Kreslím srdcem

16. 05. 2016


Pamatujete si ještě na chvíli, kdy jste jako dítě dostali sadu pastelek, fixek nebo vodovek? Vzpomenete si, jak jste okamžitě věděli, co nakreslíte nebo namalujete? Dokážete si připomenout, jakou radost jste cítili? Trápilo vás, že se váš výtvor někomu nebude líbit, že by měl vypadat jinak nebo že jste úplně nevystihli realitu předlohy?

Většina z nás dychtivě utíkala svůj výtvor ukázat rodičům nebo někomu blízkému. Ano, všichni jsme si někdy v dětství vyslechli negativní reakci na svou tvorbu, ale odložili jste pak pastelky a řekli si, že se jich už nikdy nedotknete? Co, kde a hlavně kdy se v nás zlomilo, že jsme si tu radost z malování a kreslení nepřenesli do světa dospělých? Možná jsme se jen chybně ztotožnili s názorem, že malování patří dětství, váženým umělcům nebo pár vyvoleným. Ale co všechna ta spontánní radost, naplnění, sebeuspokojení?

Intuitivní kreativita
Intuitivní malba nebo kresba je odrazem našeho JÁ, našeho nynějšího nebo budoucího emočního stavu – je formou terapie a relaxace. Je obrazem, ve kterém můžeme číst beze slov. Je přenosem emocí a energií do obrazců a barev, a chceme-li, pak následně také do slov. Vezmeme-li v úvahu, že pouhé naladění se na naše vnitřní JÁ a pro začátek jen obyčejná tužka mohou přinést kýžený efekt radosti, uvolnění a poznání, tak proč váhat a nezkusit to?
K základní intuitivní kresbě není potřeba nic víc než obyčejný papír – list v poznámkovém bloku nebo stránka v kapesním kalendáři, tužka, pero nebo pastelka. Kreslit můžeme prakticky všude. Zavřeme oči a odpojíme se od hlučícího světa kolem nás – dopřejeme si prázdniny, klidně v plně obsazené tramvaji uprostřed dopravní špičky. Dovolíme naší ruce spočinout na papíře a necháme ji bez ovlivňování plout. Možná, že nás ze začátku budou vyrušovat naše myšlenky, které se nám budou snažit napovídat, usměrňovat nás nebo nás upozorňovat „co bychom měli“. Pokud nás toto počáteční „mihotání víček“ neodradí a setrváme v kreslení, věnujme se mu tak dlouho, jak jenom chceme. Tento postup přináší mnohé nové. Začneme řídit své myšlenky, uvědomíme si uvolnění a dotkneme se sami sebe v okamžiku „nula“. Možná se naše ruka zuřivě zmítá po papíře v hranatých obrazcích, až vypotřebujeme všechnu tuhu. Možná se jenom ladně pohybuje a kreslí oblé tvary. Možná se v kresbě mísí oboje. Vyvrcholením je pak čistá radost a uvolnění – ono chvilkové rozpoložení, kterého se nám v životě tak málo dostává.

Vnímat vlastní kresbu
Dekódování intuitivní kresby je velice jednoduché a tkví v nás samotných. „Neznám nikoho dalšího, kdo by mě znal lépe než já“ – a máte úplnou pravdu. Jednoduchým návodem k vyhodnocování takové kresby je prosté uvědomění si, co pro nás určité tvary, obrazce a barvy znamenají, jaké emoce v nás vzbuzují. Jak jsou v kresbě zakomponovány, v jaké dynamice a intenzitě. Pak už stačí jenom kresbu vnímat, uvědomovat si ji, a pokud přeci jen potřebujeme, přenášet ji do slov.
Vyměníme-li někdy fádní tužku za barevné pastelky, je to jako bychom přidali slova do slovníku a poslali svoji kresbu o úroveň výše. Naše pocity a stavy získají barvy a odstíny. Připomeňme si, co v nás jednotlivé barvy vzbuzují, jaké energie evokují, s čím si je spojujeme. Každá z barev v sobě nese pozitivní i negativní energii, které se projevují individuálně. Zmíním-li například žlutou barvu, která má zcela objektivně pozitivní energii – připomíná slunce, teplo a krásný letní čas – musím zároveň myslet na to, proč tak málo lidí tuto barvu na sebe obléká? Přináší totiž odhalení v davu šedi a konvence, září a upozorňuje na sebe, v kontrastu s bezbarvým průměrem je nabitá energií. Obléknout takovou barvu uprostřed zimních měsíců si pak žádá nemalou dávku sebevědomí. V negativních intencích může tato barva souviset až s narcismem. To, jak bude použita v intuitivní kresbě, ale záleží jenom na nás a našem vnímání.

Kreslení jako terapie
Při vyhodnocování kresby se však můžeme potkat i s některou negativní emocí, blokem nebo strachem. Cestou terapie nebo nápravy těchto stinných stránek naší duše může být prosté překreslení kresby s použitím jiných, nám příjemných barev a obrazců. Nebo vytvoření jakéhosi budoucího obrazu nebo vizualizace změny – změnové mapy. Zanesením na list papíru si změnovou mapu lépe zapamatujeme, vryje se nám do mysli lépe než slova. Každé připomenutí si obrazu v mysli nám pak automaticky přivodí i energii, kterou jsme do obrazu vložili.
Není třeba se však omezovat pouze na pastelku nebo tužku. Malba vodovkami, temperovými nebo akrylovými barvami s sebou přináší jiný rozměr barevného spektra. Stejně tak se nemusíme omezovat pouze na práci se štětcem. Malovat se dá totiž čímkoliv. Vyhněme se však jakékoliv skice nebo návrhu malby. Postupujeme úplně stejně jako při intuitivní kresbě tužkou. Konečné zhodnocení, „vyladění“ malby a nastavení „změnové mapy“ je pak už čistě jenom mezi vámi a plátnem.

  • autor: Týna Žabžová, spoluautorka projektu YOGA & ART
  • www.yoga-art.cz
  • zdroj fotky: Týna Žabžová 

 

Redakce se omlouvá Týně za špatně uveřejněný web v časopisu JÓGA DNES květen/ červen! 

 

2016-03-05 at 10-00-26
2016-03-05 at 10-04-20
2016-03-05 at 10-06-58
2016-03-05 at 10-09-33

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket