Jóga a právo (prostory, bezpečnost a hygiena)

29. 06. 2018


Cvičení jógy se zpravidla, i když však nikoliv výlučně, odehrává v nějakém cvičebním sále. Prostor je proto dalším oříškem, který lektor jógy nebo majitel jógového studia řeší. A s ním spojené otázky bezpečnosti, hygieny a služeb jako takových se týkají i lekcí pod širým nebem.

Pro cvičení určené prostory řeší obvykle zejména majitelé studií, ale s některými požadavky se mohou setkat také samostatní lektoři jógy. Prostory je obecně možné používat pouze k účelu, pro který jsou stavebně určeny. To znamená, že byly podle stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.)schváleny (kolaudovány) pro užívání za určitým konkrétním účelem. Smyslem stavební povolení je posoudit stavbu z hlediska konkrétního stavebního a technického provedení. V případě některých technicky méně náročných staveb se stavební povolení nevyžaduje a postačí tzv. ohlášení stavebnímu úřadu. Nové jógové studio však povolení potřebovat určitě bude. A to i tehdy, pokud už prostor předtím kolaudován byl, avšak k jinému účelu. Stavební povolení však nepotřebují stavební úpravy, pokud se jimi zejména nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby. Naopak stavebnímu řízení předchází ještě řízení územní, pokud by se jednalo o zcela novou stavbu (budovu apod.). Stavební řízení je poměrně složité, vyžaduje detailní podklady, projektovou dokumentaci a znalost celé řady zákonů, vyhlášek a technických norem. Namístě je proto ve většině případů spolupráce s odborníkem.

Pokud se jedná o změnu účelu užívání už existujících prostor, ve kterých ale předtím fungoval jiný provoz než jógové studio, je nutné přistoupit k rekolaudaci. Podmínky pro kolaudaci i rekolaudaci se v případě každého prostoru liší, a vhodná je tedy vždy alespoň konzultace s příslušným stavebním úřadem, který poskytne podrobné informace a podklady v závislosti na daném individuálním případě. Ve větších městech se bytové prostory často kolaudují na nebytové; jógové studio může v takovém nebytovém prostoru fungovat, ale opět přitom musí být rekolaudováno (souhlas se změnou v užívání stavby) přímo pro tento konkrétní účel. Stavební úřad zkoumá, jestli se změna nedotýká práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů. Práva třetích osob v bytových domech jsou přitom dotčena už jen například zvýšením provozu (procházením účastníků lekcí) ve společných prostorách.

K samotnému provozu by pak každé studio v takovém případě mělo mít provozní řád – dokument, který stanovuje podmínky pro užívání konkrétní stavby, zařízení či provozu. Jeho dodržování chrání jak klienty, tak lektory jógy i majitele jógových studií. Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (č. 309/2006 Sb.), jehož základní zásady známe pod zkratku „BOZP“, řeší mj. také poskytnutí první pomoci, prevenci rizik, evidence a dokumentace úrazů nebo čistotu a hygienu. Obvykle se vztahuje k zaměstnaneckému poměru a rozvíjí základní ustanovení daná zákoníkem práce. Pro služby mimo oblast pracovněprávních vztahů je však důležitá část druhá tohoto zákona; je třeba zajistit bezpečnost práce a ochranu zdraví pro sebe, své blízké i pro své klienty třeba na bazénu, v sauně, masérně, wellness studiu, ale třeba také vyšetřovně výživového poradce. BOZP je opět velmi komplexní, odkazuje například také na zákon o požární ochraně (č. 133/1985 Sb.) a hygienické předpisy (stanoví například počty záchodů apod.), které se ještě dále komplikují, pokud studio nabízí navíc kupříkladu nápoje (které vyžadují přípravu – tedy čerstvou kávu, čaj apod.). Bezpečnost a ochrana zdraví předškolních dětí, žáků a studentů patří mezi nejvíce složité co do zpracování dokumentace, ale i zajištění požadavků. To je třeba zvážit, pokud by v nabídce studia měly být také dětské lekce. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zakotvena v principu až na ústavní úrovni, zmiňuje ji Listina základních práv svobod.

Klienty jógového studia z celé této „prostorové“ problematiky bude nejvíce zajímat oblast ochrany spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.), na kterou dohlíží Česká obchodní inspekce. Lekce, resp. výuka, jógy je služba a jako taková by měla být poskytována v adekvátní kvalitě. Provozovatel například nesmí klienty diskriminovat nebo podávat klamavé informace. Pokud se klient cítí jakkoliv poškozen či oklamán, má v každém případě možnost se bránit. Z hlediska zákona je spotřebitel vždy slabší smluvní stranou, kterou zákon chrání obzvláště. Jen je třeba vědět, že právo reguluje i tak duchovní oblast, jakou je praktikování jógy.

 

  • autor: Michaela Dombrovská
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket