Technika cvičení 23. 06. 2020 PDF Tisk

Jóga a svaly: Jak při ní pracují a jak poznáte, že je zapojujete správně?

Jóga je cvičení těla i mysli. Daří-li se současně propojit praxi fyzickou s praxí vnitřní, dochází k navození harmonie, klidu a spokojenosti. Je třeba současně vnímat signály, které z těla vycházejí, a reagovat na ně. Mnohé nám přitom napovídá chování svalů. Jak se jejich práce liší od práce kloubů?

Jóga a svaly: Jak při ní pracují a jak poznáte, že je zapojujete správně?

Zahajte praxi v poloze šavásany. Položte se na záda, ruce uvolněte a nechte je ležet podél těla, dlaněmi vzhůru. Nohy mějte natažené, uvolněné, špičky padají do stran. Pokud cítíte nepříjemný tah v bederní oblasti, podložte kolena polštářkem či dekou. Chvíli zůstaňte v klidu, jen ležte a dýchejte. Poté začněte jemně hýbat prsty na rukou a vnímejte, co u toho cítíte. Aktivují se při pohybu prstů svaly přední a horní části paží? Vnímáte pohyb svalů ramen a horní části zad? Reagují na pohyb prstů svaly podél páteře? Účastní se jej čelist? Daří se vám sledovat pohyb až do chodidel?

Úspěch pohybu tkví v rovnováze
Úspěch nejen ásany, ale jakéhokoliv pohybu by se měl měřit ne rozsahem pohybu v jednotlivém kloubu, ale kvalitou rovnováhy a vnitřní rovnováhou celého těla. Odkud vychází tato rovnováha? Z přítomnosti vyváženého prostoru v každém kloubu kosterní soustavy i z dostatečné možnosti pohybu v kostech a kloubech. A v neposlední řadě z uvědomění si celistvosti systému vlastního těla a skrze něj i svých individuálních možností.

Jemný přístup v souladu s ahimsou
Jóga učí jemnosti, která nám pomáhá vnitřní rovnováhu těla hledat a nacházet. Jóga učí přístupu, který nám ukazuje, jak v praxi vnitřní i fyzické nejít přes první jamu – ahimsu – a neubližovat si. Jak v ásanách respektovat své tělo a nenaslouchat hlasu domýšlivého ega, který nás nabádá, abychom šli ještě dál, i když nás to už třeba bolí. Učí nás naslouchat a rozumět vlastnímu tělu, dát mu čas a prostor, aby se svaly i klouby srovnaly a adaptovaly na novou polohu, kterou neznají.

Prolínání praxe na podložce i mimo ni
Podobně jako v nových situacích mimo podložku, kdy mnohdy cítíme nejistotu, staženost a napětí, které povolí, když se zhluboka nadechneme a necháme vše plynout s vírou v sebe sama, pracují i svaly v nových polohách. Je ale třeba rozeznat, kdy už přichází bolest, která nepřinese uvolnění, ale riziko zranění. Tak se krásně prolíná fyzická praxe na podložce s vnitřní praxí kdekoliv a kdykoliv. Klouby, kosti a svaly se přirozeně nachází ve stavu souladu a rovnováhy. Na nás je, abychom jej objevili a respektovali.

Hledání souladu a rovnováhy
Úkolem kosterní soustavy je pomocí vazů ve všech polohách přenášet přes kosti váhu a sílu, které kloub dovolí. Úkolem svalové soustavy je potom pohybovat kostmi tak, aby mohly správně fungovat: svaly pohyb vytvářejí, klouby jej umožňují a pojivová tkáň ho přenáší z jedné tkáně do druhé. Kosti jej následně absorbují a přenášejí a nervy koordinují a řídí. Svalová soustava ovlivňuje každé kloubní spojení v těle. Právě klouby ohýbají a napínají, svaly ve skutečnosti tyto činnosti nevykonávají. K tomu, aby svaly vyvolaly činnost kloubů, používají stahy.

Svaly za všech okolností spolupracují
Všechny svaly spolupracují, aby byly k dispozici pro možné volby pohybů. Žádný sval proto nikdy nepracuje zcela izolovaně, je součástí velkého celku – žádný sval nefunguje bez podpory a modulace svalů dalších. Každý sval má vliv na ostatní svaly, ať už jsou mu blízké či vzdálené. Když se tedy vrátíme na začátek, do polohy šavásany, kde jemně hýbeme prsty a sledujeme, jak se pohyb rozvíjí po těle, položme si znovu otázku, kam až jej můžeme sledovat. Kde je jeho počátek a kde konec? A pokud se nám nedaří vnímat celou dráhu pohybu, pokládejme si další otázky a hledejme v sobě odpovědi: Nezadržujeme ve svalech něco, co nepotřebujeme? Co můžeme uvolnit, aby mohlo dojít k jednoduchému pohybu?

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com