Zdraví 30. 05. 2020 PDF Tisk

Jóga a zdraví: Klíč k celkovému prospívání máme uvnitř sebe

Podle jógy je snadné udržet si zdraví a podává k tomu jasný a jednoduchý návod: stačí změnit nesprávné návyky, jichž se běžně dopouštíme a které jsou častou příčinou chorob fyzických i duševních a rovněž předčasných úmrtí.

Jóga a zdraví: Klíč k celkovému prospívání máme uvnitř sebe

André Van Lysebeth, jeden z předních evropských učitelů a propagátorů jógy, zasvětil život šíření osvěty a předávání jógového učení západním lidem. Lysebethova jóga je jednoduchá, pochopitelná a snadno praktikovatelná. Je přístupná všem bez rozdílu věku, pohlaví nebo vyznání. Lysebethova mluva je jasná i sofistikovaná, přímočará i jemná, praktická i oduševnělá. Ukazuje jógu jako svobodu rozhodnout se být zdravý a šťastný a uvědomit si, že ono štěstí nalezneme v sobě. Zdravý přístup k sobě samému a ke všemu, co nás v životě potkává, je klíčem ke zdraví celkovému. Právě touto cestou jóga pomáhá a podporuje zdraví těla i ducha.

Jóga jako lék na všechny těžkosti
K Lysebethovi mě poprvé přivedl můj tatínek. Četl jeho knihy a stal se díky nim jógovým samoukem. Pamatuji se, jak v ložnici praktikoval kapalásanu a nám to se sestrou připadalo legrační. Proto když se nacházel v přípravné poloze, lechtaly jsme jej na palcích na nohou. Tatínka to ale nikterak nerozhodilo a na hlavě stál klidně, stabilně a vyrovnaně. Tohle se mi vybaví, když se řekne „Lysebeth“. Když jsem se později k jeho knihám dostala a mohla jsem si je sama přečíst, pochopila jsem, co na nich tatínek vlastně má. Lysebeth formuluje myšlenky a úvahy, které se možná honí hlavou každému z nás. V knize Učím se jógu například krásně popisuje paradox pokroku vědy a techniky a současného úpadku lidského zdraví, štěstí a vitality. Lékem je, pochopitelně, jóga.

Lidé bez úsměvů
V Lysebethových slovech možná poznáváme sami sebe. Nebo své blízké či známé. Lysebeth hovoří o blahu, které nám přináší vědci, inženýři, lékaři a vývojáři a jejich vynálezy. Denně díky nim máme to štěstí zažívat tisíce zázraků, které nás již ale nevyvádějí z míry, protože je vnímáme jako samozřejmé: máme auta, kterými můžeme kamkoliv dojet; máme telefony, s jejichž pomocí se můžeme s kýmkoliv spojit; máme topení, která v našich příbytcích udržují teplotu přesně takovou, jakou zrovna chceme. Nemáme hlad, netrpíme žízní. Žijeme v přepychu, kde nic není nemožné, všeho je hojnost a dostatek.

Člověk ploužící se a přezíravý
A přesto všechno nejsme šťastní: i když se průměrná doba života díky pokročilým technologiím prodlužuje, nemáme z toho ve skutečnosti radost a mnohdy spíše živoříme, přežíváme, ploužíme se životem se shrbenými zády, vypouklými břichy, prázdnými pohledy a výrazy bez náznaku úsměvu. Sužují nás úzkosti a deprese, nemůžeme spát, nemáme sílu se pravidelně hýbat, přejídáme se, přepíjíme alkoholem, necháváme si předepisovat prášky na všechny možné neduhy a věříme, že nás zachrání. Podléháme civilizačním nemocem, jako je obezita, cukrovka, rakovina, infarkt nebo migréna.

Zkouška blahobytu
Jak předpovídal Winston Churchill, už jako politik na odpočinku, v dopise tehdejšímu ministerskému předsedovi Anthonymu Edenovi: „Dívám-li se na světovou scénu ze svého odstupu, mám za to, že kritický stav bude postupně překonán a lidstvo možná bude podrobeno zkoušce neobvyklého blahobytu.“ A měl pravdu. Generace žijí v blahobytu. Jenže evidentně jim nesvědčí. Podle Lysebetha pochopitelně není řešením zanevřít na civilizaci a uzavřít se do sebe. Podle něj máme právo být pyšní na civilizaci a její vymoženosti. Není nutné ji odmítat, je třeba naopak plně využít jejích výhod a snažit se odstranit její nedostatky. Jak? Tím, že změníme sebe. To je totiž jediná cesta, jak změnit svět. A právě zde se dostává ke slovu jóga.

Radost ze života
Lysebeth tvrdí, že díky józe může civilizovaný člověk znovu najít radost ze života. A já se k němu přidávám. Jóga nás vrací na začátek, učí nás pochopení sebe sama i podstaty a původu všeho, co se v nás i kolem nás nachází. Jóga nám ukazuje nejistotu, učí nás s ní pracovat a přeměnit ji v jistotu, v níž se cítíme dobře. Učí nás nacházet pohodlí v nepohodlí, přijímat, co život přináší, a nenechat se tím negativně ovlivnit.

Na fyzické úrovni svými ásanami vrací pružnost páteři, podle níž se určuje celkové mládí těla: jóga tvrdí, že člověk je tak mladý a pružný, jak pružnou má páteř. Ásany také uvolňují a posilují svaly, uklidňují podrážděné nervy, oživují orgány a nervová centra, čímž přinášejí zdraví a dlouhověkost. Dechová cvičení zásobují buňky kyslíkem a energií, zbavují organismus škodlivin a toxinů. Jóga uvolňuje a osvobozuje od staženosti a sevřenosti tělo i mysl, čímž pomáhá zachovat odolnost nervového systému a obrňuje proti neurózám a potížím se spánkem: zbavuje člověka nespavosti.

Klíč ke zdraví máme v sobě
Prostředky k nápravě zdraví duševního i fyzického má tak podle jógy každý ve vlastních rukou a kdo tak nečiní, je považován za „tělesného hříšníka“, jak píše Lysebeth. Z hlediska jógy je totiž, jak tvrdí, nemoc považována za tělesný hřích a nemocný je tak považován za zodpovědného za své špatné zdraví stejně jako za své špatné činy. Když lidé zacházejí se svým tělem, jak se jim zlíbí, a vědomě tak porušují zásady zdravého života, jsou tedy podle Lysebethovy interpretace „tělesnými hříšníky“. Zákony správné životosprávy přitom nejsou složité, striktní ani úzkoprsé: jóga je zlatá střední cesta bez extrémních vychýlení tím či o ním směrem a doporučuje praktikovat to, co nám po všech stránkách prospívá. Vždy bychom se měli cítit především dobře, ale vnímat a rozmýšlet důsledky vlastního jednání. Střídmost a uměřenost neznamená askezi, znamená respekt a úctu k vlastnímu tělu i duši. Právě v tom tkví podle Lysebetha a jeho jógy klíč k celkovému zdraví. A ten klíč máme všichni v sobě.

 

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com