Kouzlo sedu se založenýma nohama

26. 09. 2017


Také máte při praxi někdy tendenci střídat polohu za polohou? Přemýšleli jste proč vlastně? Protože nedokážeme setrvat v klidu v jedné poloze. Mysl žádá nové podněty, a tak jí je dáváme a měníme polohy....

Zatuhlé kyčle dnes představují problém, který trápí drtivou většinu populace. U mnohých se k tomuto neduhu přidává ještě bolest kolenou a zad. Tedy představa, že se někde posadí na zem, založí nohy a chvíli tak vydrží, je pro ně skutečně nereálná. Ale to je často i pro ty, kteří žádnými fyzickými neduhy netrpí. Existují totiž i jiné překážky než ty, které nám klade do cesty omezenost fyzického těla.

Jednou z největších překážek je neklidná mysl. Ta nám nedovolí v klidu posedět. Protože potřebuje neustále nové podněty. Představme si ji třeba jako zvídavou opici, která neustále sleduje své okolí a hledá nové podněty k rozptýlení. Dáme jí banán, takže si s ním chvíli hraje, a je klid. Jenže jakmile banán sní, všechno začíná nanovo. Potřebuje další věc, která ji zabaví. A takhle je to vlastně pořád dokola – tedy pokud se necháváme neklidnou myslí ovládat.

Opička jako domácí zvířátko

A teď si představte, že ta hyperaktivní opička najednou přestane zlobit a vyrušovat. Nebude požadovat nové banány, nebude nám klepat na rameno a vyžadovat pozornost, nebude nás pošťuchovat, abychom vymysleli další aktivity, které by zahnaly její dlouhou chvíli. Nebylo by to krásné? Jít spát s čistou hlavou, okamžitě usnout bez toho, aniž bychom ustavičně mysleli na to či na ono, a se stejně čistou hlavou se probouzet? Že to není možné? Hloupost! Je to možné, protože zvládneme všechno, co si usmyslíme. Jen musíme učinit vnitřní rozhodnutí a říci si dost: JÁ UŽ TO TAKHLE NECHCI.

Vědomé vnitřní rozhodnutí

Protože jakmile učiníme vědomé vnitřní rozhodnutí, budeme se již svého přesvědčení držet. Což samo o sobě je hlubokou vnitřní praxí. Tu můžeme propojit s praxí fyzickou a začít léčit i neduhy fyzického těla, které jsme popsali na začátku článku. Představme si sami sebe, jak sedíme v klidu se založenýma nohama. Proč tak nevydržíme sedět třeba hodinu? Co nám to znemožňuje, co nás ruší? Obvykle to bývá právě ta opička mysl – ona nás upozorní, že nás bolí kolena. Ona nám vnukne myšlenku, že máme kolena moc vysoko a že ty kyčle máme opravdu hodně zatuhlé. Ona nám připomene, jak nás bolí záda. Ale pozor – dobrá zpráva je, že my jsme učinili vnitřní rozhodnutí, že ji poslouchat nebudeme a nebudeme jí dávat pořád nové a nové banány. Což se skvěle osvědčí zejména při praxi.

Ásana není pozice

Také máte při praxi někdy tendenci střídat polohu za polohou? Přemýšleli jste proč vlastně? Protože nedokážeme setrvat v klidu v jedné poloze. Mysl žádá nové podněty, a tak jí je dáváme a měníme polohy. V šavásaně na konci praxe nemůžeme vydržet, protože se nám do mysli okamžitě po zklidnění začnou vkrádat představy, co a jak nás ještě čeká. Ale vzpomínáte? Učinili jsme vnitřní rozhodnutí, že takhle už to dál nechceme. Tak se pojďme v klidu posadit a setrvejme tak. Ke kvalitní praxi nepotřebujeme desítky poloh. Stačí jedna. Ve které vydržíme a budeme se v ní cítit dobře. Sami se sebou a se svým dechem.

Pohodlná poloha

Tedy se posaďme a založme nohy do sukhásany, pohodlné polohy, tureckého sedu. Nezáleží na tom, jak moc nohy založíme. Proveďme to tak, jak nám v dané situaci tělo dovolí. Pokud nemáme kolena v jedné rovině s kyčlemi, podložme si hýždě polštářkem. Zavřeme oči a zmapujme fyzické tělo. Za temenem hlavy se pocitově vytáhněme nahoru. Obraťme pozornost k dechu. A buďme v poloze. Jakmile nám zde přestane být dobře, založme nohy na druhou stranu. Vnímejme své tělo a poslouchejme signály, které nám vysílá. Nespěchejme. Nehrajme si na hrdiny. Buďme sami sebou. První den vydržíme třeba jen pár minut. Ale nezáleží na tom, jak dlouho. Záleží na tom, ŽE VŮBEC.

Cítit se dobře

Budeme-li sed se založenýma nohama praktikovat každý den, sami jistě brzy uvidíme, že praxe nese své ovoce. Jak v rovině vnitřní, tak i v té fyzické. Budeme klidnější, vyrovnanější, stálejší. Kyčle se začnou uvolňovat, kolena otužovat, záda vytahovat. Možná, že odložíme polštářek a nebudeme již cítit potřebu si podpírat hýždě. Možná, že změníme způsob sedu. Možná, že se začneme jinak dívat na sebe a na život, který vedeme…

 

  • autor: Kateřina Lukášová
  • www.sadhak.cz
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket