Jóga radosti

05. 05. 2016


Jóga radosti není dalším názvem nového směru jógy. Jóga radosti je pouhé běžné bytí v radostném stavu. Jak se ale do onoho stavu dostaneme? Odpovědí je jeden z aforismů, tedy krátkého literárního útvaru, z Pataňdžaliho Jógasútry.


Jednou jsi dole a jednou nahoře… Pravdivě zní známá česká písnička z malých repráčků v pražské kavárně a já se zamýšlím nad pohybem mysli, jenž nás z oněch výšin do oněch nížin dostává.

Jóga radosti není dalším názvem nového směru jógy. Jóga radosti je pouhé běžné bytí v radostném stavu. Jak se ale do onoho stavu dostaneme? Odpovědí je jeden z aforismů, tedy krátkého literárního útvaru, z Pataňdžaliho Jógasútry.

Nebo se mysl zklidní soustředěním na cokoli, co máme rádi.“ (I/39 Jógasútry)

Slovo rádi je odvozeno od slova radost. Radost je stav příjemné emoce, která podle jedné z definic vzniká v reakci na úspěch. Co je oním úspěchem ale myšleno? Je to radostná chvíle při výhře sportky? Radostná emoce s pomyslným povyskočením při zvládnutí zkoušky? Odpovědí je sice ano, ale zároveň vyvstává navazující otázka, a to, s rukou na srdci, na jak dlouho ona radost, onen úspěch vydrží? Na jak dlouho jsme schopni jej udržet? Než zajdeme za roh? Než se na nás někdo zamračí? Je tedy dobré být závislý na pouhém úspěchu a po zbytek dne se mít tak napůl na prd, protože právě neprožíváme onen úspěch?

Tajemství úspěchu v životě není dělat, co se nám líbí, ale nalézt zalíbení v tom, co děláme.“ (Thomas Alva Edison)

Naše mysl má na starosti vše jiné než sebe sama pochválit, než být radostná z pouhého dýchání, z pouhého probuzení se do dalšího dne, z pouhého bytí v přítomném okamžiku. Mysl, jež je zaplněna všemi starostmi světa, které často nemají s realitou nic společného. Starosti, jež nestojí na pevných základech, ale na vratkých nožičkách naší představivosti. Mysl, která přebíhá z jednoho dramatu do druhého, z jednoho příběhu o příšerné minulosti do dalšího příběhu o otřesné budoucnosti. Pokud dokážeme tento průjem naší mysli alespoň zklidnit, když už ne zastavit, jak pojednávají některé texty o záměru meditačních a jógových technik, okusíme příjemné ticho čistého okamžiku, kdy neexistují zítřky ani včerejšky.

Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.“ (Fjodor Michajlovič Dostojevskij)

Z Indie přes staré Řecko až k dnešku

Už páni jako Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že pokud budou lidé vést poctivý život, stanou se obyčejně šťastnými. Již Epikúros, řecký filosof, jehož slavný výrok zní Není důležité, jak dlouho žijeme, ale jak šťastně, tvrdil, že štěstí se ukrývá v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.

Pojďme se na to tedy podívat obráceně – psychosomatika a somatopsychika

Další vysvětlení radosti pojednává o emoci velkého potěšení a štěstí, případně jako o stavu blaženosti, způsobeném tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého, kdy tuto emoci doprovází specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny.

Když to jde směrem jedním, musí to jít i směrem opačným. Když se v radostném stavu na naší tvář vyhoupne úsměv, měli bychom úsměvem vybudit i radost. A tak se usmějme. Jen tak. Zkusme to. Zkusme onen úsměv na rtech ponechat i přes všechny pokusy hodnotící mysl, jež nás podrývá slovy: Zbláznila ses? Čemu se tak hloupě směješ? Vypadáš jak blázen… A nemají se nakonec takoví blázni líp? Nejsou nakonec blázni těmi šťastnými?

Balím sešit, jenž vedle mé pravice v kavárně vždy přistane na stůl, to pro případ nového nápadu a produktu kreativity. Balím i další věci z malinkého dřevěného stolu, dopíjím kávu a zvedám se k odchodu. Na stole zanechám nejen prázdný hrnek, ale i dýško větší než jen deset procent. U východu mě zastaví hlas servírky: „Vy jste blázen!“ Možná, odpovídám si. Ale je mi fajn, povyskočím si s úsměvem do nového dne.

  • autor: Šárka Konečná
  • www.jogovna.cz
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket