Zase ten úplněk. Zase nervozita a podrážděnost. A znova ten pocit „divna“. Myslím, že v minulém životě jsem musela být zřejmě čarodějnice, protože úplněk na mě působí absolutně naplno. Špatný spánek, špatná nálada, špatné vize, špatné myšlenky. Jako člověk praktikující aštangu, bych ve dnech úplňku měla zůstat bez praxe. Jenomže vždycky mám pocit, že právě o tomto dni by mi jóga pomohla úplně nejvíc. Zkouším se postavit na podložku, ale nohy i ruce mám jako z olova. Už ráno se mi běhalo hůř než v jiných dnech.

Běhám už dlouho a je to pro mě určitá část relaxace. Dříve jsem dokázala běhat s prázdnou hlavou, dnes využívám těchto chvilek o samotě jako podnět a příležitost k tomu si naopak myšlenky utříbit. Myslím na to, co mě včera táhlo jet na místo, které jsem chtěla dlouho navštívit. A co mě tolik zklamalo, když jsem svůj vnitřní hlas uposlechla.

Dnes znova… Při běhu přišla myšlenka „nelámat nic přes koleno, tzn. zpomalit, nezmatkovat, zachovat klid“ a touha být na podložce. A taky místo aštanga jógy, kterou dnes nemůžu, a ani nechci praktikovat, se pouštím do jemnější formy jógy. Najednou zjišťuji, jak se nezvládnu dostat do pozice eka pada rajakapotanásana – holub. Bolí mě kyčelní kloub na pravé straně. Co se to děje? Moje tělo nespolupracuje tak, jak bych si přála, a mně je z toho všelijak. O slovo se hlásí mé ego, které našeptává „TY, zrovna TY bys to zvládnout měla!“ Odcházím z pozice a pomalu zkouším tutéž ásanu na druhou stranu. Levá funguje mnohem lépe, což ostatně dokazuje nulová bolest a nulový tlak v jakékoli části mého těla. Takhle by to mělo být, avšak já vím, že každá ásana přichází vždy s jiným pocitem na každé straně těla. Nechám své ego promluvit a zase odejít. Takhle to přece nemá fungovat. Ať už jakoukoli ásanu zvládáme, nebo nezvládáme, je to jen o tom, jaké limity má naše tělo. Každý zvládne něco jiného, každého z nás pustí tělo do jiného rozsahu, jiného směru. A o tom je jóga přece také. Jóga má být zábavou, motivací, poučením, relaxací, má být čímkoli, jen ne tlakem, povinností a „musem“.

Užívejte si svou praxi a nehodnoťte. Protože každý den je jiný a každý den něco půjde hůř, či lépe než den jiný. Přeji všem krásné chvíle na vašich podložkách a zvládnutí všech úplňkových dnů, které máme před sebou.

Namasté

• autor: Veronika Nadymáčková
• zdroj fotky: Shutterstock.com