Cvičební sestavy 28. 02. 2017 PDF Tisk

Jógou proti syndromu karpálního tunelu

Vhodně zvolené jógové prvky a ásany mohou být skvělou prevencí ale i uzdravujícím systémem pro obtíže spojené se syndromem karpálního tunelu.

Jógou proti syndromu karpálního tunelu

Syndromem karpálního tunelu nazýváme bolestivý stav ruky a prstů, který je způsobený kompresí středního nervu v oblasti zápěstí, kde nervy, cévy a šlachy procházejí zúženým místem pod zápěstními vazy. Pokud je v tomto prostoru málo místa, vzniká tzv. útlak (odtud též alternativní název útlakový syndrom), který se projevuje poškozením či postižením nervu. Vznik onemocnění může být způsobem dlouhodobě opakovanými nesprávnými pohybovými stereotypy, zadržováním tekutin, nebo úrazy či záněty v zápěstní oblasti.

Mezi projevy syndromu karpálního tunelu patří pocity mravenčení, pálení, necitlivost, bolest – i noční. Pacienti trpící tímto postižením by se měli vyvarovat dlouhodobě opakovaným stereotypním pohybům ruky a zápěstí, které mohou příznaky ještě zhoršit. V tomto směru se doporučuje mazání mastmi, klid, a někdy i injekce kortikoidů. Pokud nic nezabírá, bývá nutné přikročit k radikálnímu řešení, které představuje operace. V jejím rámci dojde k přetnutí zápěstních vazů, a tím k uvolnění nervu.

Častou příčinou bývá právě kancelářská práce s myší, která nutí držet ruku a zápěstí dlouhou dobu v nepřirozené poloze. Této činnosti se však bohužel nevěnujeme pouze v kanceláři. Ruku na srdce, kolik času, který bychom mohli trávit mnohem smysluplněji, dnes věnujeme surfování po internetu a sociálních médiích? K účinné prevenci výše zmíněných nepříjemných obtíží proto často stačí omezit činnosti prováděné na počítači. Další dobrou zprávou je, že zmírnit účinky takového životního stylu může pomoci i jóga. A to dokonce velmi efektivně.

Roku 1988 byly v Journal of the American Medical Association zveřejněny výsledky studie ukazující, že lidé, kteří praktikovali 11 jógových poloh 2× týdně po dobu dvou měsíců dosáhli výrazné redukce, v mnohých případech i eliminace, nepříjemné bolesti zad, která je dlouhodobě zatěžovala. A když to šlo se zády, proč by to nemělo jít s rukama a zápěstím? Prováděním poloh, jako je prkno nebo střecha můžete oblast zápěstí a předloktí významně posílit, což se samo o sobě může stát účinnou prevencí před vznikem syndromu karpálního tunelu.

Z toho důvodu jsme se rozhodli seznámit vás s několika polohami, jejichž pravidelným praktikováním můžete zahnat potíže související s útlakovým syndromem jednou pro vždy. Zkuste se jim, dle doporučení výše zmíněné studie, věnovat alespoň 2× týdně po dobu dvou měsíců. Nezaberou vám příliš mnoho času, takže se kvůli nim nemusíte vzdávat své oblíbené praxe. Pokud vás zápěstí bolí, cvičte s bandáží, která je ochrání a dodá pocit stability, nebo s klínovým blokem, který pomůže zmírnit napětí.

 

A o jaké polohy se tedy jedná?

1. Výchozí polohou je poloha hory. Stojíme s chodidly těsně u sebe, vnímáme 3 body opory, kostrč nám padá dolů mezi paty, vytahujeme se za temenem hlavy vzhůru. Nadechneme se a s výdechem provedeme anjali mudru, kdy spojíme dlaně před hrudníkem tak, aby palce směřovaly do jeho středu. Několikrát se nadechneme, potom s výdechem dlaně rozpojíme a pokusíme se spojit je stejným způsobem za zády. Nejdeme přes bolest, najdeme polohu, která je příjemná, a v té setrváme alespoň po dobu 5 nádechů – výdechů. Postupně se bude náš rozsah zvyšovat, jak se budou zápěstní vazy natahovat. Nespěchejme však na ně a dopřejme jim i sobě dostatek času a prostoru pro nácvik úplného provedení.

2. Výchozí poloha je stejná. Pravou ruku předpažíme, dlaň otočíme vzhůru a potom jemně ohneme ruku v zápěstí tak, aby prsty směřovaly dolů k zemi. Levou rukou jeden prst po druhém chytíme ze spodu a jemně tlačíme s výdechem k tělu. V příjemné poloze setrváme opět po dobu přibližně 5 dechových kol. Vystřídáme ruce.

3. Výchozí poloha je stejná. S výdechem spojíme ruce do anjali mudry, s nádechem jdou ruce vzhůru, s dalším výdechem s rovnými zády klesáme dolů do předklonu, kde zahákneme ukazováky za palce. Pokud nedosáhneme až na zem, lehce pokrčíme nohy v kolenou tak, aby byla poloha příjemná. Setrváme opět alespoň 5 dechových kol.

4. Provedeme polohu delfína.

5. Známe polohu kraví hlavy. V této verzi polohy zaujme tuto ásanu pouze horní část těla, spodní část těla setrvá v sedu na patách. Pánev zde máme v neutrální poloze, kostrč padá mezi paty, za temenem hlavy se vytahujeme vzhůru. Polohu kraví hlavy rukama provedeme na jednu stranu a potom i na druhou.

6. Výchozí poloha je stejná – sed na patách. Ruce provedou polohu orla, opět na obě strany.

7. Provedeme polohu kočky s tím rozdílem, že dlaně otočíme opačně, než jsme běžně zvyklí. V tomto provedení nesměřují konečky prstů od těla, ale k tělu. Opět nejdeme přes bolest, najdeme polohu, která je příjemná, a v té setrváme. Dlaně se nemusí dotknout země.

8. Poloha mostu. Jakmile se dostaneme pánví do odpovídající výšky, spojíme ruce pod tělem – propleteme prsty a necháme volně ležet na zemi.

 

  • autor: Kateřina Lukášová
  • www.sadhak.cz
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

 

Objednat předplatné