BLESKOVĚ
Zdravá strava 11. 08. 2021 PDF Tisk

Letní sezona v kuchyni

Letní sezona bývá vždy nejplodnějším obdobím (alespoň pro vášnivé kuchařky). Letní měsíce jsou také většinou plné vzpomínek – na trhání borůvek v lese, zavařování rybízového džemu, vůni čerstvých ovocných koláčů s drobenkou nebo svěžest šťavnatých rajčat. A v neposlední řadě je letní čas dobou přirozeného doplňování cenných nutrientů, z nichž bude tělo čerpat v druhé polovině roku.

Letní sezona v kuchyni

Sezonnost a lokálnost – základní aspekty zdravé stravy
Česká republika je místo, kde se střídají čtyři roční období, a už jen tento základní fakt si žádá respektování koloběhu přírody, která se mění v závislosti na počasí. Letní sezona je nejbohatší, teploty jsou vysoké a my si vychutnáváme hlavně čerstvé ovoce, ale i zeleninu. Výhodou domácí, lokální produkce je to, že plody nejsou zatíženy transportními podmínkami, a tudíž se stávají nutričně hodnotnějšími. Samozřejmě to nemusí být pravidlem. Cizokrajné plody, které vyrostou v jiných zemích a jsou určeny pro transport, bývají sklízeny předčasně a dozrávají až v místě prodeje, často v našich domovech. Sami to určitě znáte – avokádo, ananas, mango, banány a mnohé další potřebují několik dní, někdy i týden a více, na „dojití“. Oproti tomu čerstvě utržené jahody nebo maliny ze zahrádky vydrží ve skvělé formě den a pak se začínají rychle kazit. To je čerstvost v pravém slova smyslu. 

Orientace na čerstvé lokální produkty má samozřejmě i ekologickou podstatu a znamená podporu místních pěstitelů. Letos je vlivem koronavirové krize více než kdy jindy potřeba domácí ekonomiku oživovat, podporovat lokální farmáře, nakupovat české potraviny a české produkty a opět rozpohybovat zadrhnutá kolečka místní produkce a spotřeby.

Rostlinná barviva a jejich význam pro zdraví
To, že bychom měli jíst denně tolik a tolik porcí zeleniny a ovoce, už je zažité klišé. Máme doporučené gramáže i druhy. Tak nějak podvědomě víme, že ovoce a zeleninu potřebujeme kvůli vitaminům a minerálním látkám. Hned v závěsu stojí vláknina, jež je důležitou složkou jídelníčku – sytí, hlídá správnou peristaltiku střev a ta nerozpustná slouží i jako jakýsi střevní kartáček. Na co ale už občas zapomínáme, je další skupina látek, které si zaslouží naprosto stejnou pozornost, a sice fytochemikálie. Zahrnují celou řadu biologicky aktivních složek, z nichž je potřeba jmenovat hlavně látky flavonoidní. Flavonoidy obecně patří k přírodním sloučeninám, vykazujícím silné fyziologické účinky na naše zdraví – jinými slovy, ačkoliv to tak příroda původně nezamýšlela, člověku enormním způsobem prospívají. Působí preventivně proti rakovinnému bujení (chemopreventivně), chrání organismus proti oxidačnímu stresu (působí jako antioxidanty), posilují imunitu a kromě jiného mají také antivirové a antibakteriální účinky.

Významnou skupinou flavonoidních látek jsou antokyany, rostlinná barviva, která moc dobře znáte například ze sběru borůvek, kdy vám trvá dobré dva dny, než máte opět čisté ruce. Červená řepa, modré borůvky, tmavě růžové maliny, červené jahody, černý rybíz, ale i různé druhy zeleniny, bylinky...  jsou velmi bohaté zdroje těchto zdraví prospěšných barviv, která navíc činí letní sezonu tak krásně pestrou. Čím barevnější je tedy váš (nejen) letní talíř, tím lépe pro vaše zdraví. Proto je opravdu rozdíl, pokud každý den v roce sníte půl kila banánů a máte „splněno“, nebo střídáte co nejvíce druhů hodnotných plodin po celý rok i v rámci sezony.

Podle barvy ovoce se jeho účinky na zdraví mění. Mnoho neduhů, trápících možná i vás, lze výrazně zmírnit letní kúrou čerstvých lokálních plodů. Typickým příkladem jsou třešně, účinné při terapii dny – významně snižují vysokou hladinu kyseliny močové, a doporučují se tedy osobám, u nichž je dna v počátečním stadiu. O bobulovinách se obecně říká, že patří k nejzdravějšímu ovoci vůbec. Borůvky, které nám rostou přes léto v lesích, jsou národním pokladem, superpotravinou, jež je co do antioxidačních a protizánětlivých účinků nedocenitelná. Modrou pusu, ruce a pár rozmačkaných borůvek na kalhotách vem ďas! Velmi oblíbeným ovocem jsou také meruňky. Jejich oranžová barva je dána vysokým obsahem betakarotenu, prekurzoru vitaminu A, který je velmi účinným antioxidantem. I ony obsahují širokou škálu flavonoidních látek, jako je kvercetin, kyselina chlorogenová nebo katechiny. Opět jsou to hlavně antioxidanty, co z meruněk dělá opravdu super zdravé a zároveň velmi dostupné ovoce. Vzácnější pro nás bývají ostružiny, tmavě fialové drahokamy, které přirozeně rostou na keřích v zahradách či v lesích. Ostružiny obsahují kromě barviva také rutin, jenž pomáhá udržovat zdravé žilní stěny. Jsou tedy zejména vhodné pro lidi, kteří trpí na křečové žíly nebo mají obecně problém s žilní pevností.

Mimo zcela známé a běžné druhy (například jahody) tu jsou i takové, které stále potřebují trochu reklamy. Jsou to bezinky, plody černého bezu, angrešt či arónie neboli černý jeřáb, jeden z nejvýraznějších antioxidantů. Nezapomínejte ani na sladké vodní melouny, rybíz a později švestky, jež skvěle čistí střeva a pomáhají při zácpě.

Pokud máte z článku pocit, že prostě MUSÍTE jíst celé léto dennodenně čerstvé lokální ovoce, abyste si podpořili zdraví, text splnil svůj účel. V době, která mnohdy propaguje především léky a doplňky stravy, je potřeba myslet na to úplně nejzákladnější – kvalitní lokální suroviny, jež zdaleka nestojí tolik peněz, často jsou úplně zadarmo a hlavně jsou stoprocentně přírodní. Ty prospívají zdraví zdaleka nejvíce.

Objednat předplatné