Outdoorové aktivity jsou fajn už kvůli dostatečnému přísunu kyslíku, který všichni tak moc potřebujeme. Nadechnout se a s výdechem odvát všechno negativní pryč. Ve spojení s jógou, která skvěle ovlivňuje každičký mechanismus našeho těla, je to více než ideální.

Vztah s přírodou
Lidé a příroda, zejména pak stromy, sdílejí některé úžasné podobnosti. Naše lidské dýchání zapadá do dýchání stromů při výměně kyslíku a oxidu uhličitého. Náš vnitřní lidský dýchací systém se vlastně podobá tvaru stromu. Letokruhy stromu, které jsou jeho růstovým prstem, pak nesou velkou podobnost s lidskými otisky prstů. Rovněž náš postoj je se stromy totožný. Naše páteř se zvedá svisle, stejně jako kmeny stromů.

Hraní mezi stromy
Zhluboka se nadechněte a vnímejte stromy s dětským údivem. Přitahuje vás jeden individuální strom? Zkuste „být“ mezi stromy, jako byste byli venku s „kamarády“ ze sousedství. (I když je vám 90, stále máte v sobě dítě a stromy jsou bezpeční přátelé, kteří vás přijmou, když tímto způsobem navštívíte své dětské srdce.) Dopřejte si svobodu pohybu, projevu, vztahu i procítění. Pokud jste si toho vědomi, najděte si místo, kde můžete být se stromy sami a nikdo vás nebude rušit ani soudit. Nechte dar úžasu být součástí této zkušenosti. Stromy jsou pomalé v čase. Je to vítaná a úžasná rovnováha a úleva od světa, který je zaneprázdněn umělou činností, nadměrným přemýšlením a starostmi.

Jóga se stromy: vědomí svědků
V józe mluvíme o „vědomí svědků“. To je stav vědomí, kdy v zásadě sledujeme naše těla, naše pocity, naše myšlenky, strachy i činy. Tento posun v povědomí nám umožňuje stát se neutrálním pozorovatelem sebe samých. To znamená všimnout si toho, co se děje v dané situaci, s pouhým uvědoměním – jen si všímat, ne soudit. Nechat to být a vidět vše jen jako film proudící kolem.

Ve vědomí svědků jsme tady a teď přítomni sami v sobě a ve světě kolem nás. Jsme pozorovateli našeho chování, našich myšlenek a pocitů a našeho „bytí“. Tento svědecký stav je ztělesněn právě stromy. Stojí tam, kde jsou. Nikam nespěchají. Učí nás zpomalit a uvolnit úzkost. Tyto kvality jsou těmi, které by každá bytost měla mít.

Stromy nám také ukazují význam ročního cyklování. Na jaře rozkvést, v létě hýřit barvami, na podzim opadat a pomalu se chystat k odpočinku, tak typickému pro zimní měsíce. To všechno jsou vlastnosti, které jsou či by měly být nezbytnou součástí lidského ducha.

• autor: Valentina Lebová
• foto: Shutterstock.com