Krása v nedokonalosti potravin

07. 11. 2018


Když se ve vztahu k jídlu řekne krása v nedokonalosti, okamžitě se mi vybaví křivě ukrojený krajíc čerstvého chleba, srandovně narostlá mrkev nebo poctivá jahoda s typickým seskupením semínek na jedné straně. Bohužel tu „krásu“ neocení každý strávník či spotřebitel, a to je škoda...

Touha po dokonalém

Musím přiznat, že mě vždy vše atypické v jídle přitahovalo a zůstalo mi to dodnes. Záměrně si často vybírám ty kousky potravin či připravených pokrmů, které jsou něčím jiné – prostě vyčnívají. Mé první vypěstované rajče na zahradě bylo šišaté, prasklé a k dokonalosti mělo daleko. Přesto ten pocit, když jsem ho utrhla, promnula v rukách a posléze nakrájela, ochutila a snědla, byl výjimečný. Proto si říkám, kde nastal ten zlom? Byla to chyba naše, zákazníků, že je nám nabízeno jen dokonale tvarované či dokonale barevné, nebo to na nás prodejci jen často hází?

Uniformnost

Atypičnost či odchylky u potravin co do jejich tvaru, barvy a chuti jsou dlouhodobě spíše nežádoucí. Lidé, a speciálně český zákazník, chtějí vždy dostat to, na co jsou zvyklí. Češi jako národ jsou velmi konzervativní. A prodejci se to pod záminkou, že to tak chce spotřebitel, snaží dodat. Z toho důvodu se často skupují suroviny z celého světa, aby se při výrobě produktu namíchaly do stále stejných, požadovaných vlastností. To se děje běžně u medu či u kávy. Koupili jsme si sklenici medu a nalezl jste na ni „Made in EU“? Pak věřte, že jste dostali mix medů z celého světa, který jen splňuje „univerzální“ požadavky. Pokud není potravina dostatečně atraktivní co do barvy, je důležité ji patřičně dobarvit, a že barvy umí lákat! Běžně se dobarvuje například i obyčejný tvrdý sýr tak, aby byl více žlutý. Žádá si to, prý, zákazník.

Blýská se na lepší časy?

Pakliže se vypěstuje atypicky vypadající plodina, nejčastěji zelenina a ovoce, jsou vyčnívající kusy nemilosrdně vyřazeny – zdravé, chutné, nezávadné, jen atypické. Toto byl dlouhá léta naprostý standard.Vyhazování nestandardních plodin však znamená velké plýtvání. Naštěstí se v minulém roce alespoň v tomto ohledu začaly věci měnit. Několik obchodních řetězců se rozhodlo, že začne „ošklivou“ zeleninu a ovoce prodávat. Světe div se, začal o ni být relativně velký zájem a nyní se podařilo atypické plody na pulty obchodů znovu dostat. Od plodin byl už jen krok k potravinám, na kterých se podílela lidská ruka (rohlík, vánočka...), a i v tomto ohledu se blýská na lepší časy.

Několik posledních let mám dobrý pocit z toho, že jsme se trochu otřepali a probrali a že se opět začínáme vracet k přirozené stravě. Dost tomu pomohl trend farmářských produktů přímo od pěstitelů či z maloobchodu. Začínáme si uvědomovat, že krásně vypadající, červené rajče, které k nám putovalo přes půl Evropy, asi nebude to pravé ořechové. Snažíme se čím dál více podporovat lokální produkci, lokální pěstitele i chov, a pomalu, ale jistě se k té kráse s velkým K dopracováváme.

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket