Krijajóga – jóga správného konání a etické předpisy

08. 03. 2018


Někteří lidé šíří své přesvědčení, že jóga má náboženský podtext, protože vzešla z hinduismu. Je třeba si však uvědomit, že jóga je vzdálená od základní a běžné víry indického lidu i jeho rituálů....

Chrámem je zde lidské tělo a nejvyšším veleknězem lidská mysl. Rituály tvoří krije. Pravdou je, že jóga odhaluje osobní vztah k neosobnímu universu. I filosofie vyspělé mysli vyžaduje etické a morální základy, protože právě ony se stávají základnou vnitřního života. Jóga má vysoce morální a etické základy. V osmidílném systému rádžajógy začíná celá stupnice prvním stupněm, jamou. Jama představuje pět morálních omezení, která jsou nutná pro uchování lidského „bytí“ spíš než „konání“. Druhý stupeň, tzv. nijama, zahrnuje pět etických předpisů. Jama a nijama tvoří krijajógu, část jógy, která sama o sobě může vést k duchovní jednotě a osvobození. Cesta krijajógy vyžaduje velký vhled do vlastní povahy, stejně jako kritické vědomí vnitřní i vnější aktivity. Bez tohoto vhledu a vědomí by se jama i nijama staly jen o něco málo víc než psychologickým přemáháním se, banálními ctnostmi, které ducha spíš svazují, než osvobozují.

Panča-jama uváděná jako pět zákazů, zahrnuje: Ahimsá (nenásilí), Satja (pravda), Astéja (nekradení), Brahmačarja (sexuální zdrženlivost), Aparigraha (odstranění chtivosti a sobectví).

Ahimsá – nenásilí v myšlenkách, slovech a činech, odmítnutí jakéhokoliv ubližování někomu jinému.

Satja – způsob života, který je založen na čistých duchovních hodnotách a hlubokých úvahách. Skutečná pravda se prožívá pomocí hlubokého vnitřního odhalení a duchovních zkušeností. Musíme si být vědomi ohraničené schopnosti našich smyslů, vnímání, pojmů a představ.

Astéja – znamená nekradení, nebrání věcí, které nám nepatří.

Brahmačarja – je interpretována jako sexuální zdrženlivost, sexuální čistota studenta, jako čistota mysli a činů vážného hledače duchovní cesty. Znamená spojení porozumění a dobré vůle, odmítá sexuální sobectví a touhu vlastnit objekt lásky.

Aparigraha – je odstranění chtivosti a sobectví, ovládnutí touhy vlastnit, ovládnutí „já a můj“.

Bez vědomého úsilí po odstranění nižší zvířecí podstaty člověk klesne zpět ze svého požehnaného stavu, kdy se zrodil v lidském těle. Praktikování jamy pomáhá udržet se i nadále na úrovni lidské inkarnace. Dostat se na tuto úroveň nám pravděpodobně trvalo tisíce životů. Tento krok zpět můžeme pozorovat na nehumánním chování mnoha jedinců a národů v dnešním světě.

Panča-nijama, etické předpisy, nezbytné pro vývoj k vyššímu lidskému a posléze božímu stavu, zahrnují zásady Sauča, Santóša, Tapas, Svádhjája a Átma-pranidhána.

Sauča – znamená vnější i vnitřní čistotu. Čistota musí zasahovat až do emoční a mentální oblasti.

Santóša – je mentální vyrovnanost, stav s klidnou myslí, přestože je umístěna v centru hurikánu. Můžete být pohlceni vírem myšlenek, emocionálním neklidem, ale musíte dospět ke klidu „Já“. Komunikujte jen sami se sebou. Buďte tiší a poznávejte.

Tapas – je zásadou disciplinovaného života. Pro jogína to znamená pravidelnost praxe, přesnost, schopnost „být tady a teď“. Tapas prezentuje také disciplínu, která umožňuje jednat s druhými s ochotou přizpůsobovat názory a pocity tam, kde je to nutné, a dopracovávat se tak porozumění. Tapas se stává formou karmajógy, disciplinované služby druhým.

Svádhjája – znamená sebeanalýzu. „Člověče, poznej sám sebe.“ Skutečná pokora a skromnost se získá teprve na základě celistvosti, úplnosti povahy člověka ve spojení s duchovní jednotou. Poznat sám sebe vyžaduje trpělivost i oddanost sobě samému.

Átma-pranidhána – se často nazývá íšvara-pranidhána, pozornost vůči Bohu. Ve skutečnosti to znamená učit se interpretovat hlas vnitřní reality, skutečné podstaty, átmanu. Teprve v nedávných dobách se sem dostal termín íšvara, který označuje Boha. Naslouchejte hlasu ticha a poslouchejte stále bez výhrad.

 

Literatura

Jóga – krok za krokem, 1999

 

  • autor: Eva Učňová
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket