Jóga a mozek v nové studii - co vědci zjistili?

30. 07. 2016


Odborníci z Kalifornské univerzity zkoumali možnosti, jak předcházet závažným poškozením mozku. Co nejlépe stimuluje mozkové buňky a pomáhá zachovávat duševní svěžest? Na to chtěli odpovědět svojí studií. Dvě skupiny dobrovolníků jim poskytly srovnání, které cesty fungují a nakolik. Jak z toho vyšla jóga?

Obávaným nebezpečím, u kterého hrozí, že zasáhne náš mozek ve vyšším věku, je Alzheimerova choroba, případně jiná forma demence. Medicína je bezbranná, alespoň prozatím. Žádné léky nejsou k dispozici ani u mírné kognitivní poruchy, která trvalému poškození mozku předchází – ale pomoc v tomto počátečním stadiu naštěstí existuje. Je dobré vědět, co zabírá…

Mozek potřebuje chránit včas. Ale kdy to je?

Pro mírnou kognitivní poruchu jsou charakteristické pozorovatelné změny kognitivních funkcí – jednoduše řečeno to znamená, že se objevují lehké poruchy myšlení a paměti. Změny ale nejsou natolik závažné, aby zasahovaly do vaší nezávislosti a omezovaly vás v každodenních činnostech.

Časem se ale příznaky mohou zhoršovat a riziko poškození mozkových funkcí stoupá. Proto je právě u mírné kognitivní poruchy důležitá vaše „odpověď“, vaše snaha ochránit mozek a pomoci mu.

Vědecký tým z Kalifornské univerzity v čele s vedoucí katedry psychiatrie Dr. Helen Lavretsky zkoumal účinné cesty, které zvládnou měnící se fungování mozku v počáteční fázi zastavit.

Jak jsme na tom s kondicí mozku

Podle americké Alzheimerovy asociace a jejích výzkumů asi 10 až 20 procent dospělých ve věku 65 let a víc bude mít pravděpodobně mírnou kognitivní poruchu. Z ní se pak každý rok přibližně u 6 až 15 procent z nich vyvine demence.

Odborníci se proto snaží při prvních příznacích – a hlavně preventivně – motivovat všechny starší pacienty, aby co nejvíce trénovali paměť a procvičovali mozek. Jak? A jakou roli tu hraje jóga?

Čtvrt roku testů na dvou skupinách dobrovolníků

Do kalifornské studie bylo zapsáno 25 účastníků ve věku 55 let a víc. Trvala 12 týdnů a dobrovolníci byli rozděleni do dvou skupin.

V první skupině bylo 14 účastníků a ti se každý den 20 minut věnovali Kirtan Kriya meditaci, která zahrnuje vedle zpěvů i jednoduchou vizualizaci. Dr. Lavretsky připomíná, že tato forma meditace byla praktikována v Indii stovky let jako způsob, jak udržet duševní svěžest u starších dospělých.
Vedle meditace ještě skupina absolvovala jednou týdně hodinu kundaliní jógy, tedy další meditace a zpěvy, a k tomu dýchací techniky.

Zbývajících 11 účastníků bylo zapojeno do studie tak, že hodinu denně trénovali mozek. K tomu vědecký tým použil klasické křížovky, ale také různé druhy počítačových her. Navíc tato skupina strávila každý den 20 minut procházením paměťových cvičení a testů.

Držte se jógy, potvrzuje srovnání obou skupin

Na začátku a na konci sledovaného období prošli všichni účastníci paměťovými testy a podstoupili funkční magnetickou rezonanci, tedy odborné vyšetření, které vědcům umožňuje posoudit kognitivní funkce a mozkovou aktivitu každého vyšetřeného.

A co říká Dr. Lavretsky s kolegy a výsledky jejich čtvrtletní studie? Ukazují černé na bílém, že cvičení jógy a meditace je pro zachování dušení svěžesti minimálně stejně efektivní – ne-li lepší – než intenzivní každodenní trénink paměti.

Díky józe ale současně s mozkem procvičujete i tělo, takže – pojďte si zacvičit!

 

 

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket