Jógová praxe jako plynutí

02. 02. 2019


Až příliš často jsme svazováni vlastními představami o tom, jak by co a kdo měl vypadat. Sami se tak uvrhujeme do nepohody, stísněnosti a nedostatku prostoru pro duchovní rozvoj, realizaci a štěstí. Týká se to i jógové praxe. Proč je tak těžké respektovat přirozené plynutí?

Plynutí. Se zatáčkami, vyvýšeninami, zákrutami, zlomy, pády, nížinami. Přesto stále plynutí. V dnešním chaotickém světě a zrychlené době na něj zapomínáme. Od dětství ztrácíme schopnost a chuť jej vnímat a respektovat. Činíme si tak život zbytečně složitější. Klíč je v tom najít cestu zpátky k sobě, naučit se naslouchat si a rozpoznávat jemné impulsy, jimiž k nám promlouvá nejen vlastní fyzické tělo, ale i nitro. S tím může pomoci jógová praxe. Hlavní práci ale budeme muset vykonat my sami. Protože i když nás učitel navádí, směřuje a pomáhá zvládat to, co v rámci praxe objevujeme, je to vždy na nás – to, jak praxe plyne, i to, jak se vyvíjí.

Zapomeňme na mantinely

Lidé mají tendenci škatulkovat. Vymezovat hranice. Mantinely. Tak je to správně a tak zase špatně. Ten je hodný a tamten zlý. Takhle se to dělat má a takhle rozhodně ne. Soudíme. Sebe i ostatní. Přísně. Zbytečně přísně. To všechno nás uzavírá světu a možnostem, které skýtá. A nemyslím pouze svět ve smyslu planety a zemí, ale také svět náš – vnitřní, který jedině nám může dát tu pravou, jedinečnou a nenahraditelnou svobodu. Nejprve si ale musíme dovolit si ji darovat. Zní to možná zvláštně, že? Ale je to skutečně tak. Až moc často jsme původcem vlastní nesvobody a spoutanosti jen my sami. Poutáme se totiž k tomu, co si myslíme, že je správné, a k tomu, co předpokládáme, že by tak mělo být. Aniž bychom to tak třeba doopravdy cítili. Nic dalšího nepřipouštíme, zavíráme oči i své srdce. Odpovědí jsou pocity nepohody, smutek, úzkost, tlak na hrudi, tíseň, psychické nepohodlí. Připadáme si nepatřičně, nevíme, jak se chovat, zvažujeme každé slovo a čin, nejsme sví a necítíme se dobře ve své kůži. A do toho si pořád všechno ohraničujeme a škatulkujeme, protože si tak vytváříme podle svého úsudku bezpečné místo, kde nás nikdo a nic nemůže překvapit, a nemůže nám ani ublížit. Opak je pravdou.

Svoboda začíná uvnitř

Zní to všechno hezky. Ale jak začít? Od sebe. To je to nejjednodušší a zároveň nejtěžší. Obzvláště začátky mohou být těžké. A stejně těžké je vytrvat. Úsilí a vytrvalost ale nesou ovoce. Nesmí být ale činěny pro tyto plody, nýbrž pro svou podstatu jako takovou. Pro samo úsilí a vytrvalost. S vědomím, že se tak kultivujeme a stáváme se lepším člověkem, nejlepší verzí sebe sama, která může být oporou nejen sobě, ale také těm, které milujeme. Jak ale na to? Rozbalte podložku. Lehněte si na ni. Ruce podél těla, dlaně vzhůru, zavřené oči, naprosté uvolnění. Dech dovnitř a ven. Sledujte jej. A nevšímejte si myšlenek, které se zoufale snaží zaujmout vaši pozornost. Ať už se týkají kohokoliv a čehokoliv. Teď jste jen vy a váš dech. Nic víc ani nic míň.

To, co povyšuje bytí na žití

Bytí, přebývání povyšuje na žití a prožívání právě vědomí toho, že tu jsme. Bytí je tímto uvědoměním povýšeno na vědomé žití, které dává svobodu a nezná hranice ani meze. Přijímá vše, co přichází, respektuje to a nechává plynout zvědavé, co následující přinese. Začněte v praxi. Ať už chodíte na lekce, čtete náš časopis, sledujete videa. Inspirujte se, ale nedovolte, aby tipy a rady zasáhly do vaší vlastní praxe. Rozviňte ji sami podle sebe a nechte skrze ni promlouvat vlastní nitro. Jedině tak se očistíte od nánosů stresu, úzkosti a smutku, které na vás dnes a denně útočí. Jedině tak vykročíte na cestu k objevení a prožití a splynutí s autentickou svobodou, která je jen vaše a která je jen ve vás. Stačí ji objevit a potom udržovat a respektovat. Máte na to nekonečně mnoho času. A začít můžete hned. Ani k tomu nepotřebujete podložku. Stačí zavřít oči, dýchat a naslouchat.

 

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket