čtvrtek 14. 11. 2024
Herečka, milovnice jógy a stále usměvavá instruktorka prána vašja jógy - Jana Polášková v rozhovoru o její vášni...józe.
Co je pro vás jóga – především? Cvičení, filosofie, duchovní cesta, nebo životní styl?
Vlastně tohle pořadí přesně vystihuje, co pro mě jóga znamenala v průběhu let. Nejdřív jsem ji brala jako zajímavé cvičení. Fascinovalo mě co všechno nemůžu zvládnout. Protože pro mě - pro berana, neexistuje něco, co bych nedala.
A tak jsem se přes svou urputnost a trochu překvapivě, dostala dovnitř, do hloubky a žasla jsem, co to se mnou vlastně začalo dělat. Postupně jsem se zajímala o jiný než fyzický svět jógy a otevřely se mi nádherné nekončící možnosti. A s tím přišel i životní styl. Pokud se to tak dá nazvat.
Jak jste se k józe dostala? A čím vám „učarovala“? Jaká byla vaše jógová cesta?
Potkala jsem Andrejku Smékalovou a ona mě pozvala na svou lekci. Smála jsem se, že je to pro mě asi moc lehké. Byla jsem v té době (je to asi 18let) přesvědčena, že mám slušnou fyzičku. Již v prvním psovi hlavou dolů jsem myslela, že zemřu. Vůbec jsem nechápala, že to nemůžu vydržet. A fascinovalo mě něco, co nedám. To je pro mě jak červený hadr pro býka. A díky Andrejce a jejím skvělým lekcím v tehdy právě otevřeném OMjoga studiu jsem u jógy zůstala a vypěstovala si totální závislost. Právě v OMu jsem poznala spolumajitelku Katku Novákovou. Začala tam nově učit Prana vašju. Byla to jedna z mnoha lekcí, které jsem vyhledávala a chodila na ně pravidelně. Díky Kátě jsem se naučila sérii a snila o tom, že jednou budu jako ona. Je důležité na koho na své cestě narazíte, kdo vám co předá a co vám bude vyhovovat. Najít svého učitele, hledat.
Jaké lekce vedete a proč právě tento typ jógy?
Prána vašja jóga je poměrně náročná série pro běžně chodící veřejnost prakticky nerealizovatelná. Dvě hodiny během kterých vystřídáte kolem 80ti pozic a mezitím všeprostupující vinjása. Přesně vedený počet nádechů a výdechů.
Takže na svých lekcích se snažím o běžný pozdrav slunce, tak aby se klientům vžil. Aby byli schopní si ho zacvičit i doma. A jelikož je pro mě hodina málo, improvizuji. A to mě vlastně moc baví. Jsou to intenzivní dynamické lekce bez hudebního doprovodu. Musím slyšet dech. Ten mě provází, bez něj to nejde. Z Prána vašji využívám většinu přístupu k jednotlivým pozicím, které znáte z jógy. Vinay Kumar (otec tohoto systému) jde na ně někdy trochu jinak. A mě baví kombinovat, hledat, co je pro daného klienta dobré, co ho osloví. A když se do té pozice ještě nadechne, může zažít něco neočekávaného.
Změnil se váš život po tom, co jste začala praktikovat jógu?
Nejdřív se změnilo mé tělo. A to nejen na pohled, ale cítím, jak žije i uvnitř. A v jeden životní moment jsem díky józe zjistila, jak jsem zapomněla na sebe. Ležela jsem v šavásaně, lektor vedl meditaci a moje srdce se rozplakalo a vědělo, že se musí osvobodit. Že ten tlak, který pociťuji na hrudi není od zad, ale že je to sevření srdce. Žila jsem život někoho jiného. Otevřelo mi to oči. I to se může s jógou stát.
V čem vidíte význam jógy, relaxace a meditace v dnešní době?
Žijeme opravdu rychle. To rčení: UŽIJ SI TO! Myslím, že málokdo tohle opravdu dělá. Půjdete dnes na operu a budete 4 hodiny sedět a poslouchat Wagnera? No, vidíte a před 100 lety bychom byli šťastní za takovou událost. V pohádkách princezna roky čeká, až ji někdo vysvobodí… A dnes? Zachránila by se sama během několika minut a živě by to vysílala na IG.
Zpomalení náš mozek potřebuje, aby mohl vůbec fungovat. Když přeladí na jiné frekvence má to nesporný léčebný účinek na celé tělo.
A meditace a vizualizace je skvělý terapeutický nástroj. Umět si uvnitř položit otázku a podle vnitřní pravdy si ji zodpovědět. Kdyby tohle dělali všichni, nebyly by žádné války a agrese.
Máte nějaké osobní doporučení pro ty, kteří s jógou teprve začínají, anebo stále ještě váhají a odhodlávají se k návštěvě první lekce?
S těmi se setkávám stále. Chtějí cvičit, ale stydí se, že nejsou dostateční. To není skutečně nikdo. A na józe nikdo nikoho do ničeho nenutí. Stačí prostě přijít a začít. Nepotřebujete ani nějaké super drahé oblečení nebo pomůcky. Ve studiích všechno je. Jen je potřeba vytrvat, hledat svého učitele a vytvořit si pravidelnost. Nedávno jsem někde četla, že disciplína je největší důkaz sebelásky. A tak to je.
Vzpomínáte si, jaká byla vaše první lekce?
Tak to už jsem popsala. A ráda to nováčkům vyprávím. Že jsem před 18-ti lety nevydržela ani minutu v psovi hlavou dolů. A že je čeká nádherná dlouhá jogová cesta… Většinou jsou zděšeni těmi roky.
Co je pro vás spokojenost? Jste spokojena?
Santoša. Udělat vše, co je v našich silách a zároveň přijmout jakýkoliv výsledek. Jedna z velkých životních výzev, řekla bych.
Jsem spokojená, když končí lekce a vidím, jak jsou klienti oživeni, štastní. To je na tom krásné. Jsem spokojená, když je má rodina v pořádku, to je jasné. Ale o tom se teď nebavíme. S mou spokojeností je to těžké. Kladu na sebe vysoké nároky, které ne vždy jsem schopna zvládnout. A to mě vrací k té první větě o Santoše. Přijmout jakýkoliv výsledek.
Co o Vás málokdo ví? Můžete s námi podělit o nějakou vaši “intimitu”?
Co se jógy týká??? Je to asi můj vnitřní boj s mojí urputností. Jsem roky naučená být vepředu, cpát se do první řady. To v józe úplně nefunguje. Tělo vám prostě řekne NE. A i proto ji dělám a stále mě fascinuje. Zastavuju sama sebe. Klidním tu rozbouřenou řeku a hladím její břehy.
A taky mě dost často všechno bolí. Dělám, že ne, ale bol.
Co zažijí s Vámi účastníci Jóga Dnes konference 21.10.2023 v Praze?
Mám tu čest zaskočit za skvělou Káťu Novákovou. Mou učitelku Prana vašji. Zkusím předat, co mně osobně tento systém přinesl. Lásku k záklonovým pozicím. Práci s dechem, práci s dechem v ásanách. Pránájámu. A taky jim zazpívám…
Děkujeme za rozhovor
-jd-