořenový val a vložte do půdy bohaté na živiny. Rostlina by měla mít čas do zimy dobře zakořenit, takže to neodkládejte na pozdější dobu, než je začátek listopadu. Zakryjte ji chvojím nebo netkanou textilií. Pokud se podaří a rostlinka zimu přečká, odmění vás příští rok opět svými krásnými květy. A je také možné, že vás překvapí novým vzhledem, neboť i z malé rostlinky může vyrůst až metr vysoký keřík.

Listopadka v kuchyni
Co vás možná překvapí, je využití listopadek – chryzantém – v kuchyni. V Asii je toto použití běžné, v naší zemi se jedná o exotickou lahůdku. Pro kulinářské účely se hodí jen jeden z druhů u nás běžně pěstovaných, a to takzvaná jedlá chryzantéma. Setkáte se s ní ještě pod jinými českými, japonskými či čínskými názvy (zlateň věncovitá, kopretina věncová, pinardie, dále shungiku, tónghao nebo také latinsky Pinardia coronaria, Xanthophthalmum coronarium a Glebionis coronarium).

Jedlá chryzantéma je ideální pro přípravu léčivých čajů, do salátů, špenátu a dalších pokrmů inspirovaných asijskou kuchyní. Pochází původně ze západního Středozemí, odkud se rozšířila do jihozápadní Asie a Severní Ameriky, ale zplanělá se občas objevuje i v naší přírodě. Ve vzrostlém stavu ji spolu s dalšími druhy můžeme zakoupit v některém lépe zásobeném květinářství nebo zahradnictví, avšak vypěstovat si ji můžeme od semínek i sami. Semena se vysévají přímo na záhon od jara do pozdního léta. Sklízí se obdobně jako běžný salát – seříznutím rostlinky pět centimetrů nad zemí – a díky tomu můžete během roku sklízet několikrát.

Číňané věří, že chryzantéma dodává člověku životní sílu a napomáhá při léčbě různých neduhů. Mladé výhonky, okvětní lístky i celé květy se využívají v kuchyni, z kořenů se vaří čaj proti bolesti hlavy, krku nebo k posílení zraku. Okvětní lístky bývají součástí různých „květinových“ čajů, nejčastěji se kombinují s čaji Pu-erh nebo Lung-ťing, a to pro vytvoření rovnováhy mezi jin (chryzantéma) a jang (čaj).

Čaj z květů má silné antiseptické účinky, zabraňuje infekci dýchacích cest a je velmi vhodný při léčbě respiračních onemocnění. Po prohýřené noci spolu s ostropestřcem uleví vašim oslabeným játrům.

Jako každá zelenina je také jedlá chryzantéma vhodnější pro konzumaci v syrovém stavu, obsahuje poměrně vysoké množství minerálních látek, silic, vitamínu C a A, a ty se tepelnou úpravou ztrácí. Do salátů se hodí jen mladé listy a stonky. Čím jsou listy starší, tím je chryzantémová vůně intenzivnější a listy začínají být nahořklé.

Dá se tepelně upravovat na způsob špenátu nebo slouží jako zeleninová přísada do různých asijských jídel, například do tradičního sashimi ze syrových ryb nebo do polévek. Čínští kuchaři chryzantému smaží na oleji společně s česnekem a chilli papričkami. Tato pikantní směs je pak vhodným doplňkem k masu i rýži.

 

Objednat předplatné