úterý 3. 12. 2024
Před několika lety by napadlo jen málo lidí, kteří netrpí celiakií nebo alergií na lepek, aby ze svého jídelníčku dobrovolně gluten vyřadili....
Celiaci byli, řekněme, "komunita" a o lepku se veřejně moc nemluvilo. Obrat o stoosmdesát stupňů pak přineslo v roce 2011 vydání knihy amerického autora doktora Williama Davise "Pšeničné břicho" (v originále Wheat Belly). Tato kniha vzbudila ve své zemi původu, Spojených státech amerických, naprostý rozruch. Pečivo, pšenice a lepek v ní byly zkritizovány, bylo jim dáno za vinu nespočet zdravotních problémům včetně obezity a cukrovky a byly doslova zatraceny. Bez-pečivová a hlavně bezlepková dieta se stala aktuální hitem číslo jedna. Bezlepkovou dietu začali držet celebrity, ale i sportovci a běžní lidé. Udává se, že v současné době drží v USA nějakou formu bez-pečivové nebo bezlepkovou diety až 30 % populace! Trh z bezlepkovými produkty se začal masivně rozvíjet a také vydělávat ohromné sumy peněz. Prognóza je taková, že do tří let trh s bezlepkovými produkty vzroste o dalších 10 %. O tom, za co všechno údajně lepek může, by se daly napsat strany. Začal hon na lepek, začaly se rodit mýty o vlivu lepku na zdraví....zrodila se lepko-fóbie. A jak k tomu přijdou lidé trpící celiakií a alergií na lepek?
Faktem zůstává, že když ze svého jídelníčku vyřadíte pečivo, s velkou pravděpodobností zhubnete. Pečivo představuje značný kalorický příspěvek s často vysokým glykemickým indexem, a tak dojde k celkovému odlehčení stravy jako takové. To, že přestanete jíst různé krekry, bagety, sladké pečivo, buchty, koláče a sušenky se zákonitě musí projevit na vašem zdraví. Budete se možná cítit lépe, méně unavení a více plní energie, to ano. Ne však díky vyřazení lepku jako takového. Ani samotné slovo lepek (od slova `lepit`) jako takové si svou reputaci moc nevylepšuje.
Lepek, gluten chcete-li, je směs bílkovin, obsažených v zrnech obilovin pšenice, žita, ječmene a ovsa. Stejně jako jiné bílkoviny se začíná trávit v žaludku pomocí příslušných enzymů. Cereálie jsou však především škroby, které se začínají trávit už v ústech pomocí enzymu ptyalinu. Pokud nedochází k správnému rozkousání stravy a promíchání se slinami, kvalita trávení může být značně ovlivněna. Zlí jazykové tvrdí, že špatně natrávené škroby z příslušných obilovin se slepují s glutenem, tvoří shluky, které se v žaludku nestráví a následně přechází do střeva, kde se mohou "lepit" na stěny střeva a zanášet tak jeho povrch, respektive samotné klky. Tento jev má pak za následek rozvoj některých zdravotních problémů jako je zahleňování, zhoršení obranyschopnosti organismu, zácpa, snížení vstřebatelnosti vitamínů a minerálu ze střeva apod.
Ptáte se, kde je tedy pravda? Jak to s tím lepkem vlastně je? Opravdu toto lepek způsobuje, nebo jsou to všechno mýty? Jak název tohoto odstavce napovídá, pravda je někde uprostřed. Je pravda, že šlechtění pšenice a dalších obilovin a samotná změna zpracování cereálii se v posledních stoletích změnila. To má za následek zvýšení obsahu lepku v o obilovinách, ale také celkové zlepšení vlastností, důležitých pro zpracování mouky do pekařských výrobků. Jako u všech kontroverzních témat, vždy kladu důraz na individualitu. Co jednomu může způsobovat velké problémy, druhému nemusí škodit vůbec. Je třeba si zachovat chladnou hlavu, nepodlehnout mediální masáži a potřebě cítit se "důležitým" (ano důležitým - spousta lidí se zamilovala do pocitu, kdy mohou v restauraci či obchodě hrát roli "oběti", která nemůže laktózu, lepek, arašídy, cukr....atd., aniž by k tomu měli závažný zdravotní důvod). Pestrá, rozmanitá a čerstvá strava a dodržování zdravého životního stylu by se měly umět s lepkem a pečivem bez problému vypořádat.
Pokud netrpíte celiakií nebo alergií na lepek, avšak máte zájem vzít lepek v ostražitost, držte se několika zásad: