Právo na ochranu osobnosti je zaručeno každému. Osobností se rozumí zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví, jméno, vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povahy. Toto právo je zaručeno až na ústavní úrovni, a to v Listině základních práv a svobod. Konkrétně se ho pak týká celá řada dalších zákonů, z nich především občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), ale také třeba tiskový zákon (č. 46/2000 Sb.). Pokud se právo na ochranu osobnosti dostane do kolize s jiným právem (například s právem na informace v případě některých veřejně činných osob), rozhodnout o tom, které má přednost, může výhradně soud.

V prostředí jógy se bude jednat nejspíše hlavně o to, jestli je například možné použít fotografie nebo videa osob, které se zúčastnily některé z akcí nebo lekcí, na internetových stránkách a sociálních sítích studia či lektora. V článku o autorských právech už byla řeč o tom, že není možné volně využívat fotografie či videa, které vytvořil někdo jiný. Zejména pozor na to, že zvláštní ochraně se těší děti. Nyní je třeba zmínit, že i v případě vlastních děl platí určitá omezení.

Vyobrazení člověka sice není chráněno zcela, ale výjimky se týkají jen úřední, vědecké nebo umělecké činnosti, a pak také takzvané zpravodajské licence. Vydávat vlastní fotky za umělecká díla by se nicméně nemuselo vyplatit (přestože autorská práva pořizovateli fotografie náležejí), protože k tomu, aby bylo nějaké dílo uměleckým, mělo by ještě splňovat znaky původnosti a jedinečnosti. Nejedná se ani o zpravodajství. Výstup žurnalistické práce a komerční užití v praxi nebývá problematické rozlišit, natož vědeckou práci, kde se data obvykle zpracovávají anonymizovaná nebo se souhlasem zúčastněných. A právě jen se souhlasem vyobrazených je možné využít vlastní díla pro propagační účely. Přitom je navíc třeba dát pozor na to, aby takový souhlas odpovídal ochraně osobních údajů (přitom navíc osobní údaje dětí jsou považovány za citlivé vždy; k tomu více předchozí článek).

Pokud dochází k porušování práva na ochranu osobnosti, spočívá obrana většinou v zajištění toho, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů, aby byly odstraněny jejich následky, a v případě vzniku nemajetkové újmy to navíc může být přiměřené zadostiučinění (což bývá nejčastěji omluva, ale v některých případech i finanční satisfakce). Právo na ochranu osobnosti navíc přesahuje život člověka, domáhat se ho mohou i blízcí pozůstalí.

Kromě fyzických osob mají určitou ochranu i osoby právnické, konkrétně jde o ochranu jejich názvu a pověsti. Vlastní název je možné chránit zejména ochrannou známkou (podle zákona č. 441/2003 Sb.), pokud se však nejedná o příliš obecné, nepůvodní nebo zaměnitelné označení. Vlastník takové známky nicméně musí strpět, pokud již název prokazatelně z dřívější doby používá někdo jiný. Je tedy dobré dávat o své „značce“, ať už jedná o jógové studio, nebo lektora, i bez jakékoliv registrace vědět a také na svém dobrém jménu pracovat poctivě. Jinak by mohl zafungovat nejen zákon karmy.

• autor: Michaela Dombrovská
• www.protoze.cz
• foto: Shutterstock.com