Jóga v prostoru víry (úvod)

21. 05. 2015


Olga Remešová připravila nový seriál,  kde prostřednictvím laických informací zasazených do odbornějšího rámce, získáte povědomí o tom, co spojuje jógu s křesťanstvím, islámem, buddhismem, hinduismem a judaismem. 

O józe se často traduje, že se zrodila z matice hinduistického světa. Mircea Eliade ale tvrdí, že původ jógy lze vysledovat až do prehistorického šamanismu, tedy jevu, který se v různých podobách prolíná většinou světových kultur a náboženství a má své kořeny někde snad v paleolitu. To je pravděpodobně příčinou, proč vedle stejného cíle, kterým je duchovní rozvoj člověka a jeho seberealizace v Bohu či Absolutnu, i mnohá další témata vztahující se k náboženským fenoménům evokují prvky jógy. Paralely mezi jógou a různými náboženskými systémy se objevují jak na poli metafyzickém, tak v oblasti symboliky rituálů, hodnot, norem atd., a tyto podobnosti je velmi zajímavé sledovat. To je důvod, proč vzniká seriál o józe a víře.

Pojem jóga je etymologicky odvozen od kořene judž – spojit dohromady, pevně uchopit, zapřáhnout, ujařmit, a souvisí s latinským jungere, jugum, anglickým oke atd. Obecně jím lze označit kteroukoliv asketickou techniku a meditační metodu. Nesčetné indické myšlenkové proudy a mystická hnutí daly těmto meditací a askezím odlišnou náplň. Existuje klasická jóga, filosofický systém vyložený Pataňdžalim v proslulém pojednání Jógasútra a vedle ní bezpočet jógy lidové nesystémové, např.: jóga nebráhmanská (buddhistická, džinistická), magická, mystická atd. 

Touha po osobní zbožnosti

Indie jógu nestvořila, ale jóga zde zvítězila nad bráhmanskou ortodoxií a ovládla kulturní a duchovní život Indů. Hlavním důvodem byla potřeba lidových mas získat konkrétnější náboženskou zkušenost, tedy touha po snadno dosažitelné, vnitřní a osobní mystické zbožnosti, kterou tradiční jóga – tedy ta lidová – zvláštní a nesystematická, opírající se téměř výhradně o bezprostřední, konkrétní zkušenosti, dokázala poskytnout. Hlubší pronikání technik jógy do lůna ortodoxní indické tradice se sice setkávalo s určitým odporem příznačným především pro oficiální kruhy ortodoxního bráhmanství, zákonodárce a védantské metafyziky, ale většina právněteologických pojednání hodnotí praktiky jógy kladně. Někdy je i vychvaluje s odkazem na jedinečnost jejího magického a očistného významu. Upozorňují ale, že cílem jogína by mělo být vždy dosažení konečného vysvobození. Podobně hovoří i Pataňdžali ve své Jógasútře.

Jóga tedy může mít velmi mnoho podob, a stejně je tomu i v případě náboženských systémů. Samotný termín náboženství je velmi těžce definovatelný a v mnoha směrech problematický, jako např. kultura, umění atd. Zahrnuje navzájem si podobné i nepodobné jevy. Liší se především v možnostech víry v množství bohů, přes víru v jednoho Boha až po odmítání víry v jakékoliv božstvo. Všechna náboženství se ale shodují v cíli, je jím cesta spásy a její poselství. Lidé víry tedy, stejně jako jogíni, směřují k vykoupení. Nadřadíme-li jednotu uvedeného cíle nad fenomény ostatní, mohla by pak jóga existovat ve vzájemné synergii s jakýmkoliv náboženstvím a zároveň na něm zůstat nezávislá. Vždy ale bude záležet na úhlu pohledu, protože my, kteří jsme konečné svobody nedosáhli, nemáme mnoho co říci a osvícení vědí, že tento způsob existence je v intelektuální rovině neuchopitelný. Ponecháme proto vykoupení v podobě hlavního spojujícího elementu v pozadí a zaměříme pozornost na jiné momenty světových náboženství, jako je křesťanství, islám, buddhismus, hinduismus a judaismus, jež se nám jeví stejně zajímavé.

Morálně etická pravidla a normy tvoří základní stavební kameny všech náboženských systémů i duchovních nauk. Pro křesťanský svět je v tomto směru vodítkem dekalog, pro jogíny jama a nijama. Jaký je jejich obsah, jaký pro nás mají význam, existuje mezi nimi soulad, či nikoliv? To jsou otázky, na které budeme hledat odpovědi při porovnávání jogínského a křesťanského desatera v prvním díle seriálu (pozn. redakce: Jóga Dnes LÉTO 2/2015).

Překrývá se islámská spiritualita s učením jógy, jak tvrdí mnozí autoři? Posuďte sami v textu věnovaném metafyzickým doktrínám jógy a súfismu. V dalším článku budete mít možnost zjistit, že polohy, jež zaujímají muslimové při modlitbě (salát), představují geniální sekvenci podporující zdraví našeho těla, pokud se na ně díváme perspektivou asán. Posledním islámským tématem je symbolika Mohamedovy legendární Noční cesty (Al-Isrá´), při níž navštívil sedm úrovní nebe (mirádž) a spatřil všechny jeho krásy. Evokuje totiž vzestup šakti, kundaliní energie po páteři směrem k sedmé čakře. 

Z učení indického prince jménem Siddhártha Gautama vyzdvihneme rovnici utrpení = existence a cestu osvobození se od tohoto utrpení. V částech věnovaných buddhismu porovnáme Pataňdžaliho filosofické pojetí rádžajógy s ušlechtilou osmidílnou stezkou Buddhy, vyslovenou nedlouho po jeho probuzení. 

Koncept Íšvary, jež Pataňďžali později transponoval do rámce (neteistické) sánkhjové metafyziky a reinterpretoval jej v souladu s ní a pojetí nejvyššího božstva, jež je v hinduismu, dál-li se to tak pojmout, vyjádřen trojicí hlavních bohů (Brahma, Višnu a Šiva), je hlavním motivem části věnované indickým náboženským fenoménům. Budete mít možnost zjistit, že Íšvara a Íšvara se mohou shodovat pouze v názvu.

Prostřednictví judaismu přeneseme do přítomnosti tajemství genese a porovnáme tento příběh s rgvédským hymnem o stvoření světa. Dvě verze počátku všeho živého uzavřou studii o józe v prostoru víry. Vzhledem k tomu, že počátky hebrejské mystiky nelze oddělit od počátků mystiky křesťanské, vrátíme se tak i k pokladu naší kultury. 

Z nauk různých náboženství se můžeme mnohé naučit, ony ale podle C. G. Junga nevyjadřují západoevropskou minulost uchovanou v nás, „nýbrž zůstávají bezkrevnými intelektuálními pojmy, které nerozezvučí struny naší hlubší bytosti“. Naším předpokladem podle jeho slov zůstane křesťanství, protože historický vývoj západoevropského člověka nemůžeme srovnávat s vývojem ducha z jiných koutů světa,a návratem k našim kořenům ponecháme i józe její snad přirozenou tvář – tvář nezávislosti na ortodoxii různých náboženských směrů. 

  • autor: Olga Remešová
  • zdroj fotky: Samphotostock.cz 

 

Literatura: 

  • Douglas-Klotz, Neil. 2013. Meditace o Genesi.O společných kořenech židovské, křesťanské a islámské spirituality stvoření. Praha: DharmaGaia.
  • Eliade, Mircea. 1999. Jóga – nesmrtelnost a svoboda. Praha: Argo.
  • Jung, Carl Gustav. 2003. Aion – příspěvky k symbolice bytostného Já. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.
  • Küng, Hans, von Stietencron, Heinrich. 1997. Křesťanství a hinduismus. Česky Těšín: Vyšehrad.
  • Országh, Ján. 2003. Jóga a Bůh. Yoga and God. Praha. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav jižní a centrální Asie. Bakalářská práce. 

 

 

  DSC_7609_okO autorce: Kdo je Olga Remešová?

Olga Remešová vystudovala obor politologie a následně politologie – africká studia na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Zajímá jí problematika chudoby a zhroucených států, možnosti spravedlivého obchodu, ale také psychologie a biologie člověka, jeho vztahy, rodina a společnost, ve které žije, alternativní způsoby léčby, ale i religionistika a samozřejmě jóga. V současnosti se věnuje vedení kurzů jógy v Pardubicích, protože věří, že všechny důvody proč dělat jógu jsou dobré. 

Pro Jóga Dnes připravila nový seriál Jóga v prostoru víry, kde prostřednictvím laických informací zasazených do odbornějšího rámce, získáte povědomí o tom, co spojuje jógu s křesťanstvím, islámem, buddhismem, hinduismem a judaismem a zároveň budete mít možnost poodhalit starobylou tvář jógy, která je často upozaděna.

 

 

POZOR!  V letním časopisu JÓGA DNES 2/2015 vychází článek na téma Křesťanské desatero a jama


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket