Jóga učí vychutnat kouzlo přítomného okamžiku. Často žijeme, aniž bychom prožívali. Nerozlišujeme mezi zážitkem a prožitkem. Mezi bytím a žitím. Smysl a hodnotu všemu, co nás v životě potkává, dává vědomí. Vědomé žití. S uvědoměním si nutnosti této vědomé vědomosti zase pomáhá jóga. Navádí nás k němu jako laskavý učitel, chápající přítel, pečující matka i kárající otec. Je vším, čím potřebujeme, a učí nás nacházet to v nás samých. Protože jóga v konečném důsledku nedělá nic jiného, než že nás učí komunikovat se sebou tak, abychom žili spokojený život. V souladu se sebou i celým světem.

Proti fyziologii a přirozenosti

Z výše řečeného přirozeně vychází i správné držení těla. Je fyziologické. Což znamená, že podporuje správné fungování celého organismu. Pochody, které v něm probíhají. Dýchání, trávení, vyměšování. I drobné nedostatky v držení těla mohou způsobit menší či větší zdravotní potíže počínající bolestmi hlavy, jdoucí přes nespavost a končící u zácpy. To vše proto, že se hrbením, nebo naopak prohýbáním odchylujeme od přirozenosti, v jejímž duchu byla naše těla vytvořena. Fyziologie, ergonomie, to vše spolu souvisí, a to vše dohromady tvoří dokonalou konstrukci lidského těla symbolizujícího věčné plynutí. Nerovnováhy toto plynutí narušují.

Vědomí vlastního těla

Vše se přitom odvíjí od dechu. Ten pomáhá s uvědoměním si vlastního těla. S jeho vnímáním. Nejde o to, že víme, kde máme hlavu, ruce a nohy. Jde o to, abychom dokázali rozeznat, jak které části těla pracují, spolupracují, jak se účastní dechu, kde se nacházejí. Z tohoto vnitřního uvědomění potom vychází přirozenost v nastavení správného držení těla. Nejprve se položte na záda. Ruce podél těla, dlaněmi vzhůru. Oči mějte zavřené. S nádechem pošlete ruce nad hlavu a napněte všechny svaly na těle (jako když se ráno protahujete, než vstanete z postele), s výdechem uvolněte. Zopakujte. Vraťte ruce podél těla. Dýchejte. Vnímejte proud dechu dovnitř a ven. Za zavřenýma očima pozorujte dech a dráhu, kterou v těle vykonává. Vnímejte, jak se cítíte. Jak cítíte dotyk těla s podložkou. Které části těla se podložky dotýkají. Zmapujte takto za zavřenýma očima celé své fyzické tělo.

Tři body opory

Postavte se oběma chodidly na zem, nohy u sebe (jak tělo dovolí). Vnímejte tři body opory, které máte na chodidlech – palec (kloub pod palcem), malík (kloub pod malíkem) a patu. Vpíjejte je do země a hledejte skrze ně stabilitu a rovnováhu. Za zavřenýma očima pozorujte dech a dráhu, kterou v těle vykonává. Dýchejte a stejně jako v leže na zemi mapujte fyzické tělo. Za temenem hlavy se vytahujte vzhůru, ale bradu lehce tlačte k hrudní kosti. Kostrč padá dolů mezi paty. Nevynakládejte sílu. Buďte ke svému tělu jemní. Dýchejte a vnímejte, jak se cítíte. Jak pociťujete své tělo. Potom se posaďte do sedu se založenýma nohama, podle potřeby podložte hýždě polštářkem, ručníkem či kusem oblečení tak, aby kolena byla v rovině s kyčlemi. Postupujte stejně. Pozorujte dech, postavení těla, to, jak se cítíte a vnímáte, to, jak vnímáte postavení těla. Za zavřenýma očima se srovnejte. Za temenem hlavy se vytahujete vzhůru, ramena jsou nad kyčlemi, kostrč padá kolmo k zemi. Až se přestanete cítit pohodlně, vyměňte nohy. Zakončete v poloze šavásany. Praktikujte toto dechové cvičení kdykoliv během dne, kdy budete mít čas. Najděte si jej. Chvilku pro sebe. Za zavřenýma očima mapujte postavení těla. Srovnejte jej v souladu s dechem. Cvičte, abyste jej dokázali srovnat kdekoliv a kdykoliv. Aby tak zkrátka bylo. Plynulo.

• autor: Kateřina Hájková
• foto: Shutterstock.com