Kuba – v opojení protikladů

31. 03. 2017


Byla neodolatelná. Rozvlněné boky, vypnutá ebenová pleť, dlouhé nohy. Měla jen poněkud větší bříško, menší prsa. Mému tehdejšímu příteli to nevadilo. Při lekce salsy na terase kulturního domu v ospalém městečku Baracoa jí visel na očích, a vlastně i na pažích. Jenže tak jako celá Kuba, i tato spontánně vzniklá taneční lekce, skrývala nejedno překvapení. Z paní lektorky se vyklubal pan učitel..

Časy se mění. Che Guevara je sice stále opěvovaný spolutvůrce kubánské revoluce, ale jedinci menšin odlišných orientací a ideologií se od 60. let minulého století do nápravných táborů již dávno neposílají. Před návštěvou Baracka Obamy v roce 2016 zmizely z ulic Havany transparenty „smrt imperialistům“. Cuba Libre (v překladu: svobodná Kuba), ikonické propojení dvou znepřátelených táborů v podobě nejznámější americké limonády s kubánským rumem, v současné době pozbývá na symbolickém podtextu. Nejen z havanských ulic pozvolna mizí čtyřkoloví veteráni a nahrazují je importované vozy, zejména ty korejské.

Ne vše se mění...

Některé věci ale přece jen zůstávají stejné, přinejmenším odlišné od vnějšího světa. Náš let z Paříže byl jediný, který ten večer před rokem přistál na letišti v Santiago de Cuba na východním cípu ostrova. Imigrační pracovnice, která mi s předstíraným nezájmem několik minut prohlížela pas, vyšla z miniaturní haly s posledním pasažérem našeho letu. Bylo osm večer a letiště se zavřelo. Na parkovišti čekaly tři staré chevrolety a jeden autobus pro turisty.

Nějakou dobu trvalo, než jsme si zvykli na minimální přítomnost vozidel na silnicích. Dálnice mezi Santiagem de Cuba a Guantanamo zela prázdnotou dlouhé minuty, dokud náš autobus ležérním tempem neminulo jedno vozidlo. Následovaly další dlouhé minuty a kilometry, v jejichž průběhu byla vozovka k dispozici pouze našemu putování. V tom mírumilovném, líném klidu pod průzračným tropickým nebem byla přítomnost nedaleké americké vojenské základny stejně absurdní jako představa voňavých drogerií s nepřeberným množstvím krémů, gelů a šampónů, o kterých si Kubánci mohli nechat jen zdát a o které prosili turisty na potkání.

Veselí mezi chátrajícími paláci

Srdce vám nejspíš bude krvácet, až se budete procházet hlavními bulváry v Havaně a ze všech stran vás budou obklopovat polozbořené vily a paláce. O budovy, které svoji slávu zažily před více než půl stoletím, nejeví zájem ani stát, který je vyvlastnil, ani současní obyvatelé, kterým střechy doslova padají na hlavu. Přes všechny nedostatky nejen konzumního zboží a skrytého teroru soudruhů v zákulisí panuje zde nakažlivá pohoda a všeobecné veselí. Projděte se známou promenádou Malecon v hlavním městě s lahví rumu. Na konci večera budete mít tucet nových přátel. Hudba je všudypřítomná, ve velkých městech, i těch menších. V klubech i na ulicích. Rychle si na ni zvyknete. I na tanec a na štědré dolévání karibského rumu do koktejlů bez příplatku. Návyková je i původní daiquiri v El Floriditě. Po jednom ochutnání nebudete litovat, že jste za ni zaplatili 7 Euro a půjdete si opět vystát další frontu u baru a pochopíte, proč si Ernest Hemingway nechával toto lahodné pití „zabalit“ s sebou. Na pokrmy z humra, k nimž budete ochotni se několikrát denně uchýlit, nejen proto, že vám neudělají díru do rozpočtu. Navzdory všemu, co by se na Kubě mohlo vypěstovat, zejí potravinové regály prázdnotou. Jev, který pro Středoevropana odchovaného totalitním režimem stále ještě nepatří do dávné minulosti.

Syrová romantika vás okouzlí

Pokud budete ostrovem projíždět, nezapomeňte strávit nějaký čas v nejstarším koloniálním městě Trinidad, které právem patří do seznamu světového dědictví UNESCO. Zachovalá architektura města vás okamžitě přenese do dob, kdy vzkvétaly třtinové plantáže. Občas se zastavte kdekoliv na pláži. Dlouhé, hotely neobsazené pláže sice převážně postrádají učesanost západního světa, ale ta syrová romantika ve vás zanechá hlubokou stopu.

Býval to svět sám pro sebe. Ale časy se vskutku mění. Od prvního neúspěšného puče Fidela Castra na kasárna v Santiago de Cuba uběhlo již téměř 57 let. Samotný diktátor nedávno skonal. V roce 2016 navštívilo tento malebně rozporuplný stát přes čtyři milióny zahraničních turistů. Nikdo neví, co přinese blízká budoucnost. Jestli se navrátí doba největší slávy ostrova, který vášnivě miloval Ernest Hemingway... Ostatně na tom nezáleží, budoucností se málokdo zaobírá. Žijí tady a teď. Převážně s úsměvem.

 

Zažijte KUBU na vlastní oči i vy! Pojeďte na jógový retreat s Vaškem Krejčíkem a Jakubem Šambergerem.

Termín: Podzim 2017

Přihlášky

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket