Robin Hancock, instruktorka jógy, vytvořila svou vlastní meditační hudbu vycházející ze zvuků bubnů a paliček se spoustou uklidňujících mystických tónů. Prolínají se s jemným zvukem cvrlikajících ptáků a zurčících potoků a znějí hlasitě z bluetooth reproduktoru. Její vřelý hlas vyzývá dva cestující ve slabě osvětlené místnosti, aby se nechali unášet touto přírodní scenérií, kterou si vybrali.

 20minutová meditace s přesnou instruktáží se koná na – pro mnohé neobvyklém místě – mezinárodním letišti Hartsfield-Jackson v Atlantě, které bylo do roku 2020 nejvytíženějším letištěm na světě co do počtu pasažérů i letů. Výkonný ředitel letištní mezináboženské kaple Blair Walker seznámil veřejnost s meditačním sezením loni na podzim uprostřed panující pandemie covid-19.

„Během uplynulého roku byli lidé znatelně více stresováni,“ říká Walker, který je vysvěceným knězem a dříve pracoval v oblasti vysokoškolského vzdělávání a veřejného zdraví. Doplňuje, že lidé rychleji ztrácejí nervy, trpělivost a jsou více zahlceni stresem.

„Poslední dobou jsem zde vnímal napětí, které tu nikdy předtím tak citelné nebylo,“ dodává.

A proto se rozhodl zavést pravidelná meditační cvičení, jejichž cílem je poskytnout lidem „klid v každé bouři, která v tu chvíli probíhá“, a nechat jim nástroj, jenž použijí při příštím pocitu ochromení.

„Cestování je náročné,“ potvrzuje Jordan Cattie, klinická psycholožka a odborná asistentka na lékařské fakultě Emory University v Atlantě. „Zejména letiště vyvolávají paniku a úzkost kvůli frenetickému tempu, hluku a zářícím obrazovkám,“ říká, „ale covid tuto cestovní úzkost ještě více zesiluje.“

Řízená meditace v Hartsfield-Jackson je navržena tak, aby „pomohla lidem dýchat“, vysvětluje Hancock, která zdědila lásku k létání po otci pilotovi. Každé sezení umožňuje účast až pěti pasažérů, aby se zachovaly podmínky fyzického distancování současné doby.

„Díky své práci se vyznám v lidech, a proto vím, že mnoho z nich má právě teď větší sklony k úzkostem a následné zranitelnosti. Většina lidí přichází tiše a jejich těla jsou viditelně napnutá.“

Hancock si pamatuje starší pár, který se – při své cestě do Texasu – zastavil právě na její lekci. Po meditaci se pár cítil lépe a svěřil se jí, že má obavu nejen z cestování, ale také z toho, co bude. „To jsou chvíle, kdy vím, že to, co dělám a nabízím, má velký význam.“

• zpracovala: Valentina Lebová
• foto: Shutterstock.com