Životní styl 06. 09. 2021 PDF Tisk

Jóga a pes: Co všechno vás může naučit?

Psi jsou nejlepší přátelé člověka, a každý, kdo psa má, jistě potvrdí, že se to neříká jen tak. Když si domů přinesete štěně, máte najednou zodpovědnost za tvorečka, který vám dá celé své srdce, a na vás je, jak s ním naložíte. Co nás to může naučit a jak nás pořízení pejska může posunout dál v jógové praxi?

Jóga a pes: Co všechno vás může naučit?

Štěně převrátí lidský život naruby: donutí nás změnit zaběhlé rituály, přenastavit zvyky, které jsme celá léta budovali a na které jsme se třeba následně celá léta upínali, donutí nás vystoupit z komfortní zóny, vstávat v nezvyklých hodinách, běhat pořád ven a zase dovnitř, aby se co nejrychleji naučilo venčit na travičce a ne na podlaze v bytě. Vedle toho ale také otevře lidské srdce, ukáže nám lásku v té nejprostší podobě, stejně tak oddanost, nadšení, radost, ale i vzpurnost, vztek a rozčarování. Štěně donutí člověka žít otevřeně, v jednotě slov, myšlenek a činů, a také přítomným okamžikem – neřešit, co bylo a co bude, ale soustředit se na teď a tady, protože teď je třeba jít ven, teď je třeba ho nakrmit, teď je třeba učit ho, aby bylo klidné, teď je třeba si hrát a mazlit se.

Hledání komfortu v diskomfortu
Ten malý tvoreček do našich rukou vkládá ohromnou zodpovědnost. Máme před sebou nyní celý život jedné zvířecí bytosti a je na nás, abychom jí vštípili zásady dobrého vychování tak, aby je přijala, a mohli jsme spokojeně žít v souladu. Takže velmi brzy se karta začne obracet – štěňátko se musí přizpůsobovat nám. Našemu režimu, našemu životnímu stylu. Je třeba, aby jej přijalo za svůj, aby zapadlo do smečky a poznalo, kde je jeho místo. Malý pejsek neví, co je dobře nebo špatně, my mu to musíme ukázat, říct mu, co a kdy má dělat, pochvalou nebo pokáráním mu dát najevo, co se mu povedlo a co ne. Na nás je, abychom zařídili, že naše radost bude jeho radost. Na nás je, abychom se sladili tak, aby se nám spolu dobře žilo.

Není špatný žák, jen špatný učitel
Pes, který nemá vedení, je nešťastný a frustrovaný. Neví, co si počít, a tak lumpačí – trhá věci, protože netuší, že se to nemá dělat; kálí, kde nemá, protože nedokáže pochopit, proč by to měl dělat někde jinde; vyje a štěká, protože mu neumíme vysvětlit, že to není vhodné. Zde je třeba říci, že není špatný pes, je pouze špatný pán, a vychází to ze skutečnosti, kterou jsme zmínili na začátku: to malé chlupaté stvoření nakládá na naše bedra ohromnou zodpovědnost a my ho musíme vychovat, vést, aby bylo šťastné a spokojené. Není špatný žák, jen špatný učitel: když pejskovi něco nejde, nehledejme chybu u něj, ale u sebe. A pomalu se dostáváme k jádru souvislosti pořízení štěněte s jógovou praxí.

Psí jama a nijama
Co nám náš pejsek říká o nás samých? Nastavuje nám zrcadlo a záleží na nás, zda se do něj odvážíme podívat, přiznat a připustit si, co v něm vidíme, i když se nám to nelíbí. Štěně je vlastně zhmotnělá jama a nijama. Jeho chování je odrazem toho, jak se k němu chováme. Samozřejmě to nemůžeme brát zcela doslovně, protože každý pes má svoji osobnost a některé rysy zkrátka neovlivníme, stejně jako neovlivníme skutečnost, že štěňata se někdy nudí a ničí věci, které by ničit neměla, že kálí, kde nemají, a trvá jim, než pochopí, že potřeba se vykonává venku, nebo že se jim někdy zkrátka poslouchat nechce. Ovlivnit ale můžeme to, jaké pokroky dělají a že je dělají, bez ohledu na to, jak rychle k nim dochází.

Trpělivost, laskavost, tolerance a důslednost
Malé štěně nás toho učí mnoho. Učí nás trpělivosti a klidu, laskavosti a toleranci, na druhé straně nás ale učí i disciplíně a důslednosti. Abychom malého pejska cokoliv naučili, musíme dát sobě i jemu čas pochopit, jak spolu máme komunikovat, a to bez trpělivosti a klidného přístupu nepůjde (samozřejmě je normální, že nám někdy „ujedou nervy“ a na chvíli trpělivost ztratíme – nikdo není světec – důležité ale je, že se k ní vrátíme). Aby pejsek pochopil, co po něm chceme, musíme být laskaví a tolerantní k jeho slabostem, jeho tempu, jeho osobnosti, kterou musíme respektovat, a zvolit přístup, který na něj bude platit. A konečně, aby pejsek všechno to, co ho učíme, skutečně dělal, musíme být pevní a důslední, musíme po něm vyžadovat disciplínu a nedovolit mu jednou poslechnout a po druhé ne. To v jeho mysli jen vytváří zmatenost, která se může stát příčinou frustrace a neposlušnosti.

V souladu se světem, i když on není v souladu s námi
A konečně, pejsek nás také učí oprostit se od mínění ostatních a hledat pevnost a víru v sobě a následně ve vzájemném vztahu, který společně budujeme. Reakce okolí mohou být různé – plno lidí má spoustu nevyžádaných rad a připomínek k výchově, plno lidí se diví a ptá, „jak to, že pes a ne dítě?“, plno lidí má tendenci starat se o to, co jim nepřísluší, a vnucovat nám své hodnoty. Pejsek nás učí nad tím mávnout rukou a jít dál, protože žijeme „tady a teď“ a nyní není třeba řešit to, co vyřešit nedokážeme, teď je třeba jít ven, krmit, hrát si, odpočívat… Když to štěněti dovolíme, může se stát věrným společníkem naší jógové praxe, naší cesty životem. Nehodnoťme, nesuďme – sebe ani ostatní – jen buďme a žijme přítomným okamžikem. Díky tomu budeme srovnaní se světem, i když on nebude srovnaný s námi. Tak zní poselství jamy a nijamy, které nám ukazují naši nejlepší přátelé, naši psi.

  • autorka: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Objednat předplatné