Slunovrat a svatojánská noc
Slunovrat se velmi často zaměňuje se svatojánskou nocí, jsou tu ovšem malé rozdíly. Slunovrat je pohanský svátek, který se církvi samozřejmě nelíbil, a tak ho chtěla potlačit, což se jí do určité míry povedlo.

Svatojánská noc je lidový svátek slavící se v předvečer svátku křesťanského světce Jana Křtitele, který je spojován s očistou světa. Tradice a rituály svatojánské noci se velmi shodují s rituály slunovratu. Bylo z nich jen odebráno to, co církev shledávala nevhodným, například hromadná koupel bez oblečení před zahájením oslav letního slunovratu. Svatojánská noc začíná třetí den po slunovratu.

Pro naše předky byla oslava slunovratu a jiných svátků v kole roku přirozenou a neoddělitelnou součástí životů. Předkové sledovali oblohu a přírodní změny, neboť na nich závisela úroda, která jim měla pomoci přežít zimu. Cítili potřebu zemi a živlům poděkovat, uctít je a požádat o jejich přízeň.

V čase slunovratu si ženy a dívky zdobily květinami a jejich listy své vlasy, aby se co nejvíce přiblížily matce Zemi a přírodě a posílily svou ženskou krásu. Pletly z rákosu kola – symboly slunce. Hořící rákosová kola se vyhazovala večer do vzduchu nebo kutálela ze stráně do vody. Symbolicky se tím zažehnávala ničivá síla slunce. 

Oheň
Keltové vnímali oheň jako pozemskou obdobu slunce, které dokáže ničit, očišťovat i léčit. A proto právě na letní slunovrat nesměly rituály ohňů chybět. Zapálené ohně se obcházely, tančilo se u nich a také se přeskakovaly, díky tomu se lidé očistili od všeho zlého, upevnili si své zdraví a mohli naplno prožít období síly a rozkvětu svého ducha.

V ohni se opalovaly byliny a následně se jimi žehnalo dobytku. Ani uhlíky ze slunovratových ohňů nepřišly nazmar, rozhazovaly se po polích, aby hospodářům zajistily dobrou úrodu.

Ohně se zapalovaly na nejvyšších místech, aby se lidé co nejvíce přiblížili uctívanému slunci a stanuli v bodě mezi nebem a zemí.

Ale není to jen o žáru ohňů, velkým tématem je i voda
K posvátným místům letního slunovratu patří jezera, potoky, moře, prameny, fontány, oceány, zkrátka vše, co souvisí s živlem vody.

Před podvečerem slunovratu se prováděla rituální koupel v řece, kdy bylo cílem očistit nejen tělo, ale také duši. Zbavit se všeho těžkého, abychom mohli v období plném energie být co nejproduktivnějšími.

Ráno po probdělé noci je magickým momentem koupel v ranní rose, která povzbudí a osvěží naše tělo, léčí nemoci očí a pomůže posílit zrak.

Studny a prameny se pokrývaly květinami, zpívaly se zde písně, tančilo se. V tento den měla i voda magické schopnosti, a proto se s ní prováděly rituály, které díky její síle měly velkou moc.

Než se z lesních či horských studánek napijeme, požádejme o svolení.

Nechte na sebe tento den působit sílu vody. Vyjděte do přírody, pokud jste v ní nezůstávali z předešlé noci, a vykoupejte se v řece. Smočte chodidla v potůčku a nechte odnést vše těžké z vašeho těla i mysli. Nechte osvěžit a probudit své tělo do letních dní plných energie. Na vodní hladině je také možné spatřit svou budoucnost.

Do hlubin vod se házejí dary jako poděkování slunečním bohům a měsíčním bohyním.

Devatero bylin
Čas slunovratu společně s časem svatojánské noci propůjčují bylinkám magickou moc a léčivé účinky. Dělaly se z nich čaje, masti, ale i čarodějné lektvary.

Podle krajů a místa sběru se druhy bylinek liší, takže neexistuje přesný a pevně daný seznam. Nejdůležitější byl ovšem počet bylin – muselo jich být devět.

Devět čarovných bylin, devatero kvítí by se mělo trhat v naprosté tichosti o slunovratové či svatojánské noci a neměli bychom se dívat za sebe.

Magickými bylinkami se plnil škapulíř, což byl malý váček na byliny, a lidé ho nosili při sobě s vírou, že je ochrání před zlými silami. Bylo možné ho míti i pod polštářem.

Tradiční škapulíř mohl obsahovat černobýl, mátu, heřmánek, devětsil, planou růži, jalovec, třezalku tečkovanou (lidově nazývaná bylina svatého Jana), chrpu, rozchodníček, čekanku, sléz, sedmikrásku či měsíček…

Svatojánská noc a nezadané dívky
Bylinky natrhané o svatojánské noci mají nejen léčivé účinky, ale dokonce dokážou mladým dívkám pomoci při hledání toho pravého. Kopretině se také říká svatojánské kvítko, ze kterého se uvine věneček, jejž si dívka uloží pod polštář. A tento věneček jí má přinést sen o budoucím milém. 

Očistný čas pro naše duše i těla
Jedním z nejsilnějších okamžiků je východ slunce po probdělé noci, kdy je vhodné se posadit a meditovat nebo si zacvičit jógu. Nechat se zaplavit a pohladit zlatou sluneční září a načerpat její energii do dalších dní. Poděkujme slunci, matce Zemi a vodě za očistu, vyživení a oporu, kterou v nich máme. Nechte se očistit silou přírodních živlů a poděkujte za vše, co ve svém životě máte. Zajímejte se o okolní svět, vstávejte časně zrána a pracujte na svých životech. Na konci léta sklízí úrodu ten, kdo se o ni staral.

Přeji vám nádherný a sluncem prozářený čas slunovratu i svatojánské noci.

L.

• autorka: Lenka Petrikovičová
• @lp_angel_soul
• foto: Shutterstock.com