pátek 19. 4. 2024
Měl by se člověk, který praktikuje jógu, stát vegetariánem, nebo naopak je jóga cestou respektující každého člověka v jeho jedinečnosti? Může také ten, kdo konzumuje maso, dosáhnout díky józe vysokého stupně poznání, nebo je to neslučitelné s ahimsou (nenásilím), jedním ze základních jogínských principů?
Cesta jógy je volba
Život je otázkou volby – jako duše si volíme, kde a kdy se narodíme, a to, jakým způsobem budeme žít, závisí také především na našem rozhodnutí. My, kteří žijeme v moderní době a v demokratických zemích, máme velkou míru svobody a k dispozici mnoho možností, jak bydlet, pracovat, oblékat se a také stravovat. Můžeme být klasičtí „všežravci“, vegetariáni, vegani, raw food, gluten free, fat free, low carb, keto či paleo, podle toho, k jaké filosofii inklinujeme, nebo co je právě „in“.
Někteří z nás si zvolili kráčet cestou jógy a toto rozhodnutí bylo častokrát jedním z nejvýznamnějších v našem životě. Jóga totiž není jen o tom, do jaké míry dokážeme natáhnout či zaplést své tělo na podložce. Jóga přináší poznání – poznáváme sami sebe, druhé, přírodu, svět, Boha. Být jogínem znamená být tím, kdo na sobě neustále pracuje, rozvíjí všechny aspekty své osobnosti a hledá mezi nimi propojení. Kdo se rozhodne vydat se naplno cestou jógy, má to dopad na celý jeho život – jak myslí, mluví, jedná, jaký má vztah sám k sobě a ke svému tělu, ale zároveň k druhým lidem a k přírodě.
A s tím souvisí také přístup k stravování. Jídlo je totiž víc než jen jakási hmota složená z různých živin, která slouží k udržení našeho těla v chodu, podobně jako palivo do auta. Tak jako všechno, i strava má několik aspektů či úrovní, z hlediska kterých ji můžeme vnímat. Ano, je to i palivo pro naše fyzické tělo, které díky němu může fungovat. Zároveň je potrava pro tělo stavebním materiálem, protože každá buňka se skládá z chemických prvků, které jsme jednou nějakým způsobem přijali. A tak doslova platí, že „jsme tím, co jíme“. Jídlo je pro člověka i zdrojem prány, životní energie. Ano, existují jogínské techniky, které dokážou lidské tělo „přeladit“ na přijímání prány přímo ze vzduchu. Jsou zdokumentovány případy jogínů, kteří to dokázali, kdesi v jeskyni v Himálaji. Většina z nás, kteří kromě jógy chodíme do práce, staráme se o rodinu a řešíme tisíce dalších světských záležitostí, je stále víceméně závislá na fyzické potravě a maximálně si občas zacvičí pránájámu.
Vegetariánství a jóga v historii
Dějiny vegetariánství v Indii začaly ve védském období někdy mezi lety 4000 a 1500 př. n. l. Základem raných hinduistických duchovních myšlenek byly čtyři posvátné texty známé jako védy. V hymnech a písních těchto textů, které s úctou popisovaly úžasnou sílu přírodního světa, nacházíme rodící se myšlenku, která připravuje půdu pro vegetariánství v dalších stoletích. Koncepce transmigrace duší se poprvé objevuje v Rigvédě. V totemistické kultuře předindické civilizace existoval pocit jednoty všeho stvořeného a právě víra v tuto myšlenku se později stala základem pro vegetariánství.
Historicky se vegetariánství ve starověké Indii spojovalo se všemi směry, které vycházely z védského náboženství, například džinismus, buddhismus a také jóga. Klíčovou je myšlenka nenásilí vůči zvířatům (v Indii nazývané ahimsa), kterou podporovali například i starověcí řečtí filosofové jako Pythagoras, Platón či Aristoteles. Když se však v Evropě začaly rozšiřovat Římané, bylo po vegetariánství. Jeho obliba opět vzrostla až v období renesance, ale nejvíce v 19. a 20. století. Dnes se těší stále větší oblibě, zejména mezi mladou generací a lidmi, kteří se zajímají o zdravý životní styl a duchovní rozvoj.
V klasických jógových textech je vegetariánství doporučená forma stravování pro jogína, protože mu usnadňuje zaujmout zejména náročnější ásany, očistit tělo a dosáhnout jemnější úroveň vnímání, kterou by při konzumaci masa dosáhl jen těžko. Není to však integrální součást jógy. Dokonce ani guruové na otázku, zda může jogín jíst maso, nemají jednoznačnou odpověď. Například svámí Mahéšvaránanda, zakladatel školy Jóga v denním životě, jednoznačně vegetariánství prosazuje. Naopak svámí Šivananda, zakladatel Bihárské školy jógy, má tolerantnější názor. Přestože sám je vegetarián, tvrdí, že toto téma je probíráno příliš dogmaticky, emocionálně a s přílišným důrazem na morálku. Argumentuje tím, že tělo se cvičením jógy dostává na velmi vysokou úroveň senzitivity, která každému spolehlivě napoví, co je pro něho nejlepší.
Pozitiva vegetariánství na cestě jógy
Existuje mnoho lékařských důkazů o tom, že vyvážená vegetariánská strava je mimořádně zdravá. Potraviny na rostlinné bázi jsou obecně lépe stravitelné, obsahují všechny potřebné živiny, hodně vlákniny, vitaminů, minerálů a antioxidantů a méně cukru a kalorií. Vegetariánská strava snižuje riziko srdečních chorob, cukrovky, rakoviny, hypertenze, obezity a dalších. Statisticky řečeno, míra infarktu, mozkové mrtvice, selhání ledvin a rakoviny je mezi vegetariány nižší. Jejich imunitní systém je silnější a je méně pravděpodobné, že se stanou obézními jako poživatelé masa.
Cvičíme jógu, abychom (kromě jiného) uklidnili mysl. Jídlo, které konzumujeme, nám může v tomto procesu pomoci, nebo naopak ještě více rozvířit vlny negativních myšlenek v hlavě. Podle tradice se nejlepší strava na zklidnění mysli nazývá sattvická a možná není překvapující, že je vegetariánská. Sattva znamená jasnost a lehkost. Sattvická strava proto sestává z potravin, které nám pomohou žít klidný život s klidnou myslí. Obsahuje především ovoce, zeleninu, obilniny, luštěniny a ořechy, ideálně v co nejpřirozenější formě. Podle ájurvédy jsou nejlepší potraviny ty, které se pěstují v harmonii s přírodou. Proto je například čerstvé mléko od krávy, chované s láskou, a ovoce, které samo spadlo ze stromu, nejsattvičtější, protože nám bylo dáno dobrovolně, nenásilně. Na opačném konci spektra jsou potraviny známé jako radžasické a tamasické, které otupují mysl a vedou k hyperaktivitě. Patří sem živočišné produkty jako maso, zpracované potraviny, kofein a sůl.
„Sattvičtí lidé mají rádi jídlo, které zvyšuje jejich životní sílu, energii, odolnost a zdraví. Taková potrava přispívá k potěšení z fyzického i duchovního života. Je šťavnatá, uklidňující, svěží a příjemná.“ (Bhagavadgíta, XVII)
Hodiny jógy často začínají a končí zpíváním Óm – univerzální vibrací, která nás všechny spojuje v jedno. Podle učení jógy pocházejí všechny živé bytosti (lidé i zvířata) z téže božské jiskry. Filosofie jógy také učí pojem ahimsa nebo nenásilí, což se pro mnohé jogíny týká nejen lidí, ale i zvířat. Rozhodnutí žít život v souladu s principem nenásilí většinou zahrnuje dodržování vegetariánské stravy. Mnoho jogínů věří, že jsme to, co jíme. Pokud konzumujeme přírodní rostlinné potraviny, které mají vysokou výživovou hodnotu a tělo je umí snadno využít, jemná vnitřní rovnováha může zůstat pod kontrolou. A rovnováha těla má vliv na vyrovnanost mysli. Pokud je tělo v disharmonii, emoce se rozvíří a mysl může jen velmi těžko zůstat klidná.
Jaký je tedy závěr tohoto zamyšlení se nad tématem jógy a vegetariánství? Samotné vegetariánství vyvolává ve společnosti polemiky i bez spojení s jógou. Je však na každém z nás, jakou cestu si v životě zvolíme. Důležité je, abychom žili v souladu s naším vlastním vnitřním přesvědčením a zároveň v harmonii s okolím. Jednat správně ne proto, že by se to mělo, ale protože to vnímáme a cítíme jako správné. Pouze tak můžeme dosáhnout stavu sattvy.
Objednat předplatné
